4 zvuky, které slepice vydává před snůškou a co znamenají

Nejlepší místo v chladničce není ve dveřích, i když tam většina lidí vejce dává. Dveře se neustále otevírají, teplota kolísá a vejce trpí. Uložte je do původního papírového nebo plastového obalu a postavte je špičatým koncem dolů. Tím zabráníte tomu, aby se žloutek dotýkal vzduchové bubliny. Obal také chrání vejce před pachy z ostatních potravin, které skořápka snadno nasává.

Na co si dát pozor: přílišné kdákání bez snůšky bývá známkou parazitů, nedostatku vápníku nebo zánětu vejcovodu. Pokud se přidá apatie, načepýřené peří nebo nechutenství, nechte slepici v klidu a oddělte ji od ostatních. Další častá chyba je vybírání vejce přímo pod slepicí během kdákání – tím ji stresujete a může přestat snášet na bezpečném místě. Počkejte, až sama odejde.

Jak se o chlupaté slepice starat, aby netrpě

Pro praktické využití si veďte krátký zápis: čas, typ zvuku a co se stalo. Po týdnu uvidíte vzorec. Zjistíte, že vaše slepice snáší vždy dopoledne a kdákání předchází přibližně deset až dvacet minut předem. To vám umožní připravit hnízdo včas a předejít rozbitým vejcím. Zároveň poznáte, když se něco změní – například ticho místo obvyklého oznámení může znamenat, že vejce snesla mimo hnízdo nebo že ji něco bolí.

Hřeben jako teploměr i kontrolka snáš

Strop nebo střecha uniká teplem nejvíc, proto jim věnujte stejnou péči jako stěnám. Nad podhled dejte vrstvu izolace a nad ní pojistnou hydroizolaci, která ale musí být paropropustná. Podlaha se řeší hůř: studená betonová deska bere teplo i přes podestýlku. Pomůže dřevěná podlaha na trámcích s izolací mezi nimi, případně rohože z přírodních vláken. Průvan u podlahy, kde slepice sedí, je horší než chlad od stropu.

Typická chyba je cpát izolaci těsně k trámům a nechat mezi ní a obložením nulovou mezeru. Vznikne tepelný most, kudy uniká teplo, a navíc se v místě sráží voda. Nechte vždy alespoň dvoucentimetrovou vzduchovou mezeru a izolaci chraňte parotěsnou zábranou z vnitřní strany. Nikdy neizolujte zevnitř bez zábrany – vlhkost z dýchání slepic by se vsákla do vlny a ta by přestala fungovat.

Kvokání před snůškou a po ní není náhoda ani porucha. Slepice tím řeší dvě věci: kde bezpečně snést vejce a jak dát najevo, co se právě stalo. Když se naučíte rozlišit tón, hlasitost a načasování, poznáte, jestli je vše v pořádku, nebo jestli něco v okolí dráždí. Většina zmatků vzniká proto, že lidé slyší jen „kdákání" a nerozlišují, jestli jde o hledání místa, snášení, nebo oznámení hotového vejce.

Když slepice kdáká před snůškou a po ní, je to normální komunikační projev. Rozlišujte tón a kontext, veďte si poznámky a všímejte si odchylek. Nejhorší je dělat závěry z jednoho dne. Teprve opakování ukáže, co je pro vaše hejno typické a kdy je potřeba zasáhnout.

Jak rozeznat jednotlivé zvuky podle situace Před snůškou přichází tiché, opakované vrnění nebo krátké „kudkud", kterým slepice obchází hnízdo a kontroluje stelivo. Tento zvuk je klidný, spíš bručivý. Těsně před samotným snášením se ozve hlubší, přerývané kvokání vsedě. Po snesení vejce přichází hlasité, rytmické „kadák kadák kadák", které může trvat i několik minut. Poslední variantou je krátké, ostré zakdákání, když slepici něco vyruší – nejčastěji jiná slepice, predátor nebo náhlý pohyb u kurníku.

Nejdůležitější je sledovat načasování. Pokud slepice kdáká hodinu před snůškou a pak ztichne, hledá místo. Pokud kdáká po snesení a odchází od hnízda, oznamuje výsledek. Když kdáká nepřetržitě a nesesedá, pravděpodobně ji ruší prostředí. Typická chyba je domnívat se, že každé hlasité kdákání znamená vejce. Slepice kdáká i při stresu, hladu nebo nemoci.