5 pravidel, díky nimž závěsy a ubrusy vydrží roky

Prvním krokem je vybrat, které bylinky vůbec mají šanci. Vytrvalé druhy jako tymián, oregano, šalvěj, máta nebo meduňka zimu v truhlíku zvládnou, pokud je substrát dobře odvodněný. Jednoletky jako bazalka, koriandr nebo majoránka v našich podmínkách venku nepřežijí ani v nejlepší nádobě – ty buď sklidíte a usušíte, nebo si na jaře vypěstujete nové ze semínek. Už na podzim je zbytečné je chránit.

Správně usušená bylinka se při přejetí prsty rozdrolí a stonek se ohne, ale nezlomí. Když ji ohne a on pruží, je uvnitř ještě vlhkost, která se později projeví plísní. Než bylinky uložíte, nechte je ještě den dva volně na vzduchu, aby se vlhkost vyrovnala. Skladujte je v tmavých, vzduchotěsných sklenicích, nejlépe z tmavého skla nebo v uzavíratelné dóze postavené do skříně. Světlo a teplo ničí silice rychleji než cokoli jiného. Každou nádobu označte názvem a datem – přehled vám ušetří zbytečné ochutnávání a zklamání.

Druhá chyba je zadržování dechu při průjezdu peřejí. Lidé se podvědomě nadechnou, stáhnou břicho a drží. Tím se sice trup na chvíli zpevní, ale po pár sekundách přichází únava a svaly povolí. Dýchejte plynule do břicha, ale s odporem – jako byste nadechovali přes brčko. Tento tlak uvnitř břišní dutiny vytváří přirozený stabilizační systém, který vydrží celý den na vodě. Nácvik je jednoduchý: lehněte si na záda, položte ruku na břicho a dýchejte tak, aby se ruka zvedala, ale spodní žebra zůstala klidná.

Během zimy kontrolujte stav každé dva až tři týdny. Pokud je substrát suchý, zalijte mírně, ideálně ve dne, když nemrzne. Odstraňte napadené nebo shnilé listy, aby se plíseň nešířila. U dřevnatých bylinek, jako je rozmarýn nebo levandule, je hlavní příčinou úhynu kombinace vlhka a chladu, ne samotný mráz. Tyto druhy potřebují vzdušný, propustný substrát s pískem a zimní kryt, který je suchý.

Typická chyba je cpát tam policový regál až ke stropu. Vznikne sklad, ne koutek. Nechte jednu stěnu volnou pro zády a druhou pro knihy. Další častá chyba je koberec s dlouhým vlasem, který se špatně uklízí a v nízkém prostoru se do něj zachytává prach. Kratší vlas nebo podložka se čistí snáz.

Prostor pod schody do podkroví bývá nízký, tmavý a často slouží jako skladiště věcí, které nikdo nechce. Přitom stačí málo a vznikne tam místo, kde se dá skutečně číst. Nejde o velkolepou přestavbu. Rozhoduje pár rozměrů, správné světlo a to, jestli si sednete dřív, než začnete vrtat.

Jak správně sušit a žehlit, aby látka netrpěla Sušení je kritický krok. Závěsy nikdy nevěšte mokré do sušičky na vysokou teplotu – srazí se a ztratí strukturu. Nejlepší je nechat je volně okapat a pověsit ještě vlhké na garnýž nebo na sušák do stínu. Přímé slunce barvy vybledne. Ubrusy sušte rozložené, ne v chumlu, aby se nezažehlovaly nežádoucí záhyby. Žehlete z rubu a podle materiálu – len a bavlna snesou vyšší teplotu, polyester jen nízkou. Vždy žehlete po směru vlákna, ne krouživými pohyby.

Světlo a větrání rozhodují víc než barva Pod schody bývá tma. Stropní svítidlo nad hlavou oslňuje a vrhá stín na stránky. Lepší je nástěnné světlo za ramenem nebo stojací lampa s krytem, která svítí na knihu, ne do očí. Pokud je prostor uzavřený, myslete na větrání. Bez něj se tam drží vlhkost a pachy, což čtení rychle znechutí. Stačí mřížka ve dveřích nebo ponechaná mezera u podlahy.

Závěsy a ubrusy patří k textiliím, které toho vydrží hodně, pokud se o ně staráte správně. Nejčastější chybou je praní „naslepo" – tedy bez ohledu na materiál a způsob výroby. Než cokoli hodíte do pračky, přečtěte si štítek. Najdete tam nejen teplotu, ale i to, zda látka snese sušičku, žehlení nebo chemické čištění. Právě orientace podle štítku rozhoduje o tom, jestli závěs po prvním praní zůstane rovný, nebo se srazí o deset centimetrů.

Posledním pravidlem je správné skladování. Závěsy i ubrusy skládejte volně, ne těsně na sebe. Vlhké textilie v uzavřené skříni chytají plíseň. Pokud ubrusy nepoužíváte často, proložte je bílým papírem, který zabrání vzniku trvalých přehybů. Závěsy po sejmutí nikdy necpěte do igelitové tašky – látka musí dýchat. Dodržením těchto pěti zásad udržíte textilie barevné, pevné a bez poškození podstatně déle.

U závěsů platí, že méně je více. Perte je maximálně dvakrát až třikrát ročně, pokud nejde o silně zakouřené nebo prašné prostředí. Časté praní ničí vlákna i barvy. Před praním sundejte všechny kroužky, háčky a příchytky – kovové části mohou rezavět a látku poškodit. Závěsy z polyesteru a směsových tkanin zvládnou jemný program na 30 °C. Bavlnu a len perte na 40 °C, ale bez odstřeďování na vysoké otáčky, jinak se látka pomačká a ztratí tvar.