Praní závěsů a ubrusů: chyba, která ničí vlákna

Pěna, sypký prášek a suchý hadr místo mokrého vysava�

Nakonec se vyhněte dvěma častým chybám. První je nákup úložných řešení dřív, než víte, co přesně budete ukládat – skončíte s krabicemi, které nepasují. Druhá je snaha zaplnit každé volné místo jen proto, že existuje. Někdy je lepší nechat kout prázdný, aby byt dýchal. Úložné prostory mají sloužit každodennímu životu, ne ho komplikovat.

Závěsy a ubrusy vypadají jako nenáročný textil, ale právě u nich se nejčastěji zničí vlákna nesprávným postupem. Základ je čistit je podle materiálu, ne podle toho, co zrovna zbylo v pračce. U závěsů si nejdřív prohlédněte štítek a zjistěte, zda jde o polyester, viskózu, len, bavlnu, nebo směs. U ubrusů platí totéž – len a bavlna snesou vyšší teplotu, viskóza a směsi s elastanem se při špatném programování srazí nebo vytáhnou.

Začněte tím, že dřevo naštípete co nejdříve po pokácení. Kuláč rozřezaný na metrové špalky schne pomalu, protože kůra drží vlhkost. Naštípané poleno o průměru deset až patnáct centimetrů ztrácí vodu několikanásobně rychleji. Pokud můžete, štípejte na jaře a nechte dřevo proscházet přes léto. Dřevo pokácené v předjaří a naštípané hned má do zimy náskok, který už nedoženete pozdějším skladováním.

Klasické křeslo se pod schody většinou nevejde. Lepší je nízké čalouněné sedátko na míru, nebo lavice s úložným prostorem uvnitř. Hloubka sedáku 45–50 cm stačí, výška 40–45 cm. Pokud je strop opravdu nízký, použijte velké polštáře na dřevěné podnoži. Područky vynechejte, zbytečně ubírají místo. Opěradlo nahraďte polštářem opřeným o zeď, který se dá kdykoli odklidit. Podlaha by měla být suchá a neklouzavá; koberec s nízkým vlasem je lepší než plyš, protože se v něm nedrží prach z prostoru pod schody.

Allianz Arena funguje jako letiště, San Siro jako sousedstv

Poslední pravidlo se týká skladování. Závěsy i ubrusy skladujte čisté a zcela suché, jinak chytnou plíseň a zatuchnou. Ubrusy neskládejte do vlhka a neukládejte je do plastových pytlů, které brání cirkulaci vzduchu. Závěsy mezi sezónami přeložte do látkového pytle nebo prostěradla. Když tyto kroky dodržíte, textil vydrží výrazně déle, barvy zůstanou syté a vlákna se nerozpadnou po pár praních.

Skvrny řešte ještě před pračkou, ne až po ní U ubrusů je největší chyba házet je do pračky se skvrnou od vína, kávy nebo červené řepy. Tyto skvrny potřebují okamžitý zásah: přiložit savý hadřík, zespodu tlakem protlačit vodu a teprve pak použít prostředek na daný typ skvrny. Nikdy netřete krouživým pohybem, jen tupě přikládejte. Pokud skvrna po vyprání zůstane, nežehlete ji – teplo ji zafixuje a už ji nedostanete. Radši ji znovu namočte ve vlažné vodě s trochou octa a nechte působit.

Než cokoli dáte do pračky, zbavte textil prachu. Závěsy mají v záhybech usazený prach a ten se při praní mění na bláto, které se zatlačí do vláken. Vysajte je textilem, protřepejte venku, nebo je krátce přejeďte studeným vzduchem ze sušiče. U ubrusů nejdřív odstraňte zbytky jídla a mastnotu – tuk z omáčky nebo másla se jinak zapere a vytvoří tmavé mapy, které už nedostanete ven.

U ubrusů je klíčové sušení a žehlení. Bavlnu a len sušte do polosucha a žehlete ještě vlhké, jinak se vytvoří ostré lomy, které se špatně vyrovnávají. Viskózu a směsi žehlete z rubu přes látku, nikdy přímo žehličkou. Syntetické ubrusy žehlete na nejnižší stupeň, nebo je pověste a nechte vyvěsit. Typická chyba je žehlit závěsy na žehlicím prkně po částech – zbytečně je mačkáte a ničíte řasení. Lepší je pověsit je do okna a nechat vyhladit vlastní vahou.

U závěsů se vyhněte dvěma věcem: aviváži a příliš vysoké teplotě. Aviváž obalí vlákna a závěs ztratí splývavost, navíc na sebe váže prach. Teplota nad 40 °C u syntetických závěsů způsobí, že se látka zkrabatí a už ji nevyrovnáte. Perte na jemný program, nízké otáčky a pokud možno bez sušičky. Závěsy se mají sušit volně, ideálně na ramínku do tvaru, aby se nemusely žehlit.