Když topení běží déle, kolik dřeva vlastně spálíte
Základem je vysušené dřevo. Naštípané kusy potřebují k proschnutí na vzduchu obvykle jeden až dva roky, podle druhu dřeva a místa uložení. Skládat je třeba do vzdušné hromady, ne do těsné hromady u zdi. Ideální je přístřešek s otevřenými boky, kde vítr profoukne prostor mezi poleny. Zakryté jen z vrchu, ne z boků. Pokud se dřevo skladuje v uzavřené garáži nebo v igelitových pytlích, vlhkost zůstává uvnitř a výsledek je stejný jako u čerstvě poraženého stromu.
Delší topná sezóna se neprojeví jen na účtu za plyn nebo elektřinu, pokud topíte dřevem, poznáte to na hromadě polen. Rozdíl mezi průměrnou a prodlouženou sezónou bývá i několik týdnů na jaře a na podzim, kdy se topí hlavně ráno a večer. Právě v těchto přechodných obdobích vzniká nejvíc zbytečných ztrát, protože se topí „na půl plynu" a kotel nebo kamna nedosáhnou optimálního režimu.
Jak nastavit přívody při jednotlivých fázích hořen
U tlakového vzduchu neplatí, že čím vyšší tlak, tím lepší výsledek. Sáze jsou jemný prášek, který se při příliš vysokém tlaku rozvíří a část se vrátí zpět nebo se usadí v horní části trubky. Začněte na nízkém tlaku, který sáze jen uvede do pohybu, a teprve když vidíte, že se posouvají, přidejte. Typická chyba je otevřít ventil naplno hned na začátku. Tím se sáze rozpráší, ucpe se hrdlo a tlak se ztratí. Sáze je nutné přidávat postupně, v dávkách, a mezi nimi nechat trubku propláchnout vzduchem. Pokud tlak náhle stoupne a sáze přestanou proudit, okamžitě zavřete přívod. Znamená to, že se vytvořila zátka a další tlak by ji jen zpevnil.
Kdy popel škodí víc než pomáhá Než začnete sypat, ověřte dvě věci: co jste spalovali a jakou má půda reakci. Popel z čistého dřeva bez laků, barev a plastů je v pořádku. Popel z uhlí, briket nebo palet ošetřených impregnací na zahradu nepatří. Na vápenitých půdách s pH nad 7 popel zbytečně zvyšuje zásaditost a blokuje příjem železa. Typická chyba: nasypat vrstvu popela ke kmeni stromu. Kořeny se spálí a strom přestane růst.
Komín a jeho tah ovlivňují spotřebu víc, než se zdá. Studený komín má malý tah, kouř se vrací a topení se rozjíždí pomalu. Pomáhá krátké prohřátí komína před zatopením, například spálením malého množství suchých třísek. Zanesený komín s vrstvou sazí zase snižuje průchod spalin a zvyšuje spotřebu. Pravidelná kontrola a čištění není formalita, ale přímý vliv na to, kolik dřeva za zimu spálíte. Pokud kouř z komína je hustý a tmavý, něco není v pořádku – suché dřevo a správné hoření dávají jen slabý, světlý kouř.
Prvním krokem je zjistit, jakou tepelnou ztrátu dům skutečně má. Nestačí odhadovat podle metrů čtverečních. Potřebujete vědět, kolik kilowatt při venkovní teplotě dům ztrácí. Z toho vychází výkon topidla a velikost dávek dřeva. U novostaveb se často ukáže, že stačí menší výkon, než byl ve starém domě. Předimenzované topidlo pak hoří přiškrceně, dehtuje a ničí komín.
1. Hnojení záhonů před výsadbou. Popel zapracujte do půdy dva až tři týdny před setím, nejlépe na podzim. Na metr čtvereční stačí jedna až dvě hrstě. Více škodí, protože se zbytek vápníku uvolní najednou a spálí klíčící semena.
3. Ochrana proti slimákům. Jemný prosátý popel vytvoří kolem záhonu pás široký pět centimetrů. Slimáci se přes suchý popel neplazí. Po dešti ho musíte obnovit, jinak smyjete celou bariéru.
Nejčastější chyba zůstává stejná: lidé nasypou popel na jedno místo a zapomenou. Raději menší dávky častěji a vždy mimo dosah kmenů a listů. Pokud si nejste jistí složením půdy, udělejte si orientační test pH. Ušetříte si sezónu zbytečného hnojení, které půdě spíš ublíží.
Nastavení vzduchu je další páka. Přívod primárního vzduchu slouží k rozhoření, sekundární vzduch k hoření plynů. Když se po rozhoření primární vzduch přivře a nechá se otevřený sekundární, plamen je delší a čistší. Naopak trvale otevřený primární vzduch ochlazuje spalovací prostor a teplo utíká komínem. U kamen s automatickou regulací je potřeba nastavení ověřit podle návodu, protože každý spotřebič reaguje jinak. Univerzální rada „vše otevřít" neplatí.
Spotřeba dřeva za topnou sezónu nezávisí jen na tom, jak silná byla zima. Rozhoduje obsah vody v palivu, způsob přikládání a to, jak je nastavený komín a spotřebič. Dřevo s vlhkostí nad dvacet procent odevzdá při hoření velkou část energie na odpaření vody. Ta energie se pak neprojeví jako teplo v místnosti, ale zmizí v komíně. Roční spotřeba se tak snadno zvedne o desítky procent, i když se topí „pořád stejně".