Modern Interiéry: Jak na ně s rozumem a citem

Jedna z nejčastějších výzev, kterou v malých bytech řešíme, je nedostatek místa na spaní pro nečekané hosty. Teta z Moravy na víkend, kamarádi po party, prostě nikdo nechce spát na nafukovací křivce, která do rána ztratí vzduch. Tady přichází ke slovu chytrá volba pohovky s vysouvacím mechanismem. Ne ledajaké, ale té, která se snadno promění v plnohodnotní postel. Kvalitní slatted frame a foam mattress o tloušťce 16 centimetrů udělají z obýváku útulnou noclehárnu. A když hosté odjedou, stačí pár vteřin a místnost je zase vzdušná. Žádné složité skládání deček do skříně. Prostě praktičnost, na kterou se můžete spolehn


Jedna věc, kterou bych chtěla zdůraznit, je práce se světlem. Loftový byt bez správného osvětlení působí jako chladná hala. Kupte si stojací lampu s kovovým stínidlem, která vrhá teplé žluté světlo. Nebo starou tovární zářivku, kterou necháte otevřenou. Když ji doplníte o měkký koberec s geometrickým vzorem, vznikne příjemný kontrast mezi drsností a pohodlím. A pokud vaše ložnice sousedí s obývacím pokojem, oddělte tyto zóny třeba knihovnou z ocelových trubek. Já osobně používám starý reklamní stojan na mapy jako originální parav


A co děláte, když k vám přijedou rodiče na týden a vy nemáte kam uklidit peřiny? Tady ukáže svou sílu bed with storage. Pod postelí s vyklápěcím roštem se vejde téměř celá zimní výbava, ale barva rámu musí souznít s okolím. Nenápadná bílá nebo světlý dub jsou sázka na jistotu, zatímco černá postel v malém pokoji může působit jako černá díra. A pokud zvolíte postel s čalouněným čelem, opět řešíte texturu – lesklý samet odráží světlo a místnost opticky zvětšuje, matná látka pohlcuje a působí útulněji. Osobně jsem u své ložnice zvolila čalouněné čelo v barvě slonové kosti a pod ním skříň v odstínu starorůžové. Zní to jako risk, ale díky neutrální podlaze to drží pohromadě. Klíč je v tom, že barvy na velkých plochách – stěny, postel, skříň – by měly mít stejný podtón. Buď všechny do studena, nebo všechny do te


Problém ale nastává, když má byt malou rozlohu a já potřebuji ubytovat přátele na víkend. Postel pro hosty je luxus, který si moje kancelář nemůže dovolit. Tady přichází na řadu chytré řešení, které nepohrdne industriální estetikou. Sáhla jsem po sofa bed s jednoduchým rámem z tmavého kovu. Není to žádný objemný koráb, ale elegantní křeslo, které se během pár vteřin promění v místo pro spaní. Důležité je věnovat pozornost mechanismu. Zvolila jsem variantu s click-clack mechanism dozadu, který nevyžaduje žádné nadlidské úsilí. Když přijedou rodiče, stačí jedním pohybem sklopit opěradlo. A ve dne? Krásně pasuje do obývacího pokoje vedle cihlové


Pak tu máme téma prostoru pro hosty. Klasická pohovka je fajn na sezení, ale kdo na ní někdy spal, ví, že proleželá sedací část se po hodině mění v mučidlo. Právě proto jsem zvolila rozkládací pohovku s plnohodnotným lamelovým roštem. Neplést s lacinými modely, kde se pod sedákem skrývá jen tenká překližka. Kvalitní slatted frame zajistí, že se pružiny neproboř a matrace dýchá. Kamarád, který u mě strávil víkend, si ráno pochvaloval, že se vyspal lépe než doma. Rozkládací pohovku používám i jako každodenní gauč na sledování filmů. Když ji nepotřebuji jako postel, zůstane složená a na ní leží dekorativní polštáře. Je to vlastně takový švýcarský nůž mezi nábyt


Pokud uvažujete o pořízení nové podlahy do obýváku, kde budete i spát, zapamatujte si jednu věc: podlaha musí být odolná vůči posouvání nábytku. Klasické lamino se při každém rozložení sedačky odře na hranách. Já jsem investoval do vinylu s tloušťkou 5 mm a ochrannou vrstvou proti poškrábání. Stálo to víc, ale po dvou letech nemá jedinou rýhu. A co je důležité – podlaha musí být kompatibilní s podlahovým topením. V malém bytě je to skoro nutnost. Vinyl, který mám, má tepelný odpor 0,04 m²K/W. Topení pod ním funguje dobře, a když se v zimě rozloží foam mattress na spaní, podlaha pod ní nevychladne tak, aby člověku byla zima na záda. Jen pozor – pod matraci nedávejte silnou izolační podložku, jinak se teplo nebude šířit do místnosti a pod podlahou se udělá plíseň. Tenká podložka sta�


Vstoupila jsem do svého prvního bytu po rekonstrukci a zírala na holé bílé stěny. Měla jsem jasno v jediném chci, aby obývák nepůsobil jako čekárna u zubaře. Ale jak vybrat barvy do obývacího pokoje, když v něm zároveň musíte skladovat ložní prádlo a každý víkend hostit návštěvy? Začala jsem u podlahy. Šedé lamino, které tu zbyly po předchozích majitelích, mi bralo veškerou radost. Moje první lekce zněla: barva stěn není samostatné rozhodnutí. Musí ladit s podlahou, s čalouněním sedačky i s tím, kolik denního světla sem dopoledne pronikne. Když jsem na zeď napřed nanesla vzorník v tlumené terakotě, zjistila jsem, že při odpoledním západu slunce celý pokoj zezlátne. Právě tenhle posun mě přesvědčil. Nechtěla jsem agresivní červeň, chtěla jsem barvu, která se mění jako obloha za ok