Pantomima s dětmi: jinak pro nejmenší, jinak pro školáky

Pantomima není jen hra na ticho. Pro děti je to nástroj, jak vyjádřit emoce a situace bez slov, což je přirozeně baví a zároveň je učí soustředění. Vedoucí kroužku i rodiče ale často chybují v tom, že chtějí po dětech stejný výkon napříč věkem. Přitom tříleté dítě zvládne jiné úkoly než desetileté. Rozdíl není v talentu, ale ve schopnosti udržet pozornost a v míře abstrakce.

Pomůcky držte jednoduché a opravitelné: šátky, provázky, křídy, kelímky, papíry. Vše, co se dá rozbít nebo ztratit, mějte dvakrát. U her se šátky dejte pozor na tvrdé spony a náramky; před startem je sundejte. U běhacích her vymezte hranice jasně – strom, páska, řada kamenů. Děti mají tendenci zatáčet do míst, kde je to nebezpečné. Projděte terén před hrou a odstraňte kameny, větve a sklo. Nikdy nezačínejte hru na svahu, kde se běhá dolů.

Vyznačit trasu v lese vypadá jednoduše, dokud nepřijde mlha, déšť nebo se setmí. Většina lidí si myslí, že stačí pár fáborků a je hotovo. Jenže fáborek na větvi, který zvlhne a ohne se, přestane být vidět. Stejně tak křída na kameni zmizí po prvním dešti. Rozdíl mezi pěknou stopovačkou a ztracenou skupinou je v tom, jestli značky přežijí i to, co jste neplánovali.

Typická chyba je dávat hádanky z internetových seznamů bez ověření. Mnohé obsahují slova, která děti neznají, nebo vtip založený na dvojznačnosti, který malé dítě ještě nepochopí. Další častá chyba je opakovat stejnou hádanku příliš brzy. Dítě si pamatuje odpověď, ale ne postup, jak k ní došlo, a přestává přemýšlet. Stejně problematické je předříkávat řešení, když dítě zaváhá. Lepší je nechat ho chvíli mlčet a případně se zeptat: „Co z toho, co víš, by se sem mohlo hodit?"

Základem je správná příprava lahví. Použijte půllitrové PET láhve, naplňte je asi do tří čtvrtin vodou a pevně utáhněte víčko. Příliš lehká láhev se po zásahu roztočí a zůstane stát, příliš těžká se nerozkmitá a koule ji jen posune. Do vody můžete přidat lžičku saponátu, který ztlumí zvuk a zabrání usazování nečistot. Láhve postavte na značky pro kuželky, ale prostřední řadu posuňte o pět až deset centimetrů dozadu. Tím vznikne větší prostor pro průnik koule a hra je plynulejší.

Bodování si určete předem. Nejjednodušší je počítat každou shozenou láhev jako jeden bod a za shození všech ve dvou hodech přičíst dva body navíc. Hrajte na pět nebo sedm kol, delší hra unaví a přesnost klesá. Po každé hře láhve zkontrolujte, zda některá neprosakuje, a vyměňte ji. Voda se časem odpařuje, láhev je lehčí a padá jinak. Dráhu před hrou otřete suchým hadrem, prach a mastnota mění směr koule. Když se sejde více hráčů, střídejte se po jednom hodu, ne po kole. Hra je pak svižnější a všichni vidí, jak láhve reagují.

Když se zápis zaplní, nezačínejte nový sešit hned. Vraťte se na první stránku a napište, co z toho zůstalo. Teprve pak list otočte. Tím se z hromady poznámek stane sled rozhodnutí. A to je celý trik: nejde o to psát víc, ale vracet se k napsanému dřív, než zmizí pod dalším nápadem.

Nejčastější chybou je snaha shodit všechny láhve jedním hodem. Koule do pěti kilogramů na to nemá dost energie a láhve se jen rozestoupí. Další chyba je házení z příliš velké výšky. Koule dopadne na dráhu, odskočí a mine cíl. Někteří hráči stojí příliš daleko od dráhy a snaží se dohnat vzdálenost silou, což vede k rotaci zápěstí a nepředvídatelnému směru. Držte zápěstí pevné a pohyb veďte z ramene, ne z lokte. Pokud koule opakovaně zatáčí do strany, zkontrolujte, zda nemáte nakloněnou dráhu nebo mastné ruce.

Jak házet, aby láhve padaly Hod je jiný než u klasického bowlingu. Koule se nehází silou, ale vede se po dráze s mírným bočním úhlem. Postavte se o krok blíž k dráze, než jste zvyklí, a rozkročte se na šířku ramen. Pravá noha jde vpřed, levá ruka drží kouli u těla. Při rozběhu nedělejte více než tři kroky, delší rozběh zvyšuje nepřesnost. Koule se pouští nízko nad dráhou, aby se nerozskákala. Mířte na střední láhev, ne na krajní. Když koule projede mezi první a druhou řadou, láhve se začnou kývat a padají postupně. To je správný zásah.

Bowling s lahvemi je varianta, při které místo standardních kuželek stojí na konci dráhy plastové láhve naplněné vodou. Hraje se na běžné bowlingové dráze, ale s lehčí koulí, obvykle do pěti kilogramů. Láhve se stavějí do trojúhelníku stejně jako kuželky, jen s větším rozestupem, protože jsou užší a koule mezi nimi snadno projede. Cílem není shodit všechny najednou, ale sehrát je postupně a s co nejmenším počtem hodů. Před první hrou je nutné se domluvit na pravidlech, protože žádná oficiální neexistují a každá parta si je upravuje.