5 zásad, jak sladit barvy v každé místnosti jinak

Po dokončení rekonstrukce uložte všechny podklady tak, aby byly dohledatelné alespoň po dobu životnosti výrobku. Označte verze a data. Pokud výrobek dále prodáváte nebo používáte, mějte po ruce kopii pro případ kontroly. Rekonstrukce A9 není jednorázová akce, ale průběžná odpovědnost. Jakmile ji jednou podceníte, může se vám to vrátit při reklamaci nebo při jednání s úřady.

Nejčastější chyba je vybírat barvu podle fotky na internetu nebo podle vzorníku pod umělým světlem v prodejně. Druhá chyba je natřít celý byt jedním odstínem – každá místnost má jiné světlo i účel. Třetí je zapomenout na strop a podlahu: tmavý strop snižuje místnost, světlá podlaha ji zvedá. A čtvrtá: koupit barvu najednou rady pro rekonstrukci celý byt a zjistit, že v jiné místnosti vypadá jinak. Raději nakupujte po místnostech a vždy si nejprve vyzkoušejte vzorek na skutečné zdi.

Lidé často řeší barevný odstín, ale zapomínají na úpravu povrchu. Leštěný nerez vedle naolejovaného dubu vypadá jako dvě různé éry. Kartáčovaný kov s matným lakem, případně černě mořená ocel s hrubším dřevem, naopak drží pohromadě. Pokud chcete spojení, které vydrží opticky i letité, slaďte lesk. Vysoce lesklý kov si žádá spíš lakované dřevo s leskem, matný kov zase olejovaný nebo voskovaný povrch. Rozdílná zrnitost a odrazivost vytváří šum, který žádný design nespasí.

Přelepení dvířek kuchyňské linky fólií vypadá jako rychlá záležitost na odpoledne. Většina neúspěchů ale nemá kořeni v samotném lepení — vzniká už při přípravě. Fólie se neodlepí proto, že by byla nekvalitní, ale proto, že pod ní zůstal tuk, prach nebo zbytek starého nátěru. Než vůbec rozbalíte roli, věnujte přípravě dvakrát tolik času než samotnému lepení.

Po zaschnutí přichází na řadu vosk nebo matný lak. Vosk dodá povrchu hedvábný lesk a ochranu, ale je méně odolný proti vodě a teplu. Na kuchyňské skříňky nebo stoly, kde se bude stát hrnek s čajem, je lepší matný polyuretanový lak ve dvou tenkých vrstvách. Vosk se nanáší hadříkem nebo voskovým polštářkem, nechá se půl hodiny vsáknout a poté přeleští suchým hadrem. Nadbytek vosku vytváří lepivý film, který chytá prach.

Než koupíte jediné prkno, udělejte si rozpočet se dvěma položkami: materiál a rezerva. Rezerva není zbytečnost, ale povinnost. Ve starším bytě se téměř vždy objeví něco, co jste neviděli – shnilý trám, hliníkové rozvody, azbest v izolaci nebo nerovná podlaha. Počítejte s tím, že rezerva pohltí klidně deset až dvacet procent celkových nákladů. Kdo ji nemá, skončí v půlce práce a byt zůstane rozkopaný.

V jedné místnosti použijte maximálně tři základní barvy: dominantní na velké plochy, doplňkovou na nábytek a akcentní na detaily. Poměr držte přibližně 60 : 30 : 10. jen jedna – studená bílá s modrým podtónem působí čistě, teplá bílá se žlutým podtónem útulně. Nemíchejte v jednom prostoru studenou a teplou bílou, vznikne neklid. Stejně tak nesázejte vedle sebe dvě syté barvy bez neutrálního předělu, budou se mezi sebou „prát".

Teplé a studené tóny v praxi Každá barva má teplotu a ta se mění podle světla. Žlutá, oranžová a červená zahřejí, modrá, zelená a fialová ochladí. V místnosti s okny na sever zvolte raději teplý podtón, jinak bude prostor působit ponuře. Na jih je bezpečné i chladnější ladění, protože přirozené světlo ho vyváží. Pozor na zářivky a LED s vysokou teplotou chromatičnosti – vytáhnou z barev modrozelený nádech a jinak pěkný odstín můžete vnímat jako špinavý.

Než začnete vybírat odstíny, určete, k čemu místnost slouží a jak je orientovaná. Obývací pokoj potřebuje barvy, které podpoří odpočinek i setkávání, ložnice zase klid a tlumené tóny. Kuchyň snese svěžejší a čistší odstíny, protože se v ní vaří a často uklízí. Koupelna bývá malá a bez oken, proto v ní tmavé barvy působí stísněně. Zapište si také, kolik denního světla do místnosti dopadá a v kterou hodinu. Sever orientované okno světlo pohlcuje, takže barvy na stěnách vypadají chladněji a šedivěji.

Než koupíte barvu, natřete na zeď vzorek alespoň na formát A4 a nechte ho tam dva dny. Sledujte ho ráno, v poledne, večer a při umělém osvětlení. Vzorník v obchodě je malý a na velké ploše se odstín vždy jeví jinak. Stejná barva vypadá jinak na sádrokartonu, omítce a dřevě. Do vzorku nikdy netiskněte jen malý čtvereček – oko si barvu spojí s okolím a vy uděláte chybu.

Do ložnice se hodí tlumené odstíny šedé, zelené nebo modré, které podporují usnutí. Vyhněte se jasně červené a oranžové, ty povzbuzují. V dětském pokoji je lepší volit světlé a omyvatelné barvy, protože vydrží časté čištění. V koupelně platí, že čím menší prostor, tím světlejší odstín. V chodbě, kde není denní světlo, vsaďte na teplé a světlé tóny, které prostor opticky zvětší. V kuchyni se osvědčily barvy s nižším leskem, na mastnotu a otisky jsou méně náchylné.