Rychlé přesuny teplot: co rostliny snesou a co je zabije

Světlo je dalším častým problémem. Jedno centrální světlo uprostřed stropu nestačí. Doplňte ho menšími zdroji – lampičkou u postele, nenápadným světlem nad nočním stolkem nebo svítidlem na stěně. Teplé světlo navíc vytváří útulnou atmosféru, kterou od ložnice očekáváte. Pokud máte okno, nechte ho co nejvíc odhalené. Krátké závěsy nebo rolety místo těžkých závěsů pustí dovnitř více denního světla.

Jak na to v pra

Jak rostlinu zachránit, když už je poškozená Prvním krokem je přestat s dalším stresem. Rostlinu nestěhujte na jiné místo, nepřesazujte a nehnojte. Přesuňte ji do stabilního prostředí s teplotou kolem dvaceti stupňů, mimo přímý zdroj tepla a mimo průvan. Pokud listy opadávají ve velkém, sundejte ty, které jsou měkké a tmavé, protože začnou hnít. Suché špičky odstřihněte nůžkami až do zdravé tkáně.

Jak otestovat, zda paleta fungu

Zálivku držte na minimu. Poškozené kořeny nedokážou vodu zpracovat a přemokřený substrát je zabije rychleji než samotný chlad. Zalijte, až když je vrchní vrstva půdy suchá na dotek. Vzdušná vlhkost pomáhá, ale nestříkejte na listy, které mají skvrny nebo praskliny. Raději postavte vedle rostliny misku s vodou, nebo použijte zvlhčovač v místnosti.

Pektin se dá získat ze slupek a jadřinců kyselých jablek. Dvě až tři jablka nakrájejte i se slupkou, zalijte vodou tak, aby byla ponořená, a vařte dvacet minut. Potom směs přeceďte přes plátno. Výluh přidejte k rozvařeným broskvím. Nemusíte ho mít mnoho, na kilogram ovoce stačí asi sto mililitrů. Když výluh nemáte, použijte šťávu z rybízu nebo angreštu, které pektinu obsahují přirozeně hodně.

Na kameny a perly zapomeňte na chemii úplně. Stačí jim vlhký hadřík a jemné přeleštění. Perly navíc nesnáší vodu – pokud se dostane do vrtané dírky, může narušit nit nebo jádro. Náušnice a prsteny s kameny čistěte jen po obvodu, samotný kámen nechte na pokoji. U zlacených šperků se vyhněte třením, zlato se rychle odírá a odhalí stříbro pod sebou.

Typické chyby, které lidé dělají: dají rostlinu hned k radiátoru, aby se „zahřála", nebo ji naopak postaví k otevřenému oknu. Další častá chyba je okamžité hnojení, protože se má za to, že šok je známka nedostatku živin. Hnojivo v tomto stavu spálí kořeny. Nepomůže ani časté rosení, které na studených listech podporuje plísně.

Návrat k normálu trvá dva až šest týdnů. Nové výhony jsou známkou, že rostlina přežila. Pokud se do měsíce nic neobjeví a stonek u báze měkne nebo tmavne, je poškození nevratné. Prevence je jednoduchá: při přesunu mezi místnostmi nechte rostlinu v obalu nebo v přepravce a teplotní rozdíl snižujte postupně. V zimě nepřemisťujte rostliny blízko okna v noci a při větrání je vždy odklidte stranou.

Teplotní šok vzniká, když se teplota v okolí rostliny změní rychleji, než dokážou její pletiva zpracovat. Pokojovky jsou na to citlivé hlavně v zimě a na jaře, kdy se pouští topení, otevírají okna nebo se rostliny stěhují z vytápěného bytu na balkon. Není to nemoc, ale poškození, které se projeví během hodin až dvou dnů.

Příznaky se liší podle směru šoku. Při náhlém chladu listy ztrácejí lesk, měknou, objevují se vodnaté skvrny a okraje hnědnou. Při přesunu z chladu do přetopeného prostoru listy naopak rychle svinují, usychají od špiček a opadávají. U tenkých a dužnatých listů, jako má fíkus nebo pepřinec, stačí i rozdíl deseti stupňů během půl hodiny.