4 místa, kam složit jídelní židle v malém bytě

Postup, který funguje univerzálně: nejdřív odstraňte pevné části, potom tekutinu přiložením, ne třením. Nakonec povrch osušte a nechte větrat. Pokud jde o lepkavé pití, použijte jen vlažnou vodu a hadr. Na mastnotu z drobků pomůže jarová voda, ale jen na látce, kterou lze sundat a vyprat. U kožených a ekokůží použijte prostředek určený přímo pro daný typ povrchu a nejdřív ho vyzkoušejte na skrytém místě.

Nejrychlejší je reakce do několika sekund. U látky použijte čistý hadr nebo papírovou utěrku a přiložte ji na místo. Netlačte a netřete. Tlačením dostanete tekutinu do výplně a odtud už ji nedostanete. U kůže stačí otřít vlhkým hadrem a osušit. U ekokůže pozor na agresivní čisticí prostředky, které mohou narušit svrchní vrstvu. Drobky nejdřív odstraňte suchým štětcem nebo vysavačem, teprve pak řešte případnou mastnotu.

Hlavní past je přístup. U židle si každý přisedne z boku, u lavice ke zdi musí člověk sedící uvnitř vstát a pustit ostatní. To je špatné pro večeři, kdy se chodí dolévat pití nebo na WC. U stolu pro dva až tři lidi to vyřešíte tak, že lavici dáte jen na jednu stranu a druhou necháte volnou pro židle. U velkého stolu pro šest a víc lidí se z lavice stane past, ze které se nedostanete, aniž by vstali všichni.

Stohovatelné židle jsou praktické, dokud se u stolu nejí. Jenže právě tehdy začíná problém: kam s nimi, aby nepřekážely, nevrhaly stín do průchodu a nezabíraly místo, které potřebujete pro běžný život. Řešení není univerzální, záleží na dispozici bytu, ale existuje několik míst, která fungují opakovaně. Důležité je jedno pravidlo: židle musí být po ruce do deseti sekund, jinak je přestanete používat a skončí nastálo rozložené uprostřed místnosti.

Rozlitá káva, limonáda nebo drobky z chleba se na židli nechovají stejně. Záleží na tom, zda jde o látku, kůži, ekokůži, síťovinu, nebo plast. Každý povrch má jinou savost, jinou údržbu a jinou odolnost. Než začnete skvrnu řešit, zjistěte, co vlastně máte pod sebou. Jinak můžete pití jen rozetřít a drobky zatlačit hlouběji do vláken.

Na mastnotu, která se drží na lince u sporáku, funguje horká voda s trochou prostředku na nádobí a hadr z mikrovlákna. Nechte hadr na místě půl minuty, aby se tuk rozpustil, a teprve pak táhněte. Krouživé pohyby špínu jen rozmazávají. U spár a těsnění můžete použít starý zubní kartáček namočený v octové vodě, ale nesmíte jím přejet přes silikon, pokud je popraskaný, protože by se do trhlin dostala vlhkost a začala plíseň.

Typická chyba je přeplnění. Pomocný stolek má nosnost obvykle do 15 kg, ale i méně. Těžké litinové hrnce nebo velké mísy s bramborami na něj raději nedávejte. Také pozor na nestabilní povrch – pokud stolek nemá aretaci koleček, může se při naložení rozjet. Vždy zkontrolujte, zda nohy nekloužou po podlaze, případně podložte filcovými kluzáky.

Materiál hraje roli i u údržby. Masivní dřevo unese víc zátěže, ale potřebuje vlhkostní stabilitu a čas od času ošetřit. Lamino deska s pevnou hranou je praktičtější do kuchyně, kde se počítá s politím. Sklo vypadá dobře, ale u rozkládacích stolů bývá těžké a studené, navíc každý otisk je vidět. Kovová konstrukce pod deskou nesmí mít ostré hrany v místě, kam si sedající přitahuje židli – to je detail, který zjistíte až po pár večeřích. Zkontrolujte také, zda jsou přídavné desky součástí balení, nebo se dokupují zvlášť.

Který potah toho vydrží nejvíc Největší odolnost proti polití mají hladké plasty a kovové potahy. Pití po nich steče, drobky se dají setřít dlaní. Jsou ale studené a v létě se na nich lepí kůže. Kůže přírodní i ekokůže odolá dobře, pokud ji hned osušíte. Ekokůže je náchylnější na praskliny ve švech, kam se dostane vlhkost a začne tam pracovat plíseň. Látka je pohodlná, ale savá. Síťovina je skvělá na větrání, ovšem drobky propadnou skrz a čištění je pracné.

Typická chyba je použít na látku mýdlovou vodu a pak ji nechat uschnout. Zbytek mýdla přitahuje prach a skvrna se po čase vrátí. Další chyba je drhnout kůži kartáčem. Zničíte povrch a vsákne se do něj voda. U ekokůže nikdy nepoužívejte rozpouštědla ani čisticí pasty s abrazivy. U síťoviny zase lidé zapomínají na rám a šrouby, kde se drží vlhkost a postupně vzniká rez.

Než tedy budete židli kupovat, položte si otázku, co na ní budete jíst a pít. Pokud máte doma malé děti nebo jíte u stolu každý den, hladký nebo kožený povrch vám ušetří hodiny čištění. Látka a síťovina vypadají lépe, ale vyžadují pravidelnou péči. Rozhoduje nejen vzhled, ale i to, co se stane, když se sklenice převrhne.