Spatné roztápění kamene, které uhasí plamen
Postup je jednoduchý. Do topeniště nejprve naskládejte větší polena — na výšku, co nejtěsněji k sobě, klidně i tři nebo čtyři. Na ně položte vrstvu menších štípaných kusů, potom třísky a úplně nahoru jeden až dva papírové knoty nebo kousek pevného podpalovače. Zapalte jen ten vrchní podpalovač a nechte hořet. Oheň se šíří shora dolů, pomalu a rovnoměrně.
Těsnění dvířek rozhoduje o tom, jestli kamna topí, nebo jen žerou dřevo. Když netěsní, do spalovací komory proudí vzduch na špatných místech, plamen se nedá regulovat a do komína odchází teplo, které mělo zůstat v místnosti. Většina lidí hledá problém v palivu nebo v komínu, přitom stačí zkontrolovat šňůru po obvodu dvířek.
Jak správně vrstvit dřevo Dřevo skládejte do kříže. Dvě menší polena položte rovnoběžně s roštem, na ně dvě další kolmo. Mezi nimi nechte prsty široké mezery. Takto vznikne komínový efekt: vzduch prochází spárami, ohřívá se a strhává plamen vzhůru. Nikdy necpěte kamna jednou velkou štěpkou nebo mokrým dřevem. Vlhkost nejprve odpařuje teplo, které by jinak hořelo.
Než začnete praskliny hodnotit, připravte si poleno tak, aby čelo bylo dobře vidět. Odřízněte tenký plátek pilou, abyste odstranili znečištěný a okorovaný povrch. Pracujte na rovném podkladu a dívejte se na čelo kolmo, ne pod úhlem. Šikmý pohled zkresluje šířku praskliny i její směr. Dobré světlo je nutnost – boční světlo ukáže hloubku, přímé světlo zepředu ji naopak skryje.
Proč to funguje a kde lidé chybují Při hoření vzniká teplo, které stoupá vzhůru. Když zapálíte spodní vrstvu, plamen musí nejdřív prohřát vše nad sebou, než se dostane k velkým polenům. Mezitím se spotřebuje kyslík a vzniká kouř. U horního zapalování plamen přímo zahřívá velká polena pod sebou, ta se postupně odpařují a hoří čistě. Kouře je minimum, komín se méně zanáší a účinnost spalování je vyšší.
Nejčastější důvod, proč plamen po přiložení zhasne, není mokré dřevo ani špatný komín. Je to prudká změna poměru paliva a vzduchu. Do kamen se vloží příliš mnoho dřeva najednou, prostor se ucpe a plamen nemá kde hořet. Stačí přitom málo: přikládat po menších dávkách a nechat mezi kusy dřeva mezery, kterými proudí vzduch.
Zapalujte vždy shora. Položit podpal na spodní vrstvu a zapálit ji zespodu je nejčastější chyba. Plamen pak musí prohořet celou vrstvou, než se dostane k plynům. Při zapalování shora se plamen šíří dolů, postupně odhořívá a do spalovací komory se uvolňují prchavé látky, které shoří čistě. Použijte dřevěnou vlnu, suché třísky nebo papír, ale nebarevný tisk.
Nakonec pamatujte na správné palivo. Dřevo musí být suché, s vlhkostí do dvaceti procent. Vlhké dřevo nejen hůře hoří, ale také zanáší komín dehtem. Stejně tak přikládání plastů, lakovaného dřeva nebo uhelných briket do kamen na dřevo ucpává spalovací prostor. Dodržte tyto zásady a plamen vydrží celou noc bez zásahu.
Horní zapalování je způsob, kdy se oheň zakládá shora, nikoli podkládáním zespodu. Většina lidí to dělá obráceně: položí na dno papír, navrch třísky a nakonec polena. Výsledkem je, že papír shoří během chvíle, třísky se rozhoří a polena nad nimi se jen čadí, dokud se nepřiloží další papír. Horní zapalování tento problém řeší jednou provždy.
Jak vlhkost mění délku hoření Voda obsažená ve dřevě funguje jako brzda. Než se dřevo rozhoří, musí se voda vypařit, a to trvá. U hodně mokrého dřeva se doba hoření prodlužuje, ale teplo se nevyužije – místo ohřevu místnosti se spotřebovává na odpařování. Praktický důsledek: stejný objem dřeva dá méně tepla a hoření je nevyzpytatelné. Pokud topíte v uzavřených kamnech, můžete pozorovat, že se dřevo „dusí", plamen se dusí a kouř je hustý. To je signál, že vlhkost je příliš vysoká.
Přikládejte vždy na žhavé uhlíky, ne na studený popel. Nová polena pokládejte tak, aby se dotýkala hořící vrstvy, ale nezakryla celý rošt. Jedno poleno doprostřed, druhé našikmo. Mezi poleny musí zůstat mezera pro průchod plynů. Pokud kamna kouří, zkontrolujte komín. Studený komín způsobuje zpětný tah a plamen se dusí.
Nejčastější chyba je příliš mnoho papíru nebo podpalovače. Lidé si myslí, že čím víc podpalu, tím lépe, ale opak je pravdou. Přehnané množství papíru vytvoří krátký, prudký plamen, který spálí třísky a polena pod nimi zůstanou nedotčená. Stačí opravdu málo — jeden knot, dvě třísky. Další chyba je vlhké dřevo. Horní zapalování funguje nejlépe se suchým dřevem, ideálně s vlhkostí do dvaceti procent. Vlhké dřevo se sice rozhoří, ale pomalu a s velkým množstvím kouře.