5 triků, jak osvětlit malou kuchyň a opticky ji zvětšit

Teplota vzduchu je podceňovaný faktor. Ideální rozmezí se pohybuje mezi 16 a 19 °C. V přetopené místnosti se tělo nedokáže zbavit přebytečného tepla, spánek je mělký a probouzíte se unavení. Před spaním vyvětrejte – stačí deset minut s otevřeným oknem. Pokud topíte na plno a přes den pouštíte sušičku prádla, vzduch je suchý; pomůže jednoduchý zvlhčovač nebo miska s vodou u radiátoru.

Malá kuchyň se dá zvětšit světlem, ale ne tím, že rozsvítíte stropní lustr naplno. Rozhoduje směr, výška a teplota světla. Než začnete cokoli kupovat, změřte si pracovní plochu, spočtěte, kolik světla potřebujete, a teprve pak vybírejte. Tři vrstvy světla – celkové, pracovní a doplňkové – udělají v malém prostoru víc než drahá vestavba.

Závěsy věšte co nejvýš a co nejblíž ke stropu, klidně i nad rám okna. Prodlužuje to okno a tím i celou stěnu. Tyč by měla být širší než okno, aby závěs v otevřeném stavu nezakrýval sklo. Zvolte lehkou, splývavou látku v barvě stěny. Těžké tmavé závěsy pohlcují světlo a působí jako zeď. Stejně tak záclony: pokud je nepoužíváte, sundejte je. Každá vrstva navíc u okna ubírá denní světlo.

Barva předsíňové stěny určuje, zda bude prostor působit hlubší, nebo mělčí. Světlé, chladné odstíny – bílá, světle šedá, bledě modrá – stěnu opticky posouvají dozadu. Naopak teplé a tmavé barvy ji přibližují. Pokud chcete předsíň opticky prodloužit, natřete čelní stěnu světlým odstínem a boční stěny o jeden stupeň tmavším. Podlaha by měla být co nejvíce v barvě stěn, ideálně bez výrazného vzoru. Koberec nebo běhoun v předsíni volte v jednom tónu a bez geometrických motivů, které prostor rozbíjejí.

Jak si prohlídku zorganizovat, aby něco přinesla Trasu si rozdělte na dvě části. První povede od Emy Destinnové směrem k Vltavě, druhá odbočí k bývalému paláci, který dnes slouží jinému účelu. Na každé zastávce si všimejte tří věcí: jak je vyřešený vstup, jak je osazené okno a jak je provedená fasáda. Právě tyto detaily odlišují kvalitní funkcionalismus od průměrné výstavby. Častá chyba je, že lidé projdou kolem a řeknou si, že je to jen šedivá krabice. Zastavte se, prohlédněte si budovu z více úhlů a najednou uvidíte promyšlený systém.

Dbejte na to, aby nové stoupačky nebyly v přímém kontaktu s podlahovou krytinou. Dilatace a vibrace od vody nebo topení se přenášejí do konstrukce a způsobují praskání dlažby i vrzání laminátu. Izolace proti kročejovému hluku se pokládá po celé ploše, ne jen pod nášlapnou vrstvu. U koupelny a kuchyně je nutné myslet i na hydroizolaci – nové rozvody znamenají nové prostupy a každý prostup je rizikové místo. Hydroizolační pás se vyvádí na stěnu do výšky alespoň deseti centimetrů a kolem trubek se důkladně utěsní.

Nové Město pražské není jen Václavské náměstí a Národní třída. Stačí sejít o ulici vedle a narazíte na soubor funkcionalistických staveb, které vznikly hlavně ve dvacátých a třicátých letech. Prohlídku si naplánujte na dopoledne, kdy je nejlepší světlo a méně lidí. Začněte u budovy, kde sídlila pěvkyně Ema Destinnová – najdete ji v ulici, která nese její jméno. Nenechte se odradit tím, že dům vypadá na první pohled obyčejně; funkcionalismus se pozná podle detailů, ne podle okázalosti.

Další častou chybou je spoléhat na to, že vše najdete sami bez přípravy. Mnoho staveb nemá informační tabuli a některé jsou v soukromém vlastnictví. Dopředu si zjistěte, které objekty jsou přístupné veřejnosti – například pasáže nebo kavárny. Pokud narazíte na zavřený vchod, neberte to jako neúspěch; vraťte se jindy nebo si budovu prohlédněte zvenku. Někdy je lepší vidět fasádu v klidu než interiér ve spěchu. Také se vyhněte tomu, abyste si celou trasu snažili stihnout za hodinu. Funkcionalismus chce čas.

Než vyrazíte, ujasněte si, co vlastně hledáte. Funkcionalistické perly Nového Města nejsou jen paláce. Jsou to i obytné domy, školy, kavárny nebo obchodní pasáže. Typická je čistá bílá fasáda, plochá střecha, pásová okna a důraz na účel. Pokud čekáte zdobné fasády se štukem, budete zklamaní. Naopak pokud oceníte geometrii a práci se světlem, budete nadšení. Vezměte si s sebou telefon nebo fotoaparát, ale respektujte, že řada domů je stále obydlená – nefoťte do oken a nechoďte do vnitrobloků bez pozvání.

Na závěr si naplánujte pauzu v některé z dochovaných kaváren, které si zachovaly původní ráz. Není to o luxusu, ale o atmosféře. Dejte si kávu a v klidu si projděte poznámky. Pokud jste šli podle výše uvedených zásad, uvidíte Nové Město jinak – ne jako turistickou zkratku, ale jako vrstvu architektury, která má co říct i dnes. A pokud vás to chytne, příště se vydejte stejným způsobem do jiné čtvrti. Funguje to všude.