Když v týmu zmizí merge commity, historie se zprůchodní
Materiály volte podle toho, jak chodbu vytápíte a jak často uklízíte. Lakovaný kov snadno otřete, ale studí na dotek a v zimě se na něm drží vlhkost. Masiv dřeva lépe pohlcuje vlhko, ale potřebuje občasné ošetření olejem. Bílá barva věšáku i botníku působí vzdušněji, tmavé odstíny naopak prostor opticky zkracují – v chodbě bez okna se jim raději vyhněte. Pokud máte doma děti, počítejte s háčky v jejich výšce, jinak si budou kabát věšet na zem nebo na kliku.
Praktický postup pro začátečníka: nasbírejte nejvýše pět druhů, které si stoprocentně osvojíte. Každou houbu si doma znovu projděte podle atlasu a porovnejte s tím, co jste viděli v lese. Vytvořte si vlastní poznámky s náčrtky a popisem místa růstu. Když si nejste jistí, houbu vyhoďte nebo nechte na místě. Nikdy ji nedávejte do koše jen proto, že se podobá něčemu známému.
Fast-forward jako výchozí stav větve Druhý krok je naučit tým větevní strategii. Krátké větve, které vzniknou z aktuálního mainu a sloučí se zpět, se dají sloučit fast-forwardem. Příkaz git merge --ff-only povolí jen takové sloučení, které nepotřebuje merge commit. Když větev odbočila, příkaz selže. To je signál, že je potřeba rebase nebo že někdo pracoval příliš dlouho bez synchronizace. Selhání není chyba, je to informace. Týmy, které to zavedou, začnou větve držet krátké, protože dlouhé větve přestanou procházet.
Poslední věc je nastavit, co se stane při sloučení pull requestu. Většina platforem umí tři režimy: merge commit, squash a rebase. Pokud chcete historii bez merge commitů, vypněte merge commit a zvolte rebase nebo squash. Squash vytvoří jeden commit, rebase zachová jednotlivé commity. Obě varianty vedou k lineární historii. Rozhodněte se jednou a nastavte to jako výchozí pro celý repozitář. Tým pak nemusí řešit nic ručně.
Doma jde odstranit pouze plak, ne kámen. Kartáčujte psovi zuby denně, případně obden, měkkým kartáčkem a pastou určenou pro psy. Pokud pes kartáček nesnese, začněte prstem namočeným v pastě a postupně přejděte na kartáček. Nikdy nezkoušejte kámen odlupovat nehtem, škrabkou ani kovovým předmětem. Poškrábete sklovinu a vytvoříte zářez, ve kterém se plak usadí ještě rychleji. Stejně chybné je spoléhat na žvýkací pamlsky nebo krmivo, které údajně čistí zuby. Ty sníží množství plaku jen částečně a existující kámen neodstraní.
Další chyba je rebase uprostřed řešení konfliktů. Když rebase skončí konfliktem, Git zastaví a vyzve k jeho vyřešení. Lidé často ukončí rebase, přepnou na jinou práci a zapomenou na nedokončený stav. Pak přijdou o commity. Řešení je jednoduché: dokončit rebase hned, nebo použít git rebase --abort a vrátit se do původního stavu. Nedokončený rebase se pozná podle stavu v git status.
Nepodceňujte ani víčko nádržky. Jeho těsnění stárne a popraskané víčko pustí vlhkost dovnitř rychleji než cokoli jiného. Při každé výměně zkontrolujte, jestli pod ním není emulze — mléčný zákal znamená, že voda už pronikla hluboko do systému. Stejně tak sledujte hladinu. Její pokles bez viditelné netěsnosti znamená únik přes prasklou hadici nebo zkorodovaný váleček. Dolévání kapaliny bez hledání příčiny problém jen oddálí a často skončí havárií.
Po prvním měsíci si seznam roztřiďte do několika málo skupin: bydlení a energie, jídlo, doprava, děti, zdraví, zábava a ostatní. Víc kategorií vede k chaosu. U každé skupiny spočítejte součet. Čísla vás často překvapí víc než samotný celkový útrata. Největší rezervy obvykle nejsou v tom, co je vidět na první pohled, ale v pravidelných platbách, které běží roky a nikdo je nekontroluje.
Merge commity vznikají při každém sloučení větve. Většina týmů je používá roky, aniž by tušila, že jde o volbu. Git nabízí i jiný režim: rebase a fast-forward. Když je zapnete, historie přestane být plná uzlů, kde se jen spojují dvě linie. Výsledkem je řada commitů za sebou, jako by je někdo psal přímo na main. Není to jen estetika. Snadněji se hledá, kdo co změnil a kdy se co rozbilo.
První krok je nastavit chování při pullu. Pokud tým používá git pull, může každý člen spustit git config --global pull.rebase true. Tím se změny z remote přehrají na lokální commity místo vytvoření merge commitu. Pozor na to, že přepisuje hash lokálních commitů. Pokud už jsou odeslané na sdílenou větev, rebase je špatný nápad. Pravidlo je jednoduché: rebasuj jen to, co ještě nikdo jiný nemá.
Typická chyba je rebasovat sdílenou větev. Někdo si stáhne main, udělá rebase a force push. Kolegům se rozbijí lokální kopie a vznikne zmatek. Pokud už k tomu dojde, je nejrychlejší cesta nechat postiženého smazat lokální větev a znovu ji stáhnout. Force push na main by měl být technicky zakázaný. Ochranu nastavíte v nastavení repozitáře, ne v hlavách lidí.