Olej na smažení, který zničí chuť i pánev
Drenáž není volitelná. Na dno květináče dejte vrstvu keramzitu nebo hrubého písku a přebytečnou vodu slijte z podmisky nejpozději do hodiny. Stojatá voda v misce láká komáry a způsobuje hnilobu. Pokud odjíždíte na několik dní, seskupte květináče k sobě, přesuňte je do stínu a použijte samozavlažovací vložku nebo hlubší podmisku s vodou. Pro rostliny v plném slunci to ale nestačí – tam je lepší požádat někoho o kontrolu.
Světlo a větrání rozhodují víc než bar
Shrnutí je jednoduché. Vyberte olej s vysokým bodem zakouření, nepřehřívejte ho, nesměšujte použitý a čerstvý a po smažení ho správně uskladněte. Chuť i textura jídla pak budou odpovídat tomu, co od smažení očekáváte.
Hnojení přizpůsobte světlu. Čím více slunce, tím rychleji rostlina spotřebovává živiny, ale i vodu. Ve stínu naopak hnojte méně a řidčeji, jinak se v půdě hromadí soli a okraje listů začnou hnědnout. Univerzální tekuté hnojivo ředěné na polovinu doporučené dávky aplikujte zhruba jednou za dva týdny během aktivního růstu. V horkých dnech nikdy nehnojte do suché země – nejdřív zalijte, pak přihnojte.
Pozor také na kombinaci olejů. Někdo míchá levný olej s dražším, aby ušetřil. Výsledná směs má ale vlastnosti toho nejslabšího článku. Pokud chcete smažit kvalitně, použijte jeden druh a ten po dosažení limitu vylijte. Dále platí, že čím silnější je vrstva oleje, tím stabilněji se drží teplota, ale zároveň hrozí větší spotřeba. Pro běžné domácí smažení stačí olej, který se vejde do dvou centimetrů výšky pánve. Potraviny před vložením osušte – voda způsobuje prudké ochlazení a olej se pak přepálí nerovnoměrně.
Než poprvé vstoupíte, vytápějte místnost dvě hodiny naprázdno. Zkontrolujte, zda se něco nepřehřívá, zda klapky těsní a zda teploměr ukazuje stabilních 85 °C. Až potom přidejte první vodu na kameny – maximálně dva decilitry na jeden litr prostoru, jinak pára spálí sliznice. Vodu lijte na okraj koše, ne doprostřed, a po každém odchodu nechte kamna dobíhat naprázdno.
Vyhněte se třem častým chybám. První je nutit dítě do hry, kterou samo nechce, s vysvětlením, že ji kdysi milovalo. Druhá je kupovat novou hru při každém náznaku nudy – tím se dítě učí, že stačí chvíli protestovat. Třetí je hodnotit dítě podle toho, jak hru hraje, místo aby se hodnotila hra sama. Dítě, které se cítí posuzované, ztratí zájem rychleji než dítě, které se prostě nudí.
Základním parametrem je bod zakouření, tedy teplota, při které se olej viditelně rozkládá a uvolňuje kouř. Čím vyšší bod zakouření, tím lépe snáší intenzivní teplo. Pro smažení při teplotách kolem 170–180 °C potřebujete olej, který tuto hranici bezpečně převyšuje. Mezi vhodné patří řepkový, slunečnicový s vysokým obsahem kyseliny olejové, arašídový nebo přepuštěné máslo. Naopak panenský olivový olej, dýňový nebo lněný se pro smažení nehodí – jejich cenné složky se teplem ničí a hořká chuť se přenáší do jídla.
Při smažení nejde jen o to, aby se jídlo nelepilo. Olej je součást pokrmu a zároveň technologická surovina. Když zvolíte špatný, začne se rozkládat dřív, než jsou potraviny hotové. Vzniknou nejen nežádoucí pachy, ale i látky, které zatěžují organismus. Proto se výběru oleje vyplatí věnovat stejnou pozornost jako teplotě nebo času smažení.
Jak poznat, že olej už je na hranici Olej se nemá nechat dojít do bodu, kdy z něj stoupá modravý dým a je cítit štiplavě. To je signál, že se rozkládá. Během smažení sledujte barvu a vůni: tmavne-li olej rychleji než obvykle, pění nebo se na povrchu tvoří hustá pěna, vyměňte ho. Stejně tak pokud po osmažení zůstává v pánvi lepkavý film, olej už není v dobrém stavu. Typickou chybou je dolévání čerstvého oleje do starého – tím se jen prodlužuje životnost už znehodnocené lázně. Po každém smažení olej sceďte a skladujte v uzavřené nádobě ve tmě a chladu. Opakované použití je možné maximálně dvakrát až třikrát, ale jen pokud byl olej filtrovaný a nepřehříval se.
Nejčastější chybou je smažit na oleji, který už jednou byl použit na ryby nebo na obalované jídlo. Pachy se vtahují do dalšího pokrmu a olej se rychleji kazí. Stejně problematické je nechat olej v pánvi přes noc a druhý den jen přihřát. Rozkladné produkty se tím prohloubí. Pokud chcete mít jistotu, investujte do kuchyňského teploměru. Udržíte teplotu v rozmezí 160–180 °C, což je pro většinu smažení ideální. Bez teploměru se orientujte podle kousku těsta: když okamžitě vyplave a začne zlátnout, teplota je správná.
Zdroj tepla a materiál, který vydrží Jako topidlo použijte elektrický saunový agregát s kamenem, nebo přenosná kamna na dřevo. Elektrická varianta je bezpečnější v bytě, dřevěná potřebuje komín a odstup od hořlavin. Kameny (žula, čedič, peridotit) skládejte do koše naplno, ale ne těsně – vzduch mezi nimi drží teplotu. Stěny obložte smrkovým, borovicovým nebo osikovým dřevem bez laku. Molitan, sádrokarton nebo PVC se v sauně rozpadnou nebo uvolní škodliviny. Podlaha musí být protiskluzová, ideálně dřevěná roštová deska, kterou po každém použití vytáhnete a necháte uschnout.