5 plemen slepic, která zvládají vlhké prostředí nejlépe

3. Základ a podlaha musí přežít vlhko. Vyvýšená podlaha alespoň dvacet až třicet centimetrů nad terénem je nejlepší prevence hniloby. Podlaha z vodovzdorné překližky nebo tvrdého dřeva vydrží déle než z měkkého smrku. Všechny spoje natřete ochranným nátěrem ještě před montáží — dodatečné natírání už postaveného kurníku je otrava a nikdy se nepovede úplně.

Vápno v podestýlce kurníku není zázrak ani móda. Je to nástroj, který řeší dva konkrétní problémy: vlhkost a zápach. Když se použije správně, drží podestýlku sypkou, snižuje tvorbu amoniaku a omezuje množení bakterií. Když se použije špatně, slepicím podráždí dýchací cesty a kůže na nohách. Rozdíl mezi těmito dvěma výsledky není v množství, ale ve formě vápna a ve způsobu, jakým ho do podestýlky dostanete.

Jak vlhké prostředí zvládnout v praxi Plemeno je jen polovina úspěchu. Druhou polovinu tvoří uspořádání kurníku a výběhu. Kurník musí mít větrací otvory nahoře, aby pára odcházela, ale ne přímo nad hřady. Podestýlku udržujte hlubokou, alespoň patnáct centimetrů, a každý týden ji promíchejte a dosypte suchou hoblinou nebo slámou. Nikdy nenechávejte mokrou podestýlku ležet dny – vzniká z ní zdroj plísní a amoniaku. Do výběhu navezte vrstvu písku nebo štěrku, aby voda odtékala, a kolem plotu vykopejte mělký odvodňovací žlábek. Napáječky umístěte na rošt, ne na zem, aby se voda nevylévala do podestýlky.

Praktické doplnění: přidejte do krmiva dostatek vitamínů A, D a E, které podporují sliznice a imunitní systém. Do vody občas přidejte přírodní okyselovadlo, například jablečný ocet v malém množství, které omezuje bakterie. Sledujte trus – řídký, zelenavý nebo s krví znamená problém, který je třeba řešit ihned. Pokud se vlhkost drží dlouhodobě, zvažte zastřešení celého výběhu nebo přesun kurníku na vyvýšené místo. Ani nejodolnější plemeno nepřežije v bahně a průvanu, proto je pravidelná údržba důležitější než samotný výběr plemene.

Mobilní kurník není stavba na celý život, ale nástroj, který se opotřebovává. Spoje časem povolí, dřevo nasákne, pletivo se ohne. Počítejte s tím, že každý rok bude potřeba něco dotáhnout nebo vyměnit. Kdo si myslí, že postaví jednou a zapomene, ten se za dva roky diví, proč mu slepice nerostou a proč je v kurníku cítit hniloba. Jednoduchá konstrukce, kterou zvládnete opravit sami, je lepší než složitá, na kterou si netroufnete.

Typické chyby, které se opakují: nasypat vápno přímo na slepice, dát ho příliš mnoho najednou, použít nehašené vápno nebo vápno smíchat s mokrou podestýlkou. Další chybou je domnění, že vápno nahradí čistění. Nezastoupí ho. Kurník je potřeba pravidelně větrat, doplňovat podestýlku a jednou za čas vše vyklidit. Vápno jen snižuje vlhkost a zpomaluje rozklad, neodstraňuje nečistoty.

Vlhké prostředí je pro slepice náročné bez ohledu na plemeno. Trvale mokrá podestýlka, mlhy, časté deště a málo slunce způsobují, že se v hejnu rychleji šíří kokcidióza, červi, plísně a záněty dýchacích cest. Žádné plemeno není vůči vlhkosti imunní, ale některá ji snášejí výrazně lépe díky hustému peří, menšímu hřebenu nebo otužilosti. Následujících pět plemen patří mezi nejspolehlivější volby, pokud hospodaříte v údolí, u rybníka nebo v oblasti s dlouhými vlhkými podzimy.

Nejprve je potřeba rozlišit, s čím pracujete. Pálené vápno je agresivní a do kurníku nepatří, dokud není uhašené. Nehašené vápno reaguje s vlhkostí, silně hřeje a poleptá sliznice i běháky. Do podestýlky se používá vápno hašené, případně mletý vápenec. Hašené vápno je jemnější, ale stále jde o zásaditou látku. Pro běžný provoz stačí tenká vrstva, ne hromada nasypaná na jedno místo.

Vlhkost v kurníku je v zimě nebezpečnější než mráz. Slepice snesou teploty hluboko pod bodem mrazu, pokud mají suché peří a mohou se zahřát. Jakmile se ale vzduch nasytí vlhkostí, začne se srážet na hřebenech, stěnách a podestýlce. Vzniká plíseň, množí se bakterie a dýchací cesty ptáků trpí. Cílem tedy není kurník vytápět, ale odvádět vlhký vzduch, aniž by vznikl průvan.

Hnízdo musí být tmavé, kryté a v klidném rohu. Otevřená bedýnka uprostřed rušného prostoru vyvolává u slepic pocit ohrožení, a ten se projevuje kdákáním. Zkuste hnízdo zastínit závěsem z hrubé látky nebo postavit přepážku z překližky. Důležité je, aby dovnitř neviděly ostatní slepice. Zároveň hnízdo nenechávejte přeplněné – jedna snůška na dvě až tři nosnice je maximum. Přeplněná hnízda vedou k dohadování a hluku.

Typické chyby, které vlhkost zhoršují: těsné uzavření kurníku kvůli teplu, čímž se sráží pára na stěnách a stéká na slepice; krmení na zemi, kde se krmivo rozmočí a plesniví; a příliš mnoho slepic na malé ploše, protože hustota zvyšuje vlhkost z výdechu i trusu. Další častou chybou je nevyměňování vody v napáječkách – ve vlhkém prostředí se v ní rychle množí bakterie. Slepice také potřebují místo, kde si mohou protáhnout peří a oschnout, ideálně krytý přístřešek s prouděním vzduchu, ne uzavřená bouda.