Když stěhujete nábytek po schodech, ochraňte rohy i podlahu

Když už nic nepomůže, zbývá varianta nechat nábytek venku a koupit jiný, nebo ho upravit – zkrátit nohy, sundat desku, rozříznout korpus. To je ale poslední možnost, protože upravený nábytek už nikdy nebude jako nový. Vždycky si nejdřív spočítejte, jestli se vám vyplatí snažit se o demontáž, nebo raději hledat cestu oknem či balkonem. Někdy je totiž okno širší než dveře a stačí ho jen otevřít.

Změřte šířku, výšku a hloubku dveří ve třech bodech – u podlahy, uprostřed a nahoře. Rozdíly bývají klidně dva centimetry a to stačí, aby se skříň zasekla. Stejně tak změřte nábytek v nejširším místě, včetně nožiček, úchytů a madel. Úchytky se dají často odšroubovat a ušetříte pár centimetrů. Pokud je nábytek jen o pár milimetrů širší, možná ho nakloníte a projde šikmo. Když je ale širší o víc než dva centimetry, neprojde ani šikmo, ani silou.

Začněte demontáží. Sundejte nohy stolů, dvířka skříní, zásuvky, police i madla. Každý kus, který odděláte, snižuje hmotnost i obrys nábytku a zároveň ubírá hrany, o které se dá něco odřít. Šroubky a drobné díly vložte do sáčku a přilepte páskou přímo k danému dílu, ať se neztratí. Demontované díly obalte zvlášť.

Nejprve zásuvku úplně vysuňte a prohlédněte prostor mezi jejím čelem a bočnicí korpusu. Hledejte malou plastovou nebo kovovou páčku, jazýček, případně západku na vnitřní straně kolejnice. U levé a pravé kolejnice bývá umístěna zrcadlově, takže co platí na jedné straně, je na druhé obráceně. Pokud nic takového nevidíte, kolejnice výsuv pravděpodobně nemá a zásuvku vyndáte jen po odšroubování.

Demontáž je často rychlejší než přemýšlení Než začnete bourat zeď, zkuste nábytek rozebrat. Skříně, postele a stoly se většinou dodávají v dílech a spoje jsou na šroubech nebo konfirmatech. Demontujte vždy od největšího dílu k menšímu a díly označte páskou, ať víte, co kam patří. Pozor na dřevěné kolíky – ty se snadno zlomí, pokud taháte díly od sebe silou. Pokud nábytek demontovat nelze, zkuste sundat dveře. Vyvěšení dveří z pantů je často nejjednodušší krok a získáte klidně deset centimetrů navíc. Dveře pak položte na bok, ať nepřekáží.

Než začnete nábytek tlačit do dveří, změřte všechno dvakrát. Většina lidí změří jen šířku skříně a šířku dveřního otvoru, ale to je málo. Dveře mají i výšku, hloubku rámu a často zúžený práh. Skříň může být mělká, ale vysoká, a najednou drhne o horní zárubeň. Měřte vždy nejužší místo v celé trase, ne jen samotný otvor. Do úzkých dveří se totiž nábytek nevejde kvůli tomu nejmenšímu rozměru, ne kvůli průměru.

U dveří si dejte pozor na zárubeň. Někdy stačí odšroubovat jen jednu lištu nebo prahovou desku a otvor se rozšíří. Nikdy ale neodstraňujte nosné prvky, pokud si nejste jistí, co drží. U starších domů bývá zárubeň zazděná a její vybourání znamená opravu omítky. To už je práce pro zedníka, ne pro odpoledne s vrtačkou.

U těžkých kusů je nutná alespoň dvoučlenná obsluha. Jeden drží horní část a určuje směr, druhý podpírá spodní část a hlídá vzdálenost od zdi. Nikdy nenesete nábytek tak, že ho táhnete po schodech – škrábance vznikají právě třením. Pokud kus klouže, použijte popruhy nebo pevný hadr podložený pod hranu, ale vždy s druhou osobou, která jistí.

Nejčastější chyba je spěch a síla. Lidé tlačí skříň do dveří, dokud něco nepraskne – buď nábytek, nebo zárubeň. Lepší je nábytek naklonit, podložit dekou a posouvat po podlaze, ne ho nést. Další chyba je podcenění váhy. Prázdná skříň váží méně, ale i tak ji nezvednete sami. Přizvěte si pomocníka a používejte popruhy nebo vozík. Pokud nábytek projde jen o vlásek, zkuste ho otočit na bok nebo na výšku. Někdy pomůže i to, že ho prostrčíte našikmo a pak narovnáte až za dveřmi.

Nejčastější chyby: podcenění hmotnosti, chybějící ochrana rohů, příliš rychlý pohyb v zatáčce a spoléhání na to, že to „nějak dopadne". Dalším častým problémem je nechaný nábytek bez zajištění dveří a zásuvek – ty se během přesunu otevřou a způsobí škodu. Před cestou vše zajistěte páskou. Po přenesení nábytek prohlédněte, zda někde neulpěla páska, a teprve potom odstraňte obaly. Pomalu, s rozmyslem a s druhou osobou u těžkých kusů zvládnete stěhování po schodech bez jediného odření.

Při nakládání do vozidla položte matraci naplocho nebo postavte na hranu, nikdy ne na roh. Podložte ji dekami nebo kartonem, aby se neprodřela o hrany nákladového prostoru. Připevněte ji popruhy k ukotvovacím bodům, aby se při brzdění nepohnula. Pokud veze matraci na střeše, použijte nosič s příčníky a matraci zajistěte ze všech stran; volně ložená matrace na střeše je nebezpečná a policie ji může řešit jako přestupek.