Když akvarijní rostliny žloutnou, začni u světla
Při sázení vytvořte v substrátu prstem důlek a kořeny do něj spouštějte jednotlivě, bez ohýbání do pravého úhlu. Zasypávejte po vrstvách a každou lehce přitlačte, aby pod kořeny nezůstaly vzduchové kapsy. Oddenek nesmí být zasypaný — u většiny druhů musí zůstat nad substrátem, jinak začne hnít. Vzduchové kořeny u epifytů připevněte na kámen nebo kořen nití, která se časem rozpadne, a nikdy je nezakopávejte do dna.
Během výpadku omezte krmení na minimum nebo ho úplně zastavte. Ryby v chladné vodě tráví pomalu a nestrávená potrava jim zahnívá ve střevech. Zároveň se snižuje spotřeba kyslíku, takže není nutné hlídat hladinu tak jako jindy. Pokud výpadek trvá déle než den, sledujte chování ryb — plavou u hladiny, jsou apatické nebo se schovávají. To jsou první známky stresu. V takovém případě zvyšte teplotu jen pozvolna, maximálně o jeden stupeň za hodinu.
Mnoho začátečníků panikaří kvůli jednomu špatnému výsledku a okamžitě mění vodu ve velkém objemu. Tím ale rozkolísají biologickou rovnováhu a problém se vrátí. Nejprve si ověřte, že test proběhl správně, zopakujte ho a teprve pak zasahujte. Výměna vody má být pozvolná, maximálně třetina objemu, a vždy s vodou stejných parametrů. Pokud se hodnoty dlouhodobě nedaří srovnat, hledejte příčinu v krmení, filtraci nebo počtu ryb, ne v chemických přípravcích.
Postavte se tak, abyste viděli rybu z boku i shora. Zrychlené dýchání, tedy rychlé otevírání skřelí, které je výrazně rychlejší než u ostatních, znamená buď nedostatek kyslíku, nebo podráždění žaber. Zvedněte víko filtru a zkontrolujte proudění vody. Často stačí přidat vzduchování nebo snížit teplotu o jeden až dva stupně a dýchání se do hodin srovná. Pokud ne, hledejte příčinu ve vodě, ne v rybě.
Největší pasti ale zůstávají v detailech: špinavé ruce, vlhká stupnice, prošlé činidlo, vzorek odebraný po krmení nebo příliš malý objem vody v testovací nádobce. Když si nejste jisti, změřte stejný vzorek dvakrát a výsledky porovnejte. Rozdíl větší než jeden stupeň znamená, že něco v postupu selhalo. V takovém případě měření zopakujte s čistými pomůckami a čerstvým vzorkem, místo abyste podle pochybného čísla měnili celý režim akvária.
Hnojivo nepřidávej naslepo. Nejprve změř obsah dusičnanů a fosforečnanů. Když jsou hodnoty nulové, rostliny hladoví. Přidej tekuté hnojivo s mikroprvky, ale začni poloviční dávkou. Nadbytek železa nebo mědi je stejně škodlivý jako nedostatek. Po dvou týdnech zkontroluj nové listy – mají být zelené a pevné. Staré žluté listy odstřihni, protože se už neopraví a jen zbytečně zatěžují rostlinu.
Žloutnutí listů není nemoc, ale signál. Rostlina přesouvá chlorofyl z listů, které už neuživí, nebo naopak nestíhá vyrábět nový. Než začneš sypat do vody hnojivo, zjisti, která část rostliny žloutne jako první. Staré spodní listy ukazují na nedostatek dusíku, draslíku nebo hořčíku. Žloutnou-li mladé listy na vrcholu, chybí železo nebo světlo. Bílé špičky a kroucení listů znamenají něco jiného než plošné žloutnutí mezi žilkami.
Žloutnutí může způsobit i příliš mnoho světla. Pokud svítíš deset hodin denně bez přestávky, na listech se množí řasy, které brání příjmu živin. Udělej uprostřed dne tříhodinovou pauzu ve svícení. Tím omezíš řasy a rostliny lépe využijí světlo.
Když rostlina žloutne i po úpravě světla a hnojení, zkontroluj tvrdost vody. Příliš měkká voda neudrží živiny, příliš tvrdá je naopak blokuje. Rostliny jako anubias nebo kryptokoryny snášejí tvrdší vodu lépe než jemné druhy. Pokud se žloutnutí šíří od okrajů listů směrem ke středu, jde obvykle o nedostatek draslíku. Přidej hnojivo s draslíkem a po týdnu sleduj, zda se růst obnovil. Trpělivost je důležitější než rychlé zásahy.
Častou chybou je příliš hustá výsadba. Když se listy dotýkají a stíní si, spodní části žloutnou. Při výsadbě nech mezi rostlinami mezeru alespoň dva centimetry. Také substrát může být vyčerpaný. Po dvou letech je vhodné přidat pod kořeny hliněné kuličky nebo tablety s živinami. Pokud máš v akváriu ryby, které rytí dno, mohou kořeny obnažit a rostlina pak trpí.
Nejdřív zkontroluj světlo a teplotu Většina akvarijních rostlin potřebuje alespoň šest hodin přímého světla denně. Pokud svítíš krátce nebo máš slabé trubice, rostlina nemá energii na tvorbu chlorofylu. Zkontroluj, zda světlo není zastaralé – zářivky po roce ztrácejí intenzitu, i když ještě svítí. Teplota nad dvacet šest stupňů zrychluje metabolismus a rostlina spotřebovává živiny rychleji, než je stíhá přijímat. Studená voda naopak zpomaluje příjem živin kořeny.