4 pravidla, jak skládat sklenice do zavařovacího hrnce
Sterilujte při teplotě kolem devadesáti stupňů po dobu dvaceti minut u menších sklenic, u litrových přidejte deset minut. Po vyjmutí nechte sklenice volně vychladnout, nikdy je nechlaďte pod tekoucí vodou. Skladujte v temnu a chladu do patnácti stupňů. První sklenici otevřete nejdřív po třech týdnech, kdy se chuť ustálí. Pokud víčko při otevření neklapne a obsah pění nebo páchne, celou dávku vyhoďte — převařovat ji nemá smysl.
Konzervace bez pasterace stojí na jedné jediné věci: na dokonalém vyloučení kyslíku a vody. Když se to podcení, i ta nejpečlivěji umytá zelenina v čisté sklenici do měsíce zplesniví. Nejde o zázrak, ale o řemeslo, které se dá zvládnout i v běžné kuchyni, pokud se držíte několika pravidel a nepodlehnete dojmu, If you are you looking for more info in regards to odkaz stop by our webpage. že stačí sklenici pořádně utáhnout.
Sklenice stavte dnem dolů a vždy jen jednu vedle druhé. Nikdy je nekládejte na sebe, ani když jsou prázdné. Pokud se sklenice v hrnci dotýkají boky, stačí malý náraz při vkládání víčka nebo při přenášení a sklo praskne. Mezi sklenicemi nechte mezery alespoň na dva prsty. Když se jich do hrnce nevejde tolik, kolik byste chtěli, je lepší zavařovat ve dvou dávkách než riskovat rozbití.
Angrešt dozrává v červnu a červenci a právě v této době je nejlepší ho zavařovat. Pozdní sběr už bývá přezrálý, plody praskají a v kompotu se rozvaří na kaši. Sbírejte proto pevné, zelenožluté až mírně dozrávající plody, které ještě drží tvar. Přezrálý angrešt nechte na džem nebo na šťávu, na kompot se nehodí.
Než začnete skládat sklenice do zavařovacího hrnce, položte na dno kovovou mřížku, látkovou utěrku nebo silnější vrstvu novin. Sklo se nesmí dotýkat přímo dna. Právě přímý kontakt s rozehřátým dnem způsobuje nejčastější prasknutí, protože se sklo ohřívá nerovnoměrně. Utěrka nebo mřížka vytvoří mezivrstvu, která teplo rozloží a zároveň tlumí otřesy při manipulaci.
Sklenice, víčka a čistota rozhoduj
Druhá častá chyba je příliš mnoho tekutiny a málo pevné složky. Vrstva nálevu má sahat maximálně dva centimetry pod okraj, ale zelenina nesmí plavat nad hladinou. Vše, co vyčnívá, zoxiduje a zplesniví. Proto náplň natlačte tak, aby byla ponořená, a případně ji zatížit skleněným nebo keramickým závažím. Do nálevu nikdy nepřidávejte vodu z kohoutku, která obsahuje chlor. Použijte vodu převařenou a vychladlou, nebo vodu filtrovanou.
Když dodržíte kyselost, čistotu a ponoření náplně, vydrží konzervy bez pasterace i rok. Není to o štěstí, ale o tom, jestli jste někde nepodcenili detail. Právě v tom detailu přichází většina lidí o celou úrodu.
Nejčastější chybou je zavařování v hrnci s vodou, která se vaří. Voda se nesmí vařit, jenom jemně probublávat. Když se vaří, sklenice sebou klepou, víčka se posouvají a obsah se přelévá přes okraj. Další chyba je vyndání sklenic ihned po uplynutí doby – nechte je v hrnci dojít při vypnutém zdroji tepla ještě 5 minut. Potom je přendejte na dřevěnou desku nebo utěrku a nechte zcela vychladnout. Nikdy je nestavte na studený kovový povrch, sklo by popraskalo.
Během varu hrnec neotevírejte a nehýbejte s ním. Každý otřes přenáší na sklenice nárazy, které se sčítají. Po vypnutí nechte hrnec stát, dokud voda nevychladne na teplotu, kdy se dá hrnec bezpečně uchopit. Teprve pak sklenice vyndávejte. Pokud některá praskla, ihned ji vyjměte, aby střepy nepoškodily ostatní.
Pozor také na víčka. Pokud sklenice plníte příliš vysoko, obsah při varu vyteče, dostane se mezi sklo a další sklenici a může způsobit nerovnoměrné napětí. Nechte vždy asi dva centimetry volného prostoru pod víčkem. Víčka utahujte pevně, ale ne silou, která by zdeformovala závit.
Kyselé prostředí a sůl rozhodují víc než teplota Bez pasterace se neobejdete bez kyseliny. Ocet, citronová šťáva nebo kyselina mléčná snižují pH pod 4,6, což je hranice, při které se přestávají množit nebezpečné bakterie včetně botulismu. Kyselinu nepřidávejte od oka. Na kilogram zeleniny počítejte alespoň dva decilitry octa o koncentraci osm procent, u rajčat stačí polovina, protože jsou sama kyselá. Sůl nepoužívejte jen kvůli chuti. Nekonzervovaná sůl s jódem nebo protispékavou látkou může zákal a chuťové změny způsobit. Používejte hrubou mořskou nebo kamennou sůl bez přísad, a to v poměru dvě až tři procenta hmotnosti náplně.
rady pro rekonstrukcič se sklenice rozbíjí i při správném skládání Nejčastější chybou je nalévání vroucí vody přímo na studené sklenice. Sklo nesnese skokový rozdíl teplot. Vodu nalévejte po straně hrnce, nikdy ne přímo na sklenice, a ideálně ji předem ohřejte na teplotu, která není vařící. Stejně tak nepokládejte horké sklenice na studenou kamennou desku nebo do dřezu. Podložte je dřevěným prkénkem nebo utěrkou a nechte je pozvolna chladnout.