Když bylinky sušíte špatně, čaj ztratí vůni i účinek

Jakmile má rostlina šest až osm párů pravých listů, sevřete vrchol nad druhým párem. Tím se rostlina rozvětví a vytvoří více olistěných výhonů. Zaštipujte pravidelně každé dva až tři týdny, vždy nad místem, kde z listového uzlu vyrůstají dva nové výhony. Nikdy neodřezávejte více než třetinu rostliny najednou. Pokud bazalku necháte vykvést, listy ztratí část aromatu a rostlina přestane tvořit nové výhony. Květenství proto odstřihněte hned, jak se objeví.

Zimní hnojení bylinek v květináči má jedno hlavní pravidlo: méně je téměř vždy více. Většina pěstitelů na podzim přihnojí stejně jako v létě a pak se diví, že rostliny zčernají, opadají nebo uhynou. Bylinky v nádobách nejsou v zimě v růstu, ale v útlumu. Kořeny sice žijí, ale přijímají živiny jen velmi pomalu. Když jim dodáte plnou dávku dusíku, hnojivo se v chladné a často přemokřené půdě nerozloží, začne se hromadit a spálí kořenové vlásky. To je první a nejčastější chyba.

Sušení bylinek na čaj není jen takové to položení na okno a čekání, až zezelenají v hnůj. Rozhoduje o tom, jestli si na jaře uchováte vůni, kterou jste v létě nasbírali, nebo jestli vám v lednu zůstane jen barevný prach s chutí sena. Celý proces má několik fází a v každé se dá něco zkazit.

Typické chyby, které se opakují: hnojení do suché půdy, což kořeny spálí okamžitě; použití letního hnojiva s vysokým dusíkem; hnojení bez ohledu na teplotu a světlo; a zaměňování žloutnutí listů z nedostatku živin s žloutnutím z přemokření. Právě přemokření je v zimě častější než nedostatek živin. Než sáhnete po hnojivu, zkontrolujte drenáž a ubyste zálivku. Bylinka, která má přemokřené kořeny, hnojení nepřijme a stav se jen zhorší.

Postup je jednoduchý. Nejprve zkontrolujte vlhkost substrátu. V zimě se voda v květináči drží mnohem déle, takže zemina bývá mokrá i týden po zalití. Hnojte pouze tehdy, když je substrát mírně vlhký, ne promáčený. Roztok nalijte pomalu ke kraji nádoby, ne přímo ke stonku, aby se hnojivo nedostalo do kontaktu s rostlinou. Frekvence stačí jednou za čtyři až šest týdnů, u pomalu rostoucích bylinek klidně jednou za dva měsíce. Pokud teploty klesnou pod bod mrazu a květináč je venku, hnojení úplně vynechejte.

Rozmarýn v nádobě snáší mráz jen do určité míry. Zatímco v zemi na chráněném stanovišti může přečkat i slabší mrazy, v květináči promrzne substrát mnohem rychleji. Kořeny jsou v tenké vrstvě zeminy a nemají okolní půdu, která by je izolovala. Pokud rostlina stojí na balkoně nebo terase, první silnější mráz ji obvykle zlikviduje. Proto je potřeba na podzim rozhodnout, zda ji přenést dovnitř, nebo ji venku cíleně chránit.

Venku na balkoně lze rozmarýn přezimovat jen s důkladnou ochranou. Květináč obalte bublinkovou fólií nebo jutovým pytlem a postavte ho na polystyrenovou podložku, aby nepromrzl od země. Rostlinu zakryjte netkanou textilií, ale nechte ji dýchat. Klíčové je omezit vítr, který rostlinu vysušuje, a zajistit, aby se do květináče nedostala voda z tajícího sněhu. Ani tak ale venkovní přezimování v nádobě nezvládnou všechny odrůdy – spolehlivější je přenést rostlinu dovnitř.

Nejspolehlivěji v polostínu a stínu rostou máta, pažitka, petrželka, libeček, meduňka a šťovík. Máta má ráda vlhko, ale potřebuje propustnou zeminu, jinak jí začnou černat kořeny. Pažitka zvládne i chladnější stanoviště, ovšem při nedostatku světla má tenčí stébla, proto ji sklízejte průběžně, aby se rostlina zbytečně nevysilovala. Petrželka je dvouletá, první rok dává listy, druhý rok vyhání květní stonek; pokud ho včas odstřihnete, prodloužíte sklizeň listů. Libeček roste do výšky a v hlubokém stínu se vytahuje, proto ho zastřihujte a používejte mladé listy.

Co udělat hned po příchodu dom

Nejčastější chybou je kombinace tepla a tmy. Rozmarýn pak shodí listy, napadnou ho mšice nebo svilušky a na jaře se už nevzpamatuje. Další chybou je častá zálivka v domnění, že rostlina v suchém vzduchu potřebuje více vody. Opak je pravdou. Pokud se na jaře rostlina probudí, postupně ji zvykejte na vyšší teplotu a světlo. Přesazujte až tehdy, když nové výhony dosáhnou několika centimetrů, a to do propustného substrátu s pískem. Teprve potom začněte pravidelně hnojit a zalévat.

Na co si dát pozor u substrátu a zálivky Ve stínu se voda z květináče odpařuje pomaleji, což je nejčastější důvod, proč bylinky ve stínu uhynou. Zalévejte méně často, ale vydatně, a vždy zkontrolujte prstem dva centimetry pod povrch. Pokud je zemina mokrá, počkejte. Drenážní vrstva z keramzitu nebo hrubého písku na dně květináče je nutnost, stejně jako otvory ve dně. Používejte běžný zahradnický substrát smíchaný s pískem v poměru přibližně tři ku jedné. Nikdy nenechávejte květináč stát ve vodě v podmisce, kořeny začnou zahnívat během několika dní.