Barva plamene, která vás mate: proč hasit jinak
Jak správně vyměnit těsnění a čemu se vyhnout Před demontáží si pořiďte nové těsnění přesně podle typu motoru. Nikdy nepoužívejte těsnění z jiné verze, i když vypadá stejně. Povrchy očistěte tak, aby byly suché a bez oleje. Šrouby utahujte předepsaným momentem a v určeném pořadí – obvykle křížem od středu ven. Příliš utažený šroub může těsnění zmačkat, příliš volný zase nedrží. U sacího potrubí zkontrolujte, zda není zdeformovaná dosedací plocha. Pokud ano, těsnění nepomůže, dokud se rovina neobnoví.
Než začnete cokoli rozebírat, ověřte, odkud vzduch skutečně uniká. Nastartujte studený motor a nechte ho běžet na volnoběh. Postupně stříkejte mýdlovou vodu na podezřelá místa – kolem sacího potrubí, pod hlavou, u vstřikovačů. Pokud se objeví bublinky nebo se změní zvuk motoru, máte pravdu. U moderních motorů s turbodmychadlem sledujte i tlakové hadice a mezichladič. Často se stane, že lidé vymění těsnění pod hlavou, a přitom problém způsoboval prasklý plastový nástavec.
Druhý typický problém je spěch. Lidé chtějí plamen okamžitě, tak přiloží noviny nebo karton doprostřed hromady. Tím vznikne krátký žár, který stejně vyprchá, a zbytek dřeva zůstane studený. Podpalovač patří nahoru, ne doprostřed. Také se nevyplácí cpát do kamen dřevo na doraz – dvě třetiny objemu stačí, zbytek je prostor pro plamen a proudění.
Přebytečný vzduch ve spalovací komoře mění poměr paliva a vzduchu. Motor pak běží chudě, ztrácí výkon a v krajním případě hrozí detonační spalování nebo poškození pístu. Jednou z nejčastějších příčin je netěsné těsnění – pod hlavou válců, pod sacím potrubím, v oblasti vstřikovačů nebo u škrticí klapky. Výměna těsnění není složitá, ale vyžaduje trpělivost a pořádek.
Nakonec počítejte s tím, že při silném větru je každá místnost jiná. Záleží na orientaci vůči větru, počtu oken, kvalitě izolace i na tom, zda je komín na návětrné straně. Někdy stačí utěsnit jedny dveře, jindy je potřeba upravit přívod vzduchu nebo přidat clonu před okno. Pokud se místnost i po těchto krocích ochlazuje, je problém v tepelných ztrátách budovy, ne v kamnech. Topení dřevem má své limity a silný vítr je jednou z situací, kdy je lepší řešit úniky tepla než přikládat další polena.
Typické chyby: použití starého těsnění znovu, nasazení suchého těsnění bez lehkého potření olejem, ignorování utahovacích momentů a špatné pořadí šroubů. Další častou chybou je zapomenutý podtlakový vývod nebo prasklá membrána v posilovači brzd. Po výměně vždy nastartujte a nechte motor zahřát, pak zkontrolujte, zda se netvoří bubliny nebo zda nekolísají otáčky.
Poznáte to podle povrchové teploty. Pokud jsou kamna po zatopení cítit rukou jen příjemně teplá a kouřovod je teplý, ale ne žhavý, jdete správným směrem. Jestliže se kamen nedotknete a kouřovod sálá na metr daleko, přehřáli jste je. Nadměrný žár zdivo nevratně poškozuje – vznikají mikrotrhliny, kterými pak uniká kouř a akumulace slábne. Stejně špatné je topit mokrým dřevem. Voda se musí nejdřív odpařit, spotřebuje teplo, a do zdiva se tak dostane méně energie. Dřevo má mít vlhkost do dvaceti procent a před topením alespoň rok vysychat.
Po výměně těsnění proveďte krátkou zkušební jízdu a sledujte chování motoru. Pokud přebytečný vzduch stále uniká, hledejte dál – těsnění mohlo být jen jedním z více problémů. Správně provedená výměna vrátí motoru stabilní volnoběh, sníží spotřebu a zabrání chudé směsi. Bez těsného sacího traktu žádné seřízení nepomůže.
Žlutooranžový plamen s jasně žlutými jazyky a čadivým kouřem znamená, že hoří organický materiál – dřevo, papír, textil, sláma. Tady je voda nebo pěna správná volba, protože plamen dosahuje nižších teplot a voda stačí na ochlazení pod zápalnou hranici. Pozor ale na skrytá ohniska v dutinách a spárách. Typická chyba: lidé polejí povrch, plamen zmizí, a za dvacet minut se oheň vrátí zevnitř. Před opuštěním místa vždy rozhrňte materiál a zkontrolujte, zda žádné skryté uhlíky nedoutnají.
Barva plamene není dekorace. Už při prvním pohledu na hořící předmět z ní poznáte, co vlastně hoří, jestli jde o pevnou látku, kapalinu, nebo hořlavý plyn. Podle toho se rozhoduje, čím hasit a čím rozhodně ne. Kdo začne chrlit vodu na hořící olej nebo na hořící kov, udělá z malého požáru katastrofu během několika sekund. Následující řádky popisují, jak barvu plamene číst v praxi a jaké chyby se při tom opakují.
Zelený nebo modrozelený plamen je vzácný a objevuje se u hořících sloučenin mědi, barya nebo boru. I když jde často o malý plamen v laboratoři nebo v dílně, barva signalizuje přítomnost chemikálie, která může být toxická. Dýchat kouř z takového požáru je nebezpečné i na dálku. V žádném případě se nepokoušejte plamen sfouknout nebo překrýt mokrou látkou – páry se usadí v místnosti. Místo opusťte, zavřete dveře a volejte pomoc. Stejně tak červený plamen s tmavým kouřem bývá hořící plast nebo guma, jejichž zplodiny jsou jedovaté.