Přesazení bylinek, při kterém většina lidí zbytečně utrhne kořeny

Největší chybou při přesazování bylinek není špatně zvolený květináč, ale okamžik, kdy se do toho pustíte. Mnoho lidí přesazuje ve chvíli, kdy rostlinka vypadá „nějak velká", ať je zrovna jaro, nebo listopad. Bylinky mají dvě hlavní období růstu – od března do června a pak slabší vlnu na konci srpna. Mimo tato období sice přesazení obvykle přežijí, ale déle se vzpamatovávají a hůř se chytají. Pokud máte bylinku v malém kelímku z obchodu, přesazení neodkládejte bez ohledu na roční období, protože v plastovém kelímku bez drenáže dlouho nevydrží.

Když jde o květ a semeno, načasování je jin

Nejčastější chyba začátečníků je přílišné zalévání a příliš hustý výsev. Semena bazalky nebo koriandru vysévejte řídce, po vzejití rostlinky protrhejte tak, aby mezi nimi zůstaly alespoň tři centimetry. Další chybou je sklizeň celých stonků u rostlin, které potřebují obnovu. U bazalky štípejte vrcholky nad párem listů, tím podpoříte rozvětvení. U pažitky stříhejte trs ve výšce asi dvou centimetrů nad zemí, nikdy ne do holého místa.

Teplota a čas rozhodují o chu

Co potřebuje každá bylinka, ať roste kdekoli Základem je vzdušný substrát, ne hustá hlína. Smíchejte běžnou zeminu s pískem nebo perlitem v poměru zhruba tři ku jedné. Drenáž na dně nádoby je nutnost, jinak kořeny při přelití uhnívají. Zalévejte tehdy, když je povrch substrátu suchý na dotek, ne podle pevného rozvrhu. Voda má mít pokojovou teplotu. Hnojení stačí slabé a zředěné, u bylinek na okně jednou za dva až tři týdny v období růstu. Přemíra živin vede k bujným listům s mdlejší chutí.

Sklízejte průběžně, ne jednorázově. Pravidelný řez udržuje bylinky ve formě a prodlužuje sezónu. Na konci léta můžete část rostlin přesunout do květináčů a přenést dovnitř, kde při dostatku světla rostou dál. Kdo zvládne rozdíl mezi vlhkomilnými a suchomilnými druhy, tomu vydrží bylinky celý rok bez výměny.

Pěstování bylinek není složité, ale ne každá rostlina se chová stejně na parapetu a v záhonu. Pokud začínáte, vyberte si nejdřív místo, kde budete bylinky mít. Okenní parapet orientovaný na jih nebo jihozápad dává přes den dost světla pro většinu druhů. Zahradní záhon nabízí více prostoru a přirozenou půdu, ale přináší i větší kolísání teplot a tlak škůdců. Rozdíl mezi těmito dvěma prostředími určí, které bylinky vám přežijí a které ne.

Světlo v zimě je slabé, a tak bylinky na okně často vytáhnou do výšky a ztratí kompaktní tvar. Pomůže jim přesun na nejsvětlejší místo a mírné snížení teploty. Pokud listy žloutnou odspodu, jde většinou o přelití nebo nedostatek drenáže. Bílé povlaky na listech bývají plíseň z vlhkého vzduchu bez proudění. Stačí odstranit napadené části, zlepšit větrání a omezit mlžení.

Sklenici uzavřete a uložte na chladné a tmavé místo, ideálně do spodní police chladničky. Při teplotě kolem čtyř stupňů Celsia se olej s bylinkami udrží tři až šest měsíců. Pokud ho necháte v kuchyni u sporáku, zkazí se během několika týdnů. Každé dva týdny ochutnejte – olej má vonět bylinkami, ne po zkažení. Když se objeví zakalení, bublinky, kyselý zápach nebo plíseň na hladině, celou dávku vylijte. Nepokoušejte se plíseň sebrat, olej je kontaminovaný i pod hladinou.

Pro maximální chuť používejte bylinky co nejčerstvější. Čerstvé lístky přidávejte do jídla až na konci vaření nebo úplně mimo oheň. Teplo ničí aromatické sloučeniny a dlouhým vařením získáte jen trávovou pachuť. Pokud potřebujete bylinky na zimu, sušte je ve stínu při teplotě do 35 stupňů, nebo je zamrazte v ledu. Sušení na přímém slunci je nejrychlejší cesta, jak ztratit vůni.

Na zahradě před výsadbou prokypřete půdu do hloubky asi dvaceti centimetrů a odstraňte kořeny plevelů. Bylinky jako tymián, oregano nebo šalvěj chtějí spíš sušší a chudší stanoviště. Máta, pažitka a petržel naopak ocení vlhčí půdu a částečný stín. Nesázejte je do jedné řady vedle sebe bez rozmyslu: máta se rychle rozrůstá a dusí sousedy, proto ji raději umístěte do samostatné nádoby i v záhonu.