Prostor pod lůžkem plýtvá místem, když ho zaplníte špatně

Prostor pod lůžkem v dětském pokoji bývá největší nevyužitá plocha v místnosti. Zároveň je to místo, kde vzniká nejvíc chyb: rodiče tam nacpou krabice, které nikdo nikdy nevytáhne, nebo naopak nechají prostor prázdný, protože se bojí, že se tam bude prášit. Přitom stačí dodržet několik pravidel a získáte úložný prostor, který dítě skutečně používá.

Největší vliv má světlo. Zjistěte, na kterou stranu jsou okna orientovaná a kolik denního světla do pokoje skutečně dopadá. V tmavších místnostech se vyhýbejte sytým odstínům a drobným vzorům, které prostor opticky zmenšují. Naopak do pokoje zalitého sluncem se hodí i výraznější barvy, protože přebytek světla je „zředí" a stěny nebudou působit těžce. Před lepením si vzorek přilepte na zeď a sledujte ho ráno, v poledne a večer při umělém osvětlení. Barva se během dne mění výrazněji, než se čeká.

Nosnost bývá uvedena v kilogramech a není to údaj jen pro dospělé. U matrace pro dítě počítejte s tím, že na ni občas sedne i rodič, aby dítěti přečetl pohádku. Pokud je nosnost na hranici váhy dítěte, matrace se brzy zdeformuje. Zároveň platí, že matrace se má po dvou až třech letech kontroly obrátit nebo vyměnit, pokud je uprostřed viditelný důl. Dětská matrace není investice na deset let.

Obrazovka patří do úrovně očí, horní hrana mírně pod horizont. V malém pokoji to znamená držák na zeď nebo na rameno, ne stojan na stole. Ušetříte 20–30 cm hloubky a získáte místo pro klávesnici. Zvuk neřešte reprosoustavami, které zaberou plochu – stačí sluchátka a malý reproduktor za obrazovkou. Kabely veďte po zdi v liště nebo v páskovém úchytu, nikdy je nenechávejte volně na podlaze, kde je při každém přesunu židle přejedete.

U praváků patří lampa nalevo od stolu, u leváků napravo. Ruka s perem tak při psaní nevrhá stín přímo na text. Světlo by mělo dopadat na pracovní plochu z boku a mírně zezadu, ne přímo zepředu proti očím. Když lampa stojí před dítětem a svítí mu do tváře, odráží se světlo od papíru a čtení je nepříjemné. Zdroj světla umístěte zhruba do úrovně očí nebo mírně výš, aby papír osvětlil rovnoměrně po celé ploše.

Pod postelí je suché a tmavé místo, ale ne úplně bezprašné. Hodí se tam sezónní oblečení, náhradní povlečení, zimní kombinézy, spací pytle na tábory, sportovní výbava nebo méně používané hračky. Naopak tam nepatří jídlo, léky, elektronika ani cokoli, co potřebujete mít po ruce každý den. Typickou chybou je ukládat pod postel hračky, se kterými si dítě hraje denně. Dítě si je nevytáhne, protože by muselo kleknout a lovit je z tmavého prostoru. Výsledkem je hromada zapomenutých věcí a přeplněný pokoj.