Když perlátor teče slabě, začněte u trysky a filtru
Posuvné dveře neubírají podlahu, ale potřebují stěnu, podél které křídlo jede. U koupelny to znamená, že na straně, kam se dveře zasouvají, nesmí být baterie, věšák ani zásuvka. Do zděné stěny se dělá kapsa, do které se křídlo schová – to se musí naplánovat před obkladem, protože kapsa se do hotové stěny dodatečně nedělá. Montáž na stěnu je jednodušší, ale křídlo zůstane viditelné a v úzké chodbě může překážet stejně jako otevírací dveře.
Začněte tam, kam se dostanete bez nářadí Vyšroubujte perlátor z ramínka baterie. Většina se povoluje rukou, u některých je potřeba klíč na vodovky nebo hadrový pás, aby se nepoškodil chrom. Uvnitř najdete sítko, těsnění a někdy i plastové vložky s malými otvory. Všechny díly dejte do misky s teplou vodou a octem v poměru přibližně jedna ku jedné. Nechte působit dvacet až třicet minut. Potom jemně projeďte otvory starým kartáčkem na zuby nebo špičkou jehly. Nikdy nepoužívejte drátěnku ani ostrý nůž, poškrábaný povrch se zanese ještě rychleji.
V malé koupelně o rozměrech do deseti metrů čtverečních, kde je stabilní teplota a podklad z betonu, se dilatační spára obvykle vynechává. Stejně tak u obkladu kuchyňského pultu nebo krátké stěny za umyvadlem. Naopak ji nikdy nevynechávejte u podlahového topení, u teras, balkonů, vstupů a všech ploch vystavených přímému slunci nebo mrazu. Tam stačí jediná chybějící spára a během jedné sezóny se objeví trhliny.
Když je perlátor čistý a proud je pořád slabý, hledejte příčinu jinde. Zavřete přívod vody a odšroubujte hadici, která vede k baterii. Do hadice nasaďte jemnou síťku nebo kousek látky a pusťte vodu na několik sekund do kbelíku. Zachycené částečky ukážou, jestli se uvolňuje rez z trubek. U starších rozvodů je to častý jev a řeší se filtrem před baterií, ne čištěním perlátoru.
Pokud je sifon opravdu velký a nízký, zvažte výměnu za plochý model. Není to práce na pět minut, ale rozdíl v úspoře místa bývá znát. Před koupí si změřte rozteč odpadu ve dřezu a průměr trubky, ať nový kus pasuje bez redukcí. Ušetříte si druhou cestu a případné zatékání. Montáž svěřte někomu, kdo umí pracovat s těsněním, protože špatně dotažený spoj začne kapat až za pár dní.
Při skládání dbejte na správné usazení do sedla. Kartuš musí dosednout rovně, bez přetažení. Matice se utahuje jen tak, aby držela, ne na maximum. Příliš utažená matice zdeformuje těsnění a přitlačí destičky k sobě, čímž se vrzání vrátí nebo se páka začne vracet. Po smontování pusťte vodu pomalu a nechte ji několik sekund protékat, aby se vyplavily případné nečistoty. Potom vyzkoušejte studenou i teplou vodu v celém rozsahu.
U sprchového žlabu se spád řeší jako rovinná plocha. Voda musí téct kolmo ke žlabu, takže dlažba klesá jedním směrem. Pokud je žlab u stěny, stačí jeden sklon. Když je žlab uprostřed místnosti, už vznikají dva protilehlé sklony a ve hře je i sbíhání do stran. Typická chyba je, že dlaždič udělá jen jeden spád a v rozích sprchy zůstávají louže. Další častá vada je nedostatečný sklon u delšího žlabu: voda se rozlévá do stran a odtéká pomalu. Minimální spád je obvykle 1 až 2 procenta, u větších formátů dlažby raději více.
Před pokládkou je nutné zkontrolovat, zda je podklad rovný a zda je vpusť nebo žlab usazený ve správné výšce. Zaměřte se na to, aby horní hrana odtoku byla o pár milimetrů níž než okolní dlažba. Potom natřete hydroizolaci a vytvořte spádovou vrstvu. Tu dělejte z cementové malty nebo lepidla, ne z písku. Spád se kontroluje vodováhou a vodou: nalejte trochu vody a sledujte, kudy teče. Pokud se voda drží, přidejte materiál a znovu vyzkoušejte. Běžná chyba je, že se spád dělá až v lepidle při pokládce. Lepidlo se smršťuje a spád se časem ztratí.
Volba mezi žlabem a vpustí uprostřed se odvíjí od tvaru sprchy. U dlouhé a úzké sprchy je výhodnější žlab, protože stačí jeden spád. U čtvercové sprchy bez zdi je přirozenější vpusť uprostřed, ale vyžaduje čtyři roviny a pečlivé napojení. Pokud chcete méně řezů a jednodušší údržbu, žlab u stěny bývá praktičtější. Pokud chcete odtok uprostřed dispozice, počítejte s tím, že spád je složitější a každá odchylka je vidět. Vždy platí, že voda musí mít kam téct a nesmí se nikde zastavit.
Posledním vodítkem je tlak v celém rozvodu. Pokud slabý proud pozorujete i u jiných kohoutků ve stejném patře, perlátor s tím nic neudělá. V takovém případě jde o zanesené potrubí, vadný redukční ventil nebo problém v přívodu, který patří do rukou instalatéra. Ušetříte čas i peníze, když si nejdřív porovnáte průtok na více místech v bytě, než začnete rozebírat baterii.