Staré svíčky nevyhazujte, ale jeden krok většina lidí přeskočí

Pro mastnou a problematickou pleť smíchej 200 ml převařené vody se dvěma lžičkami zeleného čaje v sáčku a jednou lžičkou jablečného octa. Nech vylouhovat, sceď a přelij do čisté lahvičky. Ocet upravuje pH a mírně stahuje póry, čaj tlumí zánět. Pokud pleť pálí, ubij ocet na polovinu. Nepoužívej ho víc než dvakrát denně, jinak pokožku vysušíš a ta začne produkovat ještě víc mazu.

Zbytky svíček, které zůstanou na dně sklenic nebo ve svícnech, vypadají jako odpad. Přitom z nich vznikne nová svíčka, která hoří stejně dobře jako kupovaná. Rozdíl mezi úspěchem a nepořádkem plným sazí spočívá v jediné věci: v roztřídění vosku podle druhu a čistoty. Právě tenhle krok většina lidí vynechá a pak se diví, že knot nehoří nebo svíčka smrdí.

Vitamin E, tedy tokoferol, funguje jako antioxidant. Nezabíjí mikroby, ale brání oxidaci olejů, která způsobuje žluknutí a změnu barvy. Do olejových směsí se přidává v množství kolem 0,5 až 1 % celkové hmotnosti. Typická chyba je dát ho příliš mnoho: mastný výrobek pak lepí, těžko se vstřebává a u citlivých lidí může dráždit. Vitamin E je vhodný hlavně do tělových olejů, balzámů a mastí, které obsahují nenasycené tuky. Ve vodných přípravcích se téměř neprojeví, protože se v nich nerozpouští.

Jak maceraci provést, aby olej nesplesnivěl Na jeden díl sušených květů dejte pět až deset dílů oleje. Nejlepší je slunečnicový, olivový nebo mandlový olej, který je čerstvý a nezačal žluknout. Květy dejte do čisté sklenice, zalijte olejem tak, aby byly zcela ponořené, a uzavřete víčkem. Sklenici postavte na tmavé místo s pokojovou teplotou, případně na okno obrácené od přímého slunce. Jednou denně sklenicí zatřepejte, aby se květy promíchaly. Macerace trvá tři až šest týdnů podle teploty a barvy oleje. Hotový olej poznáte podle sytě oranžové až zelenohnědé barvy a nasládlé bylinné vůně.

Rozlišit bydlo od oby je dovednost, která se hodí při nákupu masa, ale i při vaření. Bydlo je označení pro hovězí maso ze starších krav, obvykle po prvním otelení. Oby je maso z mladého skotu, většinou do dvou let. Rozdíl není jen v názvu, ale hlavně v chuti, struktuře a způsobu úpravy. Mnoho lidí si je plete, protože na trzích nebo v malých řeznictvích se názvy používají volně. Následující pravidla pomohou rozpoznat rozdíl spolehlivě, i když etiketa chybí.

Žádný z těchto konzervantů nenahradí sterilní postup. Nádoby je nutné vyvařit nebo vymýt alkoholem, pracovat s čistýma rukama a hotový výrobek skladovat v chladu a temnu. Vitamin E chrání tuky, grapefruitový extrakt kyselé vodné fáze a kosodřevina emulze. Kombinace dvou nebo tří látek pokryje širší spektrum, ale zvyšuje riziko podráždění. Začni vždy od nejnižší dávky, sleduj vůni, barvu a konzistenci a výrobek, který změní zápach nebo se rozdělí, raději vyhoď.

Sklizeň je první místo, kde se dělají chyby. Květy trhejte v dopoledních hodinách po oschnutí rosy, kdy je v nich nejvíc silic. Nikdy netrhejte květy z cest, z chemicky ošetřených záhonů nebo z míst, kam chodí psi. Potřebujete jen květní úbory bez stopek a bez zelených kalichů, protože ty dodávají oleji hořkou chuť. Nasbírané květy rozložte v tenké vrstvě na čistou látku nebo papír a nechte je dva až tři dny proschnout na suchém, tmavém a větraném místě. Nepoužívejte sušičku ani přímé slunce, teplota nad čtyřicet stupňů ničí barviva i vonné látky.

Kopřiva dvoudomá se v kosmetice používá už staletí, ale většina lidí si ji ničí hned při zpracování. Sbírá se od května do září, ideálně mladé vrcholky bez květu. Trhejte jen horních 10–15 cm, rukavice jsou nutné, ale ne kvůli popálení – šťáva z listů barví kůži dozelena a drží tam i dva dny. Sušte ve stínu při teplotě do 40 °C, jinak se zničí vitaminy a minerály, které jsou pro pleť i vlasy klíčové. Přímé slunce a trouba na 80 °C jsou nejčastější chyba, po které z kopřivy zbyde jen zelené seno.

Největší riziko je vlhkost. Pokud se na dně sklenice objeví voda nebo se na hladině vytvoří bílý povlak, maceraci ukončete a celý obsah vyhoďte. Vodu do oleje dostanete i tím, že květy před zalitím důkladně neproschnou, nebo když sklenici otevíráte mokrýma rukama. Dalším častým omylem je macerace na přímém slunci, která olej sice rychleji vybarví, ale zároveň urychlí jeho žluknutí. Žluklý olej poznáte podle štiplavého zápachu a lepkavého pocitu na prstech, i když barvu má pěknou.

Macerovaný olej z měsíčku se dá vyrobit dvěma způsoby a výsledek se liší víc, než by člověk čekal. Rozdíl mezi čerstvými a sušenými květy není jen v barvě a vůni, ale hlavně v obsahu vody. Čerstvé květy mají vody kolem osmdesáti procent, a ta v oleji způsobuje plíseň a rychlé žluknutí. Sušené květy jsou proto bezpečnější volbou, pokud s macerací teprve začínáte. Čerstvé květy použijte jen tehdy, když je nasbíráte za suchého rána a hned je zpracujete do oleje, který pak skladujete v chladu a spotřebujete do několika měsíců.