5 věcí, které ovlivní výslovnost při rovnátkách

Mezizubní kartáčky jsou u rovnátek potřeba stejně jako zubní kartáček, ale většina lidí je používá špatně. Fixní aparát, ať už kovový nebo keramický, vytváří kolem zámků a oblouků místa, kam se štětiny běžného kartáčku nedostanou. Právě tam vzniká zubní plak, který se mění na kámen a pod ním na kaz. Mezizubní kartáček není náhrada nitě, ale u rovnátek ji většinou nahrazuje lépe, protože nit se za drátkem obtíško protahuje a často se přetrhne.

Častou chybou je i to, že pacient přestane nosit gumičky nebo retenční pomůcky, jakmile se zuby srovnají. Právě dokončení pohybu a stabilizace v nové poloze zabírá poslední třetinu času. Bez důsledného nošení gumiček se mezera neuzavře a ortodontista musí plán přepracovat. Stejně tak se vyplatí nepodceňovat první konzultaci – pokud si necháte vysvětlit, proč se který krok dělá, snadněji vydržíte celou dobu.

U předškolních a mladších školních dětí se nejčastěji řeší křížový skus, kdy horní zuby zapadají za dolní, nebo naopak. Dále je to nedostatek místa pro stálé zuby, který se projeví jako „tlačenice" nebo naopak mezery. V tomto období se používají snímatelné aparáty, které dítě nosí doma a v noci. Jejich úspěch stojí a padá s ochotou dítěte a s trpělivostí rodičů. Pokud dítěti není alespoň sedm let a samo nechápe, proč má aparát nosit, bude to boj. Někdy je lepší počkat na fázi, kdy už spolupráce funguje. U některých vad se naopak čekat nedá, například když horní zuby rostou mimo čelist nebo když dítě nemůže pořádně zavřít pusu.

První týdny po nasazení fixních rovnátek nebo po výměně drátu bývá řeč nejistá. Pomáhá mluvit pomaleji a přehnaně otevírat ústa. Zkuste číst nahlas deset minut denně, ideálně text s hodně sykavkami a měkkými souhláskami. Když se zaseknete na slabice, zopakujte ji třikrát pomalu a teprve pak pokračujte ve větě.

Rovnátka mění tvar ústní dutiny a jazyk si musí zvyknout na nové překážky. Výslovnost se proto může dočasně zhoršit, i když máte jazyk na správném místě. Nejde o vadu, kterou nelze odstranit. Jde o mechanickou překážku, kterou lze cíleně trénovat.

Běžný chránič z drogerie většinou nestačí. Je tlustý, sedí volně a tlačí na drátky a bracketů. Řešením je chránič zhotovený na míru u zubního lékaře nebo ortodontisty. Ten se vyrábí z otisku chrupu a přesně obkresluje aparát. Pokud míru nemáte, lze koupit termoplastický chránič a tvarovat ho po zahřátí ve vodě, ale u pevných rovnátkách se často ohne špatně a vytlačí drát. Vždy ho zkoušejte před tréninkem, ne až na hřišti.

Kdy je problém jen dočasný a kdy potřebuje logopeda Do dvou až tří měsíců by se řeč měla vrátit na úroveň před rovnátky. Pokud přetrvává šišlání, ráčkování nebo polykání se špičkou jazyka o drát, je vhodné vyhledat logopeda. Ten naučí jazyk odpočívat v patře, ne u zubů. Bez tohoto návyku se výslovnost po sejmutí rovnátek často vrací zpět.

Na většinu běžných povrchů funguje vlažná voda s kapkou prostředku na nádobí. Hadřík namočte, přiložte na skvrnu a nechte pět až deset minut působit, pak teprve jemně krouživým pohybem přejíždějte. Když to nestačí, použijte pastu z jedlé sody a vody v poměru přibližně dvě ku jedné. Naneste ji jen na skvrnu, ne na celou desku, a po dvou minutách setřete vlhkým hadrem. Na kovové a keramické desky dobře zabírá i ocet zředěný vodou v poměru jedna ku jedné, ale nesmí zůstat zaschnout, jinak může narušit povrch.

U snímacích rovnátek je největší chyba nosit je jen na noc a přes den mluvit bez nich. Výslovnost se trénuje právě v nich. Noste je alespoň 20 hodin denně. Když je vyjmete, procvičte stejná slova bez rovnátek, abyste si upevnili správný pohyb jazyka.

Důležité je také dýchání. Mnozí při nošení rovnátek zadržují dech, aby lépe vyslovili slovo. To řeč jen zhorší. Dýchejte do břicha a mluvte na výdechu. Když se výslovnost nedaří, krátce si odpočiňte a začněte znovu. Vytrvalost a správný návyk nakonec udělají víc než jakákoli pomůcka.

Praktický trik: nahrávejte se na telefon a poslouchejte se. Uslyšíte, které hlásky vám dělají problém. Slova jako „čtyři", „šiška", „třista" opakujte nahlas před zrcadlem. Sledujte přitom, jestli se jazyk nedotýká drátu. Pokud ano, vědomě ho stáhněte o pár milimetrů dozadu.