Když spoříte pro děti, rozhoduje čas a daň
Horizont určuje nástroj, ne naopak Rozdělte cíle podle toho, kdy peníze budete potřebovat. Do tří let držte prostředky v konzervativních nástrojích bez kolísání – spořicí účet, termínovaný vklad, krátkodobé dluhopisy. Od pěti do deseti let lze kombinovat dluhopisovou složku s menším podílem akcií. Nad deset let dává smysl převážně akciová složka, ideálně přes široce diverzifikované fondy nebo ETF. Čím delší horizont, tím větší podíl rizikovějších aktiv, ale vždy s postupným snižováním rizika, jak se cíl blíží.
Pravidelné investování porazí snahu trefit správný okamžik. Nastavte trvalý příkaz nebo automatický nákup v pevné frekvenci, klidně měsíčně. Při poklesech trhu tím získáte více podílů za stejnou částku, při růstech méně. Nesnažte se trh časovat a nereagujte na krátkodobé zprávy. Zároveň si hlídejte náklady: poplatky za správu, vstupní poplatky a poplatky za obchodování umí za dvacet let sníst podstatnou část výnosu.
Výška, která sjednotí místno
Neskladujte na balkoně věci, které tam nepatří. Kočárek, kolo, sekačka na trávu nebo sezónní pneumatiky zaberou celý balkon a vy se pak divíte, že si nemáte kam sednout. Pokud balkon používáte jako sklad, přiznejte si to a kupte si uzavřenou plastovou bednu s víkem, která se vejde pod parapet. Do ní patří nářadí, grilovací potřeby a věci, které použijete dvakrát za rok. Všechno ostatní odneste do sklepa. Skříň na balkoně je past – vypadá jako úložný prostor, ale sebere vám půlku podlahy a po dvou zimách nabobtná vlhkostí.
První a nejdražší chyba je podcenění parozábrany. V podkroví platí, že teplý vlhký vzduch z interiéru musí být zastaven dřív, než se dostane do izolace a k chladnému záklopu. Pokud se parozábrana přeruší v místě prostupů, zásuvek nebo napojení na štítovou stěnu, vlhkost zkondenzuje uvnitř konstrukce. Následkem je mokrá izolace, která přestane izolovat, a časem i plíseň na krovu. Parozábrana se proto lepí páskou po celé ploše, včetně spojů a přelepení přes latě. Rozhodně ji nepropichujte hřebíky ani vruty, které nemají těsnění.
Rohová místa nejsou pro každé
Kde hledat příčinu a co s tím děl
Než začnete cokoli investovat, postavte hotovostní rezervu. U dětských úspor to platí dvojnásob: dítě může potřebovat peníze nečekaně kvůli zdraví, škole nebo stěhování. Rezerva by měla být okamžitě dostupná a bez výkyvů. Teprve částka, kterou nebudete potřebovat několik let, patří do investic. Typická chyba je přesunout do akcií vše, co se našetřilo, a pak při prvním výdaji prodávat ve ztrátě.
Účet na jméno dítěte zní lákavě, ale bývá to past. Peníze na účtu nezletilého patří dítěti a po dosažení plnoletosti s nimi může nakládat, jak chce. Pokud chcete mít kontrolu až do vyššího věku potomka, držte úspory na svém vlastním účtu a jen si veďte přehled, kolik z nich patří dítěti. Daňové zvýhodnění sice u vlastního účtu nezískáte, ale získáte možnost rozhodovat o načasování výběru.
Daňové souvislosti řešte dřív, než podepíšete smlouvu. U některých produktů je výnos osvobozen po dodržení minimální doby držení, u jiných se daní každý rok. Státní příspěvky a daňové odpočty mají své limity a podmínky, které se mohou měnit. Pokud peníze vložíte na účet dítěte, připravte se, že po plnoletosti o nich rozhoduje ono, ne vy. U vlastního účtu naopak myslete na to, že v případě úmrtí se majetek řeší v dědickém řízení, což může trvat měsíce.
Mezi časté chyby patří podceňování inflace, investování do jednoho titulu nebo produktu s dlouhou výpovědní lhůtou, ale i to, že rodiče na úspory pro dítě zapomenou a nechají je roky ležet ladem. Stanovte si jednoduchý plán: cíl, horizont, měsíční částku a nástroj. Jednou ročně zkontrolujte, zda složení odpovídá zbývajícímu času, a podle toho upravte riziko. Disciplína a rozložení v čase vydrží víc než jakýkoli elegantní trik.