5 kroků k výběru membránové bundy, která vás nezradí

V noci bez měsíce se orientujte podle hvězd. Najděte Polárku a podle ní určete sever. Více než na kompas se ale spolehněte na tvar terénu a vodní toky – ty se nemění. Počítejte s tím, že ve tmě ujdete o třetinu méně kilometrů, a plánujte s rezervou. Nikdy nechoďte na noční túru sami, pokud neznáte cestu zpaměti.

První tip vede z obce Jince na Plešivec. Cesta je dlouhá asi osm kilometrů a stoupání je pozvolné, takže ji zvládnou i méně trénovaní. Odměnou je skalní vyhlídka s výhledem na okolní hřebeny. Pozor na to, že poslední úsek před vrcholem je kamenitý a po dešti kluzký. Nezapomeňte si pevné boty a v batohu raději pláštěnku, protože počasí se v Brdech mění rychleji, než byste čekali.

Praktický plán dne začíná brzy ráno, ideálně před osmou hodinou. Parkoviště u hlavních východišť se plní rychle, a kdo přijede později, čeká ho zbytečné hledání místa a ztráta času. Vyzvedněte si papírovou mapu v informačním centru nebo si předem stáhněte turistickou aplikaci do telefonu. Ujistěte se, že máte plně nabitý telefon a raději i powerbanku, protože v hlubokých roklích signál nepokryje všechna místa. Občerstvení si vezměte s sebou – voda a sendviče váží málo, ale ušetří vám čekání ve frontě u stánku.

Praktická rada pro všechny trasy: začněte nejpozději dvě hodiny po východu slunce, zvláště na podzim a v zimě. V Brdech není veřejné osvětlení a večer se rychle setmí. Mějte v batohu čelovku, i když plánujete návrat za světla. A vždy si nechte rezervu sil – zpáteční cesta bývá pocitově delší než ta tam. Pokud si nejste jistí kondicí, zvolte kratší variantu a prodlužte si ji o pár zastávek na vyhlídkách.

Speciální pozornost věnujte rozcestníkům. Žlutý obdélník s názvy cílů a vzdálenostmi vám dá okamžitou orientaci. Číslo na rozcestníku označuje nadmořskou výšku a zároveň slouží jako referenční bod pro záchranné složky. Když se ztratíte a potřebujete pomoc, sdělte operátorovi číslo rozcestníku – je to mnohem přesnější než popis okolí. Na rozcestníku si také ověřte, zda jdete správným směrem: šipky ukazují všechny odbočující trasy a jejich barvy odpovídají pásům na stromech.

Nejdůležitější je nepodlehnout stresu, který zhoršuje úsudek. Snažte se myslet na to, co je reálné, ne na to, co by se mohlo stát. Pokud víte, že jste v lese, kde jsou turistické cesty, zkuste se řídit podle slunce nebo mechu na stromech, ale tyto metody berte jen jako pomocné. Nejbezpečnější je zůstat na místě, dokud nepřijde pomoc, nebo se vydat zpět po vlastních stopách, které jste zanechali. Zabloudění není selhání, ale situace, kterou lze zvládnout, když zachováte klid a budete jednat rozvážně.

Pátým krokem je střih a délka. Zkuste si bundu s tím, co pod ní budete nosit. Pokud plánujete vrstvit, kupujte o číslo větší, ale ne příliš, protože příliš volná bunda ztrácí termoizolační vlastnosti a membrána se zbytečně namáhá. Délka by měla sahat alespoň po boky pro ochranu ledvin, ale na sjezdovkách oceníte delší zadní díl. Typickou chybou je koupit těsnou bundu bez vyzkoušení s vrstvami.

Kdy přestat věřit značkám a zapojit vlastní úsudek Praktickým pravidlem je vzdálenost mezi značkami. V otevřené krajině bývají rozmístěny každých sto až dvě stě metrů, v lese častěji. Pokud jdete deset minut a žádnou značku nevidíte, zastavte se a vraťte se na poslední jistý bod. Nesnažte se hádat směr přes pole nebo skály – turistické značení je husté, a pokud ho nevidíte, téměř jistě jste z cesty. Typická chyba začátečníků je sledovat značky pouze na úrovni očí a přehlédnout menší směrovky umístěné u země, které se používají v kamenitém terénu.

Noční túra za úplňku vypadá lákavě, ale ve skutečnosti je to past. Měsíc je příliš jasný, krajina ztrácí kontrast a vy místo hvězd vidíte jen šedivou mlhu. Plánujte výstup na dny kolem novu, kdy je obloha skutečně tmavá. Před odchodem zkontrolujte fázi měsíce a hodinu jeho západu – to je základ, který mnoho lidí podcení.

Mobilní telefon je skvělý pomocník, ale nespoléhejte na něj bezvýhradně. Pokud zjistíte, že nemáte signál, vypněte ho nebo přepněte do úsporného režimu, abyste šetřili baterii. Zkuste volat na tísňovou linku, když stojíte na místě s výhledem, a poté se nepohybujte – záchranáři vás najdou podle signálu, pokud budete na jednom místě. Pokud telefon nemáte, zkuste hlasitě volat o pomoc, ale jen v pravidelných intervalech, abyste šetřili síly. Mnoho lidí se stydí křičet, ale jinak vás nikdo neuslyší.

Brdy nejsou jen o celodenních výstupech na vrcholy. Pokud máte k dispozici odpoledne, můžete si vybrat z tras, které vám dají dostatek pohybu i výhledů, ale nezaberou celý den. Klíčové je naplánovat si okruh tak, abyste nemuseli po stejné cestě zpět a abyste stihli návrat za světla. Většina rozcestníků je značená, ale spolehněte se raději na mapu v telefonu nebo papírovou mapu, protože v hustém lese se snadno ztratí i zkušený turista.