Když plánujete kurník, rozhoduje místo a půda
Než začnete shánět materiál nebo kreslit půdorys, projděte si pozemek v různou denní dobu. Místo pro kurník totiž rozhoduje o tom, kolik budete řešit vlhkost, zápach, nemoci a práci navíc. Špatně zvolené stanoviště se nedá dodatečně vyřešit přístavkem ani lepším krmivem.
Počítejte s tím, že predátor se vrací na místo, kde jednou uspěl. Pokud přijdete o slepici, nečekejte, že to byla náhoda. Zkontrolujte celý obvod, opravte každou podezřelou mezeru a teprve potom pořizujte další kusy. Hejno, které ztratí několik slepic během krátké doby, se jinak rychle rozpadne a zbylé kusy přestanou nést. Klid a bezpečí v hejně ovlivňuje snášku víc než krmivo.
Vzdálenost od hranice pozemku a od sousedních oken není formalita. Pachy a hluk kohouta obtěžují i lidi, kteří kurník sami nechovají. Počítejte také s tím, odkud budete nosit vodu, krmivo a podestýlku a kam odkládat hnůj. Cesta by měla být zpevněná a sjízdná i s kolečkem v blátě, jinak vás každodenní obsluha brzy omrzí.
Sušení a skladování rozhoduje o tva
Celosklo, nebo rámy? Rozhoduje úč
Zvažte stín a vzrostlé stromy. V létě oceníte přirozený stín, ale větve nad střechou znamenají padající listí, mech a riziko pádu sněhu nebo větve při vichřici. Výběh potřebuje částečné zastínění, jinak slepice tráví horké dny uvnitř. Zároveň nechte kolem kurníku volný pruh pro obcházení a opravy, alespoň metr z každé strany.
Typická chyba je postavit kurník na nejhezčí místo zahrady podle výhledu z terasy. Provozní hlediska přitom vždy vyhrají. Druhou častou chybou je podcenit velikost výběhu a přístup pro člověka. Před stavbou si na místě vyznačte kolíky půdorys kurníku i výběhu a projděte si trasu s kbelíkem vody. Pokud vám to přijde nepohodlné už teď, v provozu to bude horší.
Základní kousky šatníku – kvalitní bunda, džíny, bavlněné tričko, svetr, kožené boty – nestojí málo a jejich výměna bolí. Rozdíl mezi tím, zda vydrží dva roky, nebo deset, není v ceně, ale v tom, jak se o ně staráte. Následující pravidla jsou konkrétní a ověřená, žádná zbytečná teorie.
Začněte orientací ke světovým stranám. Kurník by měl stát delší stranou k jihu nebo jihovýchodu, aby dovnitř přes zimu pronikalo co nejvíce světla a tepla. Naopak sever a severozápad mají zůstat kryté, protože odtud fouká studený vítr a přichází déšť. Vyhněte se místům, kde se ráno dlouho drží mlha nebo kde se přes den rozpálí plechová střecha – slepice snášejí horko hůř než mírný chlad.
Akumulace tepla ve zdivu není o tom, že zeď je „masivní", ale o tom, kolik tepla pojme, jak rychle ho předá a jak dlouho ho udrží. Rozhoduje součin objemové hmotnosti, měrné tepelné kapacity a tloušťky. Těžký materiál s vysokou objemovou hmotností (beton, plná cihla, kámen) má vysokou tepelnou jímavost, ale také vyšší tepelnou vodivost. Lehký materiál (pórobeton, tvárnice s dutinami) izoluje, ale akumuluje málo. Pokud chcete, aby zeď fungovala jako tepelný zásobník, musí být na vnitřní straně. Izolace patří na vnější stranu, jinak zdivo odříznete od interiéru a akumulace se neprojeví.
Odvodnění a terén řešte dřív než základy Podloží je častější zdroj problémů než samotná konstrukce. Kurník nikdy nestavte do prohlubně, na dno svahu ani tam, kam stéká voda ze střechy nebo příjezdové cesty. Půda musí být propustná a v ideálním případě mírně vyvýšená. Pokud je pozemek rovný a jílovitý, udělejte drenážní vrstvu ze štěrku a kurník nadzvedněte na nízké podezdívce. Vlhkost v podlaze znamená plísně, zápach a onemocnění dýchacích cest.