Do lavice na balkon nepatří věci, které zvlhnou

Běžnou chybou je málo prostředku nebo naopak jeho přebytek. Příliš mnoho pěny znamená, že se nádobí neopláchne dostatečně a zůstávají na něm chemické zbytky. Málo prostředku zase neodstraní mastnotu. Držte se doporučeného dávkování na obalu. Houbičky a kartáče udržujte čisté – každý den je propláchněte a jednou týdně vyměňte. Špinavá houba jen roznáší bakterie.

Typická chyba je cpát do lavice věci tak, že se dotýkají stěn a víka. Vzduch pak neobíhá a vše uvnitř zvlhne do týdne. Další chybou je zavírat mokré nářadí nebo deštník. Voda se vypaří, zůstane v prostoru a vsákne se do všeho ostatního. Před uložením nechte nářadí oschnout na slunci. Také se nevyplatí dávat do lavice cokoli, co přitahuje hmyz nebo hlodavce — suché pečivo, semínka, krmivo. Potraviny lákají myši i mravence a ti si najdou cestu i malou škvírou.

Nakonec počítejte s tím, že úložný prostor v lavici je sezonní, ne celoroční. Na zimu ho vyklidte, nechte otevřený a vyschnout. Co zůstane přes zimu, zkontrolujte na jaře. Pokud něco zapáchá, je mokré nebo na tom vidíte povlak, vyhoďte to a prostor vytřete octovou vodou. Lavice s úložným prostorem je skvělá na nářadí a doplňky, ne na věci, které mají zůstat suché. Kdo to respektuje, nemusí na jaře řešit plíseň ani zničené vybavení.

První věc po dešti je zbavit koberec volné vody. Než ho začnete jakkoli čistit, sviňte ho do role a nechte odkapat. Pokud ho necháte ležet naplocho, voda zůstane v podložce a vsákne se zpět do vláken. Potom ho přehoďte přes zábradlí nebo sušák, ideálně na místo, kde fouká vítr. Plastová vlákna schnou rychle, ale jen tehdy, když mají přístup vzduchu i zespodu. Na dlaždicích bez proudění vzduchu může zůstat vlhký i dva dny.

Lavice s úložným prostorem na balkoně vypadá jako praktické řešení, ale málokdo si před koupí nebo stavbou promyslí, co do ní skutečně patří. Úložný prostor pod sedákem je lákavý, jenže balkon není komora. Teploty tady přes den stoupají, v noci klesají a vlhkost se drží uvnitř mnohem víc, než se na první pohled zdá. Právě proto se vyplatí rozdělit věci na ty, které uzavření snesou, a na ty, které tam zničíte během jedné sezony.

Rošt nestačí jen položit na zem. Musí být nad podkladem, aby pod ním mohl proudit vzduch. Latě se pokládají na plastové podložky nebo na distanční pásky, nikdy ne přímo na beton. Výška podložky tři až pět milimetrů stačí, ale musí být po celé délce latě, ne jen na koncích. Když dáte podložku jen občas, latě se prohnou, dotknou se podkladu a voda zůstane v kontaktní spáře. Právě tam začíná plíseň nejčastěji — v místě, kde dřevo leží na vlhkém betonu a nemůže oschnout.

Nejspolehlivější jsou syntetická vlákna. Polyester, polyamid a akryl vodu téměř nepřijímají, protože jejich vlákno je hladké a neobsahuje dutiny. Deka z těchto materiálů po dešti rychle schne a nezůstává v ní chlad. Nevýhodou je, že příliš tenká syntetika může klouzat a v horku dráždit pokožku. Pomůže směs s bavlnou, ale čím více bavlny, tím pomalejší schnutí. Bavlna je pohodlná, jenže vlhkost drží dlouho a v chladu se v ní rychle prochladí i zdravý člověk.

Do lavice se naopak nevejde nic, co potřebuje suchý vzduch. Textil, jako jsou deky, polštáře, ručníky nebo sedáky na opalování, v uzavřeném prostoru chytne vlhkost a začne plesnivět. To samé platí pro papír, knihy, časopisy, kartonové krabice a dokumenty. Elektronika, prodlužovačky a nabíječky patří dovnitř jen výjimečně a nikdy na dno. Potraviny, krmivo pro zvířata, kůže, kožené rukavice a boty tam zvlhnou a ztratí tvar. Léky, barvy, ředidla a lepidla se teplem a mrazem znehodnotí, i když vypadají zavřená.

Co v lavici přežije bez úhony Bezpečně se do úložného prostoru vejde nářadí, které není citlivé na vlhko: zahradnické rukavice, hrábě, lopatka, kbelík, zalévací konve, provazy, kolíky na prádlo v uzavřené krabici, náhradní květináče, keramzit nebo zemina v zavázaném pytli. Dobře poslouží i plastové boxy s víkem, do kterých uložíte svíčky, grilovací náčiní nebo uhlí. Kovové předměty ale nejdřív potřete olejem nebo je dejte do sáčku, jinak začnou reznout. Dřevěné násady a rukojeti časem nabobtnají, pokud leží přímo na dně bez podložky.

Největší chyba je postavit kolo rovnoběžně se dveřmi. Zabere tím celou šířku a dveře se otevřou jen do poloviny. Kolo postavte kolmo k boční zdi, předním kolem ke zdi, a zafixujte stojanem, který drží za vidlici, ne za rám. Pokud balkon nemá boční zeď, použijte vertikální držák u zábradlí, ale vždy na straně, kam se dveře neotevírají. Řídítka pak nepřekáží v průchodu a kolo lze vytlačit jedním pohybem. U elektrokola počítejte s vyšší hmotností a držák upevněte do nosného profilu, ne do plechového obložení.