5 kroků, jak zvládnout konstrukci sedacích souprav 8D

Kde ekokožená drží a kde selháv

Častá chyba je ignorovat denní světlo. Látka, která vypadá v obchodě pod studeným světlem jako elegantní šedá, může doma u okna zežloutnout. Vždy si vezměte vzorek domů a prohlédněte si ho ráno, v poledne i večer při lampě. Stejně tak záclony a závěsy: pokud jsou příliš těžké, potlačí světlo, pokud příliš lehké, budou působit jako provizorium.

Hlavní výhoda je jednoznačná: žinylka je měkká a neklouže. Na sedačce se po ní dá jezdit rukou a látka drží tvar, takže se méně mačká než len nebo bavlna. Bývá hustá a těžká, což znamená, že dobře sedí na konstrukci a neodstává. Odolává otěru lépe než levné pleteniny a při správné údržbě vydrží i každodenní používání. Pro domácnost s dětmi nebo s domácím mazlíčkem ale není ideální volbou. Krátký vlas totiž zachytává chlupy, drobky a prach a dostat je ven vyžaduje vysavač s měkkým kartáčem, ne hadr.

Než soupravu definitivně složíte, zkuste si na sucho celou sestavu. Projděte si, jestli se díly dají spojit v pořadí, v jakém je budete potřebovat, a jestli se vejdou do prostoru, kam je chcete umístit. Zkontrolujte, že sedák po zatížení neklesne pod úroveň rámu. Ušetříte si tím rozebírání a předělávání. Osmidílná souprava je výborná věc, ale jen tehdy, když drží pohromadě jako celek.

Při sestavování postupujte od největšího dílu k nejmenšímu. Nejdřív postavte rohové prvky, pak přidejte prostřední a nakonec krajové. Každý spoj dotáhněte jen zlehka, teprve po sesazení všech dílů šrouby utáhněte naplno. Tím se vyhnete pnutí, které by později způsobilo vrzání nebo prasknutí rámu. Pokud souprava stojí na tvrdé podlaze, nalepte na nohy filcové kluzáky.

Typická chyba je koupit jedno malé škrabadlo a čekat, že to stačí. Většina koček ocení více variant – svislé i vodorovné, na zemi i na stěně. Pokud má kočka možnost volby, snáze si najde to své. Dočasně můžete zakrýt poškozovaný nábytek látkou nebo fólií, ale jen jako přechodné řešení. Trvalé krytí neřeší příčinu a kočka si najde jiné místo.

Nejdřív si nakreslete půdorys v měřítku 1:10. Osm dílů znamená osm půdorysných stop, které musí na sebe navazovat. Zjistěte si šířku sedáku, hloubku a výšku opěradla u každého dílu zvlášť. Typická chyba je, že se počítá jen s vnějšími rozměry, ale zapomene se na tloušťku čalounění a vůli pro pohyb. Mezi díly nechte 5–10 mm rezervu, jinak se při sesazování poškodí potah.

Jak řešit spoje a nosnost Nosný rám se dělá z masivu nebo z kvalitní překližky. Spoje volte rozebíratelné, šroubované přes hmoždinky nebo kovové úhelníky. Lepidlo použijte jen tam, kde už soupravu nebudete stěhovat. U rohových dílů počítejte s větším zatížením, proto tam dejte dvě spojovací místa místo jednoho. Šrouby nikdy neveďte kolmo do čela dřeva, vždy předvrtejte a použijte vruty do dřeva s půlkulatou hlavou.

Konstrukce osmidílné sedací soupravy není jen o tom, jak vypadá. Rozhoduje o tom, jak se na ní sedí, jak dlouho vydrží a jestli se jednotlivé díly dají vůbec sestavit dohromady. Pokud si soupravu navrhujete sami nebo upravujete hotový návrh, držte se několika zásad, které ušetří čas i materiál.

Nejdřív je potřeba změřit místo, ne gauč. Většina lidí si vybere sestavu podle vzhledu a teprve pak zjišťuje, jestli se vejde. Změřte šířku i hloubku volného koutu, připočtěte prostor na průchod mezi sedačkou a stěnou nebo nábytkem. Počítejte s tím, že k rohu se musí dostat i ten, kdo sedí na vzdálenějším konci. Pokud je průchod užší než zhruba půl metru, bude každý přesun kolem gauče vypadat jako slalom. Zapište si i výšku parapetu, radiátoru a dveřních lišt — nízká opěradla se pod okno vejdou, vysoká ne.

Potah je druhá věc, která rozhoduje. Přední hrana sedáku má být měkká, ale nepropadavá. Pěna o vyšší hustotě na sedáku a měkčí na opěradle udrží tvar. Pokud šijete potah svépomocí, střihněte látku s rezervou 3–4 cm na každé straně a napínejte ji postupně od středu k okrajům. Zvláštní pozornost věnujte zipům a suchým zipům v místech, kde se díly stýkají. Právě tam se potah nejčastěji roztrhne.