Dva otevřené kohoutky: kdy tlak padne a kdy vydrží
Pozor na typické chyby. Ručník nesmí viset na háčku za roh, protože se vlhkost soustředí do jednoho místa a látka tam začne plesnivět. Stejně špatné je nechat ručník ležet na zemi v koupelně, i když je na dlaždicích. Pokud sušíte ručník v koupelně bez okna, po každém sprchování ji větrejte alespoň pět minut otevřenými dveřmi do chodby. Vlhká koupelna znamená, že ručník neuschne nikdy.
Rozhodující je velikost plochy a podmínky, ve kterých dlažba leží. Obecně platí, že v interiéru se dilatační spáry navrhují u souvislých ploch větších než přibližně 20 až 25 metrů čtverečních. U obkladů stěn stačí spára ve stejné ose jako u podlahy, případně v rozích a napojeních na jiné materiály. U velkoformátových desek se hranice posouvá níž, protože ty reagují na změny teploty výrazněji než malé dlaždice.
Typické chyby: měření tlaku jen při zavřených kohoutcích, výměna baterie místo vyčištění filtru, těsnění hadice vtlačené příliš hluboko a zúžení průtoku, nebo zapomenutý uzavírací ventil otevřený jen na půl. Vždy porovnávejte stejné podmínky a měřte na stejném místě. Pokud se tlak při dvou odběrech propadá i po odstranění všech zúžení, je na místě posoudit dimenzi přívodu jako celek, ne jen jednotlivé armatury.
Dilatační spára není estetický prvek, ale technická pojistka. Dlažba i obklad se při změnách teploty roztahují a smršťují. Pokud jim v tom zabráníte pevným spojením se stěnou nebo jinou plochou, vzniklé napětí se projeví prasklinami, odlepením nebo vydutím. Rozhodnutí, zda spáru udělat, nezávisí na tom, jak velký je obklad, ale na tom, k jakému podkladu je připevněný a jaké podmínky ho obklopují.
Výměna vanového závěsu za pevnou zástěnu není jen kosmetická úprava. Mění se tím způsob, jakým se vana používá, uklízí a udržuje. Závěs je levný, snadno se vymění, ale jeho hlavní nevýhoda je nasnadě: neustále se dotýká těla, přilne k vaně a v rozích zadržuje vlhkost. Zástěna tento problém řeší, ale přináší jiné nároky. Ještě před nákupem je proto nutné změřit vanu a zjistit, jaký typ zástěny se do daného prostoru vejde.
Podlahová sprcha: svoboda za cenu prá
Kdy ji naopak vynechat lze U malých ploch v interiéru, které jsou celé položené na stejném, stabilním podkladu a nepřiléhají k pevným konstrukcím, lze dilatační spáru vynechat. Typicky jde o obklad koupelnové niky, malý ostrůvek dlažby uprostřed místnosti nebo čelo kuchyňské linky. Rozhodující není rozměr v centimetrech, ale míra omezení pohybu. Pokud je plocha obklopená stěnami ze všech stran, spáru nevynechávejte nikdy.
Častou chybou je nahradit dilatační spáru silikonem nebo akrylátem bez dalšího řešení. Tyto tmely jsou pružné, ale při velkém pohybu se odtrhnou od hrany. Do dilatační spáry patří pružný tmel, který je schopen přenést předpokládané roztažení, a často i vložená výplňová šňůra, která určuje hloubku spáry. Pokud spáru vyplníte tvrdou maltou nebo lepidlem, uděláte z ní pevný spoj a napětí se přenese do dlaždic.
U velkých ploch, balkonů, teras a fasád je vhodné doplnit obvodové dilatační spáry i spárami dělicími, které rozdělí plochu na menší celky. Ty se navrhují podle rozměru dlaždice a orientace podkladu, obvykle v pravidelných odstupech. Pokud si nejste jistí, zda spáru potřebujete, řiďte se jednoduchým pravidlem: když se dlažba dotýká něčeho, co se nehýbe, spáru udělejte. Vyjde vás to levněji než oprava vyduté podlahy.
Praktický postup je jednoduchý. Před pokládkou si rozvržením určete, kudy spára povede, a naplánujte ji tak, aby nebyla v pohledové linii. Během pokládky vložte do spáry distanční vložku nebo ji nechte volnou. Po vytvrdnutí lepidla spáru vyčistěte, vložte šňůru a zatmelte pružným tmelem. Nikdy nevyplňujte spáru spárovací maltou, i kdyby byla barevně shodná. Stejně tak ji nezakrývejte soklem nebo lištou, která pohyb zablokuje.
Praktické řešení závisí na tom, kde je úzké místo. Pomůže vyčištění perlátorů, výměna starých ventilů za plnoprůchodové a odstranění zbytečných redukcí. Když je problém v rozvodu, je účinnější přepojit druhý odběr blíže k přívodu nebo větev zvětšit. Instalace čerpadla nebo tlakové nádoby pomůže jen tehdy, když je přívod dostatečně vydatný a potíž je čistě v rozvodu. Čerpadlo na poddimenzovaném přívodu situaci spíš zhorší, protože zvýší odběr a tím i pokles tlaku.
Kde vzniká tlaková ztráta nejčastěji Největší vliv má malý vnitřní průměr trubek. Historické domy mají často přívod o světlosti menší, než odpovídá dnešním spotřebičům. Dalším viníkem bývají zanesené filtry, ucpané perlátory a zkorodované uzavírací ventily, které při plném otevření stále škrtí průtok. Pozor také na hadice a redukce: každé zúžení na trase sčítá svůj odpor. Pokud jsou dva odběry napojeny na společnou tenkou větev, budou si vždy navzájem „krást" tlak, i když je celkový přívod dimenzovaný dobře.