Bidýlko pro slepice: výška a průměr, které ocení každá nosnice

Po provedení těchto kontrol si kurník prohlédněte ještě jednou za soumraku. Všimnete si totiž, kde se drží vlhkost nebo kde je cítit čpavek. Tyto dva signály vám napoví, zda je větrání dostatečné. Kurník by měl mít mírně vlhký vzduch, ale ne mokré stěny. Pokud ucítíte ostrý zápach, přidejte větrání a zvyšte vrstvu podestýlky.

Chov slepic bývá často spojen s představou nekonečné snůšky vajec. Realita je ale jiná. Délka života slepice závisí především na plemeni, způsobu chovu a zdravotní péči. Zatímco nosnice z průmyslových velkochovů se dožívají jen několika měsíců, v domácím chovu se běžně dožijete 5 až 8 let. Některá okrasná nebo dvousměrná plemena se přitom mohou dožít i více než deseti let. Pokud chcete vědět, co přesně ovlivňuje jejich dlouhověkost, čtěte dál.

Samotná výměna má svůj postup. Nejprve odstraňte veškerou starou podestýlku, ideálně do kompostu, kde se slepičí trus dobře rozloží. Kurník pak vykartáčujte a vytřete do sucha. Pokud používáte hlubokou podestýlku (tzv. fermentační metodu), nesmíte ji kompletně měnit, ale pravidelně dosypávat suchý materiál a jednou za měsíc zapracovat do spodních vrstev. Při této metodě je klíčové, aby spodní vrstva zůstala provzdušněná a nezačala hnít.

Většina chovatelů podcení bidýlko jako ‚jen‘ místo na spaní. Přitom špatná výška nebo příliš tenká tyč způsobují deformity běháků, otlaky a dokonce i zranění hrudní kosti. Slepice na bidýlku tráví šest až osm hodin denně, proto musí odpovídat jejich anatomii, ne vaší představě o ‚hezkém kurníku‘. Základní pravidlo zní: bidýlko má být v horní třetině výšky kurníku, ale ne tak vysoko, aby se slepice bála seskočit.

Krmná směs pro nosnice není jen obyčejné zrní. Je to komplexní receptura, která musí pokrýt veškeré potřeby slepic ve snáškovém období. Pokud směs neobsahuje správný poměr vápníku, bílkovin, vitamínů a minerálů, projeví se to nejen na počtu vajec, ale i na jejich kvalitě – skořápka bude tenká, žloutek bledý a slepice budou hubnout. Základní složkou je vždy obilí, typicky pšenice, kukuřice nebo ječmen, ale jen obilím to nekončí.

Ideální výška se odvíjí od plemene. Lehké nosnice, jako jsou leghornky, bez problému vyskočí do 120 centimetrů. Těžká masná plemena, třeba brahmánky, by měla mít bidýlko maximálně 60–70 centimetrů nad podlahou. U běžných středně těžkých hybridů (dominant, hnědé nosnice) zvolte výšku 80–100 centimetrů. Pokud máte v hejnu smíšená plemena, řiďte se nejtěžším jedincem. Slepice, která nemůže pohodlně vyskočit, bude spát na zemi, kde je vystavená průvanu a parazitům.

Podestýlka v zimě není jen o pohodlí, ale také o hygieně. Silná vrstva suché slámy nebo hoblin funguje jako izolace a pohlcuje vlhkost. Před příchodem mrazů ji vyměňte a přidejte ještě jednu vrstvu navíc. Pozor na to, aby podestýlka nebyla mokrá. Pokud navlhá, ztrácí izolační vlastnosti a začíná hnít. Kontrolujte ji pravidelně a případně přisypejte suchý materiál.

Než udeří první mrazíky, vyplatí se věnovat kurníku jednu odpoledne. Stačí pět cílených kontrol, které předejdou zbytečným ztrátám a nemocem. Nejde o nic složitého, ale každý zanedbaný detail se v zimě vrátí jako problém. Zaměřte se na průvan, vlhkost, hřady, podestýlku a případné skuliny.

Při montáži dbejte na stabilní upevnění. Bidýlko musí unést hmotnost všech slepic, které na něm spí – počítejte rezervu minimálně 30 kilogramů. Konce bidýlka zapusťte do drážek na bočních stěnách, nikoli přibíjejte pouze hřebíky šikmo. Slepice nesmí mít možnost bidýlko rozkývat. Standardní délka pro jednu slepici je 25–30 centimetrů, ale pokud máte v kurníku deset kusů, nepočítejte s tím, že se všechny namačkají na jedno bidýlko. Raději dejte dvě bidýlka ve stejné výšce s mezerou 30 centimetrů, než jedno dlouhé – zabráníte tak šikaně slabších jedinců.

Kdákání může být také projevem snahy o zahnízdění. Pokud slepice kdáká a neustále se snaží dostat do tmavého kouta, pod keř nebo do budky, může chtít sedět na vejcích. V takovém případě jí buď dopřejte snáškové hnízdo s dostatkem podestýlky, nebo pokud nechcete kuřata, aplikujte jednoduchý trik: umístěte ji na dvě noci do klece s drátěným dnem, aby se jí nohy „prokrvely" a zahnízdění přešlo. Pozor, tato metoda vyžaduje důslednost – pokud ji pustíte dřív, jen si zvykne na to, že jí povolíte. Nikdy jí přitom neberte vajíčka násilím, když na nich sedí – to ji stresuje víc a kdákání se zesílí.

Jak poznáte správné složení podle skořápky Vápník tvoří hlavní podíl skořápky. Kvalitní krmná směs pro nosnice by měla obsahovat kolem 3,5 až 4 procenta vápníku. Pokud slepice dostávají málo vápníku, skořápka je měkká, křehká nebo má drsný povrch. Někteří chovatelé přidávají do směsi drcené mušle nebo vápenec, ale pozor – pokud je vápníku moc, slepice ho nedokážou vstřebat a může dojít k poškození ledvin. Ideální je podávat směs jako kompletní krmivo, tedy bez dalšího přidávání zrnin, a vápník doplňovat jen ve formě doplňkového krmiva, a to spíše mimo krmnou směs.