Na závěr: štafeta na deseti metrech není o rychlosti, ale o rytmu. Když děti pochopí, že mají běžet dokola a předávat v obruči, vydrží hrát i půl hodiny. A vy nemusíte řešit, kde sehnat velké hřiště.
Hádanka, která dítěti sedne, funguje jako malý motor: nutí ho přemýšlet, ale ne tak dlouho, aby ho to odradilo. Rozhodující není věk ani počet slov, nýbrž to, co už dítě zná a jak umí spojovat souvislosti. Než začnete vybírat, zjistěte, s jakými tématy se běžně setkává – zvířata, jídlo, části těla, rostliny, pohádkové postavy, dopravní prostředky. Právě z této zásoby se staví hádanky, které dítě dokáže rozlousknout samo, bez nápovědy dospělého.
Nejčastější chyba je rozdělovat lidi podle toho, s kým se kamarádí. Přátelství v týmu funguje, dokud jde všechno hladce. Jakmile se objeví tlak, kamarádský vztah brání říct si nepříjemnou pravdu. Další chyba je nechat rozdělení na samotných účastnících. Vzniknou skupiny po dvou až třech lidech, které se navzájem neznají, a jeden člověk zůstane stát stranou. Tomu se dá předejít jednoduchým pravidlem: nejdřív rozdělte, potom oznamte. Ne pořád dokola přeskupovat podle nálady.
U dětí od tří do pěti let stavte na napodobování. Zadejte jednu činnost: jak jí kočka, jak fouká vítr, jak se myje medvěd. Dítě nemusí nic sehrát, stačí, když zopakuje pohyb po vás a vy ho zrcadlíte zpět. Typická chyba je chtít po předškolákovi souvislý příběh. Ten ještě neudrží v hlavě. Místo toho střídejte krátké úseky po deseti až dvaceti sekundách a nechte dítě, ať si vybere zvíře nebo povolání samo.
Na závěr: štafeta na deseti metrech není o rychlosti, ale o rytmu. Když děti pochopí, že mají běžet dokola a předávat v obruči, vydrží hrát i půl hodiny. A vy nemusíte řešit, kde sehnat velké hřiště.
Počítejte s tím, že se děti budou chtít předbíhat. Pravidlo „předávka jen v obruči" to vyřeší. Obruč položte doprostřed a každý hráč do ní musí vstoupit, než předá. Tím se zpomalí a nesrazí. Pokud hrajete v bytě, zvolte měkkou štafetu — plyšák místo míče. Sousedé ocení, že neslyší dupání. Venku na chodníku zase dejte pozor na projíždějící kola; deset metrů je krátkých, ale chodec se objeví rychle.
Pro rodiče je nejsnazší začít doma u běžných činností. U oběda zkuste beze slov ukázat, že jídlo je moc slané. U oblékání předveďte, že si pletete nohy. Dítě se bude smát a začne napodobovat. Důležité je držet se jednoduchých a opakujících se situací. Vyhněte se abstraktním pojmům jako láska nebo svoboda – ty patří až k starším dětem, a i tam je lepší je ukázat přes konkrétní výjev. Nikdy pantomimu nepoužívejte jako trest ani jako test. Jakmile z ní uděláte povinnost, děti přestanou být spontánní.