4 termíny, které rozhodují o kontrole u ortodontisty

Jídlo, pití a přestávky rozhodují víc než mís

Mezi typické chyby patří i to, že pacient přijde na kontrolu bez vyčištěných zubů a aparátu. Ortodontista pak ztrácí čas čištěním a hůře se hodnotí stav dásní. Další chybou je domněnka, že když se aparát rozbil, stačí přijít až na plánovanou kontrolu. Uvolněný drát může poranit tvář nebo posunout zub mimo plán. V takovém případě se volá ihned, ne až za měsíc. Stejně tak platí, že pokud pacient dostane gumičky na denní nošení, musí je měnit podle instrukcí, ne podle toho, kdy si vzpomene.

Mezizubní kartáček a nit nejsou konkurenti, ale dva nástroje na dvě různé práce. Kartáček má tuhý svazek štětin, který se dostane do mezery mezi zuby a očistí plochy zubů i okraj dásně. Nit je tenká a ohebná, takže se ohne podle tvaru zubu a stáhne povlak z míst, kam se kartáček svým průměrem nevejde. Kdo používá jen jedno z toho, nechává část plochy zubů neošetřenou. Kombinace není volba, je to základ.

Před zahájením léčby si vyžádejte rozpis všech položek, které budete platit, a to včetně retenční fáze po sejmutí rovnátek. Právě retence bývá opomíjena a pacienti jsou pak překvapeni, že po skončení aktivní léčby přicházejí další náklady. Zároveň si uschovejte veškerou dokumentaci a potvrzení o zaplacení, protože je můžete potřebovat při reklamaci nebo při změně pojišťovny.

Co musí být uvnitř, aby sada skutečně fungova

Nástroje měňte včas. Nit je na jedno použití, i když se neroztrhne. Mezizubní kartáček vydrží zhruba tak dlouho jako kartáček zubní, tedy než se štětiny roztřepí. Skladujte je na suchém místě, ne v uzavřené krabičce, kde se drží vlhkost. Pokud cestujete, vezměte si malé balení nitě a jeden kartáček, který vám sedí. Kombinace nitě a mezizubního kartáčku není složitá, jen chce cvik. Po dvou týdnech už budete mít pohyb v ruce a čištění vám zabere stejně času jako dřív. Rozdíl poznáte na dásních i na tom, co vám řekne zubař při další prohlídce.

Kombinace obou nástrojů má smysl jen tehdy, když je používáte pravidelně. Jednorázové použití nitě před návštěvou zubaře nic neřeší. Začněte večer, kdy máte čas a nikam nespěcháte. Ráno stačí kartáček, pokud vám to vyhovuje, ale večerní rutina by měla obsahovat obojí. Pokud vám dásně krvácejí, neznamená to, že přestat. Naopak, krev je signál, že místo je zanícené a potřebuje čištění. Pokud krvácení po týdnu pravidelného používání neustoupí, je čas navštívit zubaře. Stejně tak, když se objeví trvalá citlivost nebo zápach, který se po čištění nevrací.

Než začnete kombinovat, zjistěte, jaké mezery mezi zuby máte. U zadních zubů bývají mezery širší a kartáček tam často projde bez odporu. U předních zubů, kde se zuby dotýkají těsně, je kartáček příliš silný a nit je jediná možnost. Projděte si ústa zrcátkem a zkuste, kam se který nástroj dostane. Pokud kartáček projde jen s tlakem a dásně krvácejí, použijte tenčí velikost, nebo přejděte na nit. Velikost mezizubního kartáčku se určuje podle průměru mezery, ne podle toho, co zrovna leží v koupelně.

Nejčastější chyba je tlak. Lidé tlačí na kartáček, protože mají pocit, že tím odstraní víc povlaku. Výsledek je opačný: dásně se stáhnou, mezera se zvětší a citlivost zubů vzroste. Stejně tak nit, která se zasekne a trhá, znamená, že ji vedete špatným směrem nebo že je příliš tlustá. Další chyba je vynechávání míst, kam nevidíte. Zadní mezery za posledními stoličkami se často přeskakují, protože se k nim hůř dostává. Použijte delší nit a zkuste to poslepu, rukou si pomozte tvář odtáhnout. Pokud to nejde, zkuste jednosvazkový kartáček nebo nit s držákem.

Pořadí je jedno, důslednost ne Nezáleží na tom, jestli začnete nití nebo kartáčkem. Důležité je, že po každém jídle projdete všechny mezery, ne jen ty, které jsou po ruce. Nit se používá tak, že si odvinete asi čtyřicet centimetrů, omotáte konce kolem prostředníčků a mezi prsty napnete krátký úsek. Nit veďte do mezery a obtáhněte zub do tvaru písmene C, nahoru i dolů, i pod okraj dásně. Na každou mezeru použijte čistý kus nitě, jinak přenášíte bakterie z jednoho místa na druhé. Mezizubní kartáček se zavádí do mezery bez násilí, jemnými pohyby tam a zpět. Pokud kartáček ohne nebo se ohne svazek štětin, je příliš velký.

Pravidelné kontroly u ortodontisty nejsou formalita. Právě na jejich časování závisí, zda se zuby posunou podle plánu, nebo zda léčba nabere zpoždění. Obecně platí, že u fixních rovnátek se chodí na kontrolu zhruba každé čtyři až osm týdnů. U snímatelných aparátů bývá interval kratší, často dva až šest týdnů, protože je potřeba hlídat, jak pacient aparát skutečně nosí. U alignerů, tedy neviditelných fólií, se termíny odvíjejí od počtu sad, které má pacient dostat najednou. Pokud dostane jednu sadu na dva týdny, kontrola se plánuje na dobu, kdy má přejít k další.