5 důvodů, proč se v šuplíku vyplatí svislé skládání

Svislé skládání znamená, že kusy oblečení stavíte na sebe jako karty v kartotéce, ne že je vršíte na sebe jako palačinky. Většina lidí to dělá obráceně: tričko položí naplocho, další tričko na něj, a tak dál, dokud není šuplík plný. Výsledek je vždy stejný. Když potřebujete spodní kus, musíte celý sloupec nadzvednout, všechno se rozsype a hledání trvá déle než ráno cesta do práce. Svislé skládání tento problém řeší jednou provždy, protože každý kus má vlastní „štěrbinu" a vidíte na něj, aniž byste se čehokoli dotkli.

Pozor na vlhkost. Dno skříně bývá nejblíž podlaze, a pokud je skříň u studené zdi, může se tam držet vlhko. Textil a kožené věci tam dejte jen v prodyšném obalu, ne v igelitu. Jednou za čas dno vyprázdněte a otřete. Jinak se z praktického úložiště stane místo, kde věci tiše plesniví.

Typická chyba je měřit jen jednou a důvěřovat půdorysu z realitní inzerce. Další chybou je ignorovat sokl, koberec nebo nově položenou podlahu, která se ještě může zvednout. Rovněž se nevyplácí spoléhat na to, že se skříň „nějak vejde" a případně se seřízne. U hotových skříní se seřizovat nedá a u zakázkových to znamená další náklady a zpoždění.

Kde se svislé skládání rozpadá Největší chyba je příliš mnoho kusů v jedné řadě. Lidé naplní šuplík do posledního milimetru a diví se, že po otevření všechno vypadne. Řada by měla být na konci volná asi na dva prsty. Další častá chyba je míchání různých délek. Košile vedle ponožek nefunguje, protože ponožky se pod tíhou košile zmáčknou a zmizí. Držte proto v jedné řadě vždy stejný typ oblečení a podobnou tloušťku. A třetí chyba: skládání na výšku místo na šířku. Šuplík má obvykle větší šířku než hloubku, takže řada postavená podél delší strany pojme víc kusů a lépe se v ní hledá.

Oblečení v dobrém stavu má několik možností. Můžete ho darovat charitativním organizacím, které provozují sociální šatníky. Ty často přijímají pánské, dámské i dětské oblečení, ale mají podmínky: musí být čisté, vyprané a bez děr. Další možností jsou sběrné kontejnery na textil. Pozor ale na to, co do nich patří. Do kontejnerů nepatří znečištěné věci, obuv v horším stavu, matrace ani textil promočený od oleje. Pokud si nejste jistí, raději se zeptejte provozovatele nebo si přečtěte pokyny na kontejneru.

Poslední krok je ověření. Vyskládejte věci zpět, ale ne všechny. Vezměte jen to, co jste za poslední rok skutečně použili, a zbytek odložte mimo skříň. Uvidíte, které přihrádky zůstávají prázdné a které přetékají. Teprve podle tohoto výsledku posuňte police o pár centimetrů a přidejte nebo uberte jednu zásuvku. Vnitřek skříně není jednorázové rozhodnutí – je to nastavení, které se ladí podle toho, co doopravdy nosíte.

U hloubkové vlhkosti je situace vážnější. Malý provrtaný otvor ve spodní části panelu může pomoci odvětrat jádro, ale jen když je zajištěn i odvod na druhé straně. Vrtat bez plánu znamená, že si vyrobíte past, kde voda zůstane. Pokud se vlhkost objevila po zatékání střechou nebo po povodni, panel je téměř vždy nutné vyměnit. Vysoušení horkým vzduchem funguje jen u minerálního jádra, pěnové jádro vodu váže a při zahřátí se poškodí nevratně.

Praktický přínos je hlavně v čase. Ráno nemusíte nic přehrabovat, prostě vytáhnete jeden kus a ostatní zůstanou stát. Odpadá i žehlení, protože oblečení není zmáčknuté pod vrstvou dalších věcí. Ušetříte místo, protože svisle se vejde do šuplíku víc kusů než v vrstvách, kde vznikají mrtvé zóny. A třetí výhoda: okamžitě vidíte, co máte. Žádné zapomenuté tričko na dně, které jste nenosili rok, protože jste o něm nevěděli.

Pro začátek si vyberte jeden šuplík a zkuste to jen na týden. Použijte děliče nebo jednoduché krabice, které udrží řady pohromadě. Pokud se vám to osvědčí, přejděte na další. Není třeba předělávat celou komodu najednou. Svislé skládání není trik pro dokonalé lidi, je to způsob, jak přestat bojovat s vlastním šuplíkem každé ráno.

Základ je jednoduchý. Vezměte tričko, položte ho rubem nahoru, přeložte rukávy dovnitř a pak ho složte na třetiny tak, aby vzniknul úzký obdélník. Ten postavte na hranu. Stejně funguje i u kalhot: přeložit podélně, pak na třetiny a postavit. Důležité je, aby všechny kusy měly přibližně stejnou výšku. Když je jeden pár džínů vyšší než ostatní, celá řada se nakloní a začne se rozpadat. Proto je lepší skládat každý kus na stejný rozměr, i když to znamená jeden přeložit dvakrát a druhý jen jednou.