Když zvolíte špatné barvy, dětský pokoj bude neklidný

Výška stolu a židle je důležitější než vzhled. Dítě by mělo sedět tak, aby mělo chodidla celou plochou na podlaze nebo na podložce, kolena v pravém úhlu a lokty lehce nad deskou stolu. Pokud jsou nohy ve vzduchu, dítě se podsouvá a po chvíli ho bolí záda. Židle by měla mít pevné opěradlo, které podepírá bedra, a možnost nastavení výšky. Když není, stačí podložka pod nohy a polštářek za záda. Na stole nechte jen to, co je potřeba k aktuálnímu úkolu – kelímek s tužkami, pravítko, učebnici. Ostatní věci patří do zásuvky nebo na polici.

Barvy v dětském pokoji nejsou jen otázkou vkusu. Ovlivňují, jak rychle se dítě uklidní před spaním, jak snadno se soustředí na hru a jestli se v místnosti cítí bezpečně. Pokud stěny září sytou červenou nebo oranžovou, mozek dostává neustálý signál k aktivitě. Výsledkem je dítě, které po večerce běhá po pokoji, i když je unavené. Klidná atmosféra začíná u barev, které mají nízkou sytost a chladnější nebo neutrální podtón.

Podkrovní pokoj má jedno specifikum, které žádné jiné místo v domě nemá: šikminy. Právě ty rozhodují o tom, kam se dá postavit postel, skříň i pracovní stůl. Než začnete cokoli kupovat, vezměte metr a změřte si světlou výšku v každém místě, kde by mělo dítě spát, učit se nebo si hrát. Vezměte také do úvahy, že dítě roste – to, co dnes vyhovuje předškolákovi, bude za pět let nevyhovovat školákovi. Naplánujte tedy rozmístění nábytku tak, aby se dalo během let přeskládat bez bourání a bez nových rozvodů.

U nábytku s ostrými hranami ve výšce hlavy dítěte nestačí jen rohové chrániče. Použijte souvislý pás po celé délce hrany. Ten se stříhá na míru a lepí se v jednom kuse. Pokud ochrana nedrží, přidejte oboustrannou lepicí páku nebo ji přišroubujte malým vrutem skrz pěnu. Vrut ale nesmí přesáhnout do prostoru, kde by o něj dítě zavadilo. U staršího nábytku zkontrolujte, zda hrana není odštípnutá. Odštípnutý lak je ostrý jako nůž a žádná pěna to nespraví.

Na závěr si nastavte jednoduché pravidlo pro hranice. Každý kluk má právo na část pokoje, kam druhý nezasahuje bez dovolení. Může to být jen půlka stolu nebo horní police, ale musí to být jasně dané a dodržované i dospělými. Když se dohodne, kdo kde má své území, zmizí většina každodenních hádek. A pokud se kluci začnou hádat o místo, neřešte to hned zákazem, ale podívejte se, jestli některý z nich nemá méně prostoru, než potřebuje.

Dětský pokoj je místo, kde se děti učí chodit, běhat a padat. Ostré hrany nábytku přitom patří k nejčastějším zdrojům úrazů. Nejde jen o boule na čele. Hrana ve výšce očí batolete může způsobit tržnou ránu, která se špatně hojí, nebo poškodit zub. Riziko roste ve chvíli, kdy dítě začne obcházet nábytek samo a ztrácí rovnováhu. Proto je lepší hrany řešit dřív, než k prvnímu nárazu dojde.

Typická chyba je ochrana jen na viditelných rozích. Děti padají i na hrany, které jsou z boku nebo zezadu. Další chyba je lepení na lak, který se loupe. Pokud se pod ochranou tvoří vlhkost, lak zbělá. Raději použijte chrániče, které se nasazují na hranu bez lepidla, nebo nábytek přesuňte tak, aby ostrá strana byla ke zdi. U skříněk a komod zajistěte i dvířka a šuplíky. Dítě se o ně může opřít a nábytek převrátit. Kotvení do zdi je stejně důležité jako rohová ochrana.

U rostoucího dítěte hraje roli celková výška matrace. Čím vyšší matrace, tím lépe rozloží tlak a vydrží déle. U dětských a juniorských rozměrů se vyplatí hledat výšku alespoň kolem patnácti centimetrů, u větších postelí klidně dvacet i více. Podívejte se, z čeho je jádro: pěna studená je obvykle trvanlivější než běžná polyuretanová, pružinové jádro s vyšším počtem pružin lépe kopíruje tělo. Latex nebo kombinace pěn a pružin bývají prodyšnější, což je u dětí, které se v noci potí, klíčové.

Jak postupovat při výběru a montáži ochrany Nejprve projděte pokoj v úrovni kolen a hlavy dítěte. Klekněte si na zem a podívejte se, co je v dosahu. Zaměřte se na rohy stolů, komod, postýlek a poliček. Ochrana musí být měkká, ale zároveň pevná. Pěnové chrániče s lepicí páskou často povolí, jakmile se dítě opře celou vahou. Lepší je varianta s průhledným silikonovým páskem, který drží i na hraně. Před nalepením povrch odmastěte a osušte. Lepidlo aplikujte na čistý a suchý povrch, jinak do týdne odpadne.

Pravidelně ochranu kontrolujte. Pěna časem tvrdne a ztrácí pružnost. Silikonová páska se může odlepit v horkém dni. Pokud se ochrana uvolní, dítě ji strhne a může ji strčit do pusy. Proto ji vždy po týdnu prohmatejte a případně vyměňte. Stejně tak kontrolujte, zda se pod ní nedrhne lak nebo zda se nehromadí prach. Čistěte ji vlhkým hadříkem bez agresivních prostředků. Ochrana není navždy. Jakmile dítě povyroste a přestane padat, můžete ji sundat. Do té doby ale patří na každou hranu, na kterou dítě dosáhne.