5 návyků, které udrží lednici déle čistou a bez zápachu

Prach z vrtání důkladně vysajte nebo vyfoukejte. Zbytky prachu v otvoru zabrání tomu, aby se kotva správně roztáhla, a ta se pak při dotahování protočí. Šroub utahujte pomalu a citlivě. Jakmile ucítíte výrazný odpor, přestaňte. Přílišným utažením můžete kotvu přetrhnout nebo rozdrtit vnitřní stěnu cihly. U těžších polic je lepší použít dvě kotvy na každou stranu a polici přišroubovat ke zdi ve více bodech. Rozložíte tak zatížení a snížíte riziko vytržení.

Po umytí zavedte systém, který zabrání opakování. Potraviny skladujte v uzavřených nádobách, ne v otevřených sáčcích. Tekutiny, jako je mléko nebo dresink, vždy pevně uzavřete. Syrové maso dávejte na spodní polici v misce, aby případná šťáva nestekla na potraviny pod ním. Zeleninu a ovoce nemyjte před uložením, vlhkost urychluje kažení. Do lednice postavte otevřenou misku s jedlou sodou nebo s mletou kávou, které pachy pohlcují. Měňte je jednou za měsíc.

Častou chybou je podsouvání papíru, kartonu nebo korku pod jednu nohu. Viklání to na chvíli ztlumí, ale spoj dál pracuje a vůle se zvětšuje. Stejně tak nepomůže silnější utažení všech šroubů najednou — přetáhnete jeden spoj a povolí se jiný. Postupujte vždy po jednom spoji, zkuste stůl zatížit a teprve pak přejděte k dalšímu.

Začněte tím, že si rozmyslíte, kde bude stůl viset. Podle toho zvolte rozměry desky. Pro dva lidi na balkon stačí šířka kolem 60 cm a hloubka 40 cm. Desku vyřežte z vodovzdorné překližky o tloušťce 18 až 21 mm. Tenčí se ohne, silnější zbytečně zatíží panty. Hrany přebruste do hladka, jinak se do nich zachytí vlákna hadru i kůže.

Zóny místo hromad a mezera u z

Mezi nohami nesmí chybět příčka. Bez ní se stůl při zatížení rozjede do stran a panty dostanou ránu. Příčku umístěte asi 15 cm nad podlahu, přišroubujte ji z vnitřní strany obou nohou. Stejně důležitá je zarážka proti samovolnému složení. Stačí malý dřevěný hranolek přišroubovaný k vnitřní straně nohy, o který se deska opře, když je stůl otevřený.

Zápach v lednici nevzniká sám od sebe. Je to výsledek několika drobných rozhodnutí, která děláme každý den: co kam uložíme, jak balíme zbytky a kdy naposledy jsme zkontrolovali police. Pokud zápach už cítíte, nejde jen o nepříjemný dojem při otevírání dveří. Většinou znamená, že se někde množí bakterie nebo plíseň, které se dostaly i na potraviny. Následujících pět návyků řeší příčinu, ne jen následek.

Panty a nohy rozhodují o tom, jestli stůl vydrží Nosným prvkem jsou křídlové panty přišroubované ze spodní strany desky. Použijte nerezové provedení, protože pozinkované na balkoně do roka zrezaví. Nohy vyrobte ze dvou latí průřezu 4 x 4 cm. Na jedné straně je seřižte do úhlu, aby se po složení schovaly pod desku. Ke spodní hraně je přišroubujte vruty do dřeva o délce alespoň 50 mm, předvrtané otvory zabrání štípání.

Balkon o rozloze pár metrů čtverečních se dá vytáhnout jen tak, že nábytek po použití zmizí. Skládací stůl je proto praktičtější než jakákoli pevná sestava. Vyrobit ho zvládne každý, kdo umí řezat, vrtat a měřit. Nepotřebujete dílnu ani drahé stroje, stačí vrtačka, pila, brusný papír a svinovací metr.

Hotový stůl zavěste na zeď pomocí dvou úhelníků přišroubovaných do nosné konstrukce, ne do omítky. Pokud balkon nemá pevnou zeď, postavte stůl na dvě skládací podpěry a spojte je příčkou. Před prvním použitím zkontrolujte všechny spoje a jednou za sezónu je dotáhněte. Dřevo při pobytu venku vysychá, vruty se časem povolí a uvolněný spoj je nejrychlejší cesta k tomu, aby stůl spadl i s obědem.

Nejčastější chyba je, že se spočítá jen otevřená poloha a zapomene se na složenou. Vyzkoušejte skládání nanečisto ještě před montáží. Deska se musí vejít mezi nohy a nic nesmí drhnout. Další chybou je lakování z jedné strany. Dřevo pak pracuje nerovnoměrně a deska se zkroutí. Natřete obě strany i hrany, nejlépe dvakrát, s přebroušením mezi vrstvami.