Kde skladovat potraviny, abyste je zbytečně nevyhazovali

Typická chyba je dávat hrnec na desku s ochrannou fólií, kterou výrobce dodává jako „ochranu při přepravě". Ta se při horku přilepí a strhne se i s barvou. Další chyba je mýt desku horkou vodou hned po vaření. Teplotní rozdíl udělá víc škody než samotný hrnec. A třetí: podkládat hrnec mokrou utěrkou. Voda se vypaří, ale deska dostane ráz, na který není stavěná.

Chladná část kuchyně není jen lednice Chladná část neznamená automaticky lednici. Mnoho potravin se naopak v chladu kazí rychleji. Rajčata v lednici ztratí chuť a udělají se moučná. Brambory v chladu mění škrob na cukr, takže chutnají sladce a při vysoké teplotě hnědnou. Cibule a česnek v lednici plesniví, protože potřebují suchý vzduch. Banány v chladu černají. Tyto věci patří do tmavé, suché a větrané skříně nebo do koše, který není u sporáku. Ideální teplota je kolem patnácti stupňů, což je v mnoha kuchyních právě prostor pod linkou na opačné straně než sporák.

Nakonec myslete na údržbu. Nad lednicí se práší víc než jinde, protože teplý vzduch stoupá a bere s sebou prach. Plata proto volte hladká, bez záhybů a textilních úchytů, které se nedají otřít. Jednou za čas prostor úplně vyprázdněte, otřete vlhkou houbou a nechte vyschnout. Ušetříte tím nejen čas při hledání, ale i peníze za potraviny, které byste jinak vyhodili.

Horký hrnec položený přímo na pracovní desku je nejčastější důvod, proč desky praskají, puchýřatí nebo ztrácejí barvu. Rozhoduje materiál, ale i to, co mezi hrnec a desku dáte. Tady je přehled, co který povrch snese a kde dělají lidé chybu nejčastěji.

Výsuvné koše a zásuvky jsou praktičtější, pokud potřebujete vidět na dno a vytahovat věci jednou rukou. Do výsuvu se vejdou hlavně ploché předměty: příbory, utěrky, kuchyňské náčiní, malé dózy, léky nebo psací potřeby. Typická chyba je cpát do výsuvu vysoké láhve od oleje nebo velké krabice od cereálií. Výsuv se pak zasekává a vy ho věčně nedošoupnete. Police v rohu mají jednu velkou nevýhodu: hluboký roh znamená, že předměty vzadu zmizí a vy na ně zapomenete. Řešením je police s hloubkou maximálně do výšky paže, nebo police šikmé, které věci automaticky posouvají dopředu.

Praktický postup: po každém použití dřez opláchněte a vytřete do sucha. Pokud už je nános, použijte roztok kyseliny citronové nebo octa v poměru jedna lžíce na půl litru vody. Naneste, nechte pět až deset minut, poté setřete měkkým hadříkem a opláchněte. U přepadu použijte kartáček. Nepoužívejte horkou vodu na smalt – teplotní šok může způsobit praskliny. U umělého kamene se vyhněte octu úplně, pokud výrobce nedoporučí jinak.

Laminát a dřevotříska s fólií snesou krátkodobě tak 60 až 80 °C. Hrnec z plotny má přes 100 °C, litinová pánev i 200 °C. Položte je přímo a pryskyřice pod fólií se začne měknout, fólie se nadzvedne a vznikne bílý kruh, který už nezmizí. Stejně dopadne i masivní dřevo, pokud ho předtím ošetříte olejem jen slabě. Olejová vrstva horko neodrazí.

Přepážka uprostřed je past, pokud myjete velké ku

Nerezová deska je nejodolnější, ale není bez chyby. Horko jí neuškodí, zato se na ní snadno vypálí mastnota a vzniknou duhové skvrny. Ty se dají odstranit pastou na nerez, ale jen dokud nejsou staré. Podobně je na tom deska z tvrzeného skla, která vydrží i 300 °C, ale nesmí se do ní klepnout hranou hrnce. Praskne naráz, bez varování.

Nejrychleji uvidíte vodní kámen na tmavých a matných površích. Na leštěném nerezu nebo lesklém smaltu je méně nápadný, ale není to výhoda. Právě naopak – lidé ho přehlédnou, nechají ho usadit a pak ho odstraní jen mechanicky. Mechanické škrábání je častá chyba. Škrábance zadržují vodu a kámen se vrací rychleji.

Nerezový dřez je nejběžnější. Má jemnou strukturu, voda po něm steče, ale kapky v rozích a v přepadu zůstávají. První známky se objeví jako matné skvrnky do dvou až tří týdnů, pokud vodu po každém použití necháte uschnout. Nerez je odolný, ale chloridy a kyseliny z octa ho mohou napadnout, pokud je necháte působit příliš dlouho. Hadřík z mikrovlákna a běžný prostředek na nádobí stačí, dokud je nános čerstvý.

Do lednice naopak patří mléčné výrobky, maso, ryby, vejce, otevřené sklenice a vše, co má na obalu pokyn ke skladování v chladu. Vejce ale nemyjte – tím odstraníte ochrannou vrstvu a bakterie se dostanou dovnitř. Mléko nedávejte do dveří, kde teplota kolísá při každém otevření. Syrové maso dejte na spodní polici, aby šťáva nekapala na ostatní potraviny. Zeleninu v lednici skladujte v perforovaném sáčku, jinak se zapaří a shnije.

Kámen a kompozitní desky, tedy křemen, granit nebo keramika, snesou běžně 150 až 200 °C. Přesto ani jim přímo nevadí jen teplota, ale teplotní šok. Horký hrnec na studený kámen může způsobit prasklinu, zvlášť pokud je kámen čerstvě umytý a studený. U tmavých kamenů je navíc riziko, že se teplo drží déle a pod hrncem se vypálí skvrna.