Bolavá záda a masážní olej: chyba, která celý efekt zkazí

Většina lidí sáhne po masážním oleji ve chvíli, kdy je záda začnou bolet. Často ale udělá zásadní chybu už při výběru. Ne každý olej je vhodný na namožené svaly. Příliš voňavý kosmetický přípravek s minerálním základem sice klouže, ale do kůže se nevstřebá a svaly neprokrví. Pro úlevu potřebujete rostlinný olej lisovaný za studena – slunečnicový, mandlový nebo sezamový. Ty mají lehkou konzistenci, rychle se vstřebávají a neucpávají póry. Vyhněte se dětským olejům a tělovým mlékům, která obsahují silikony a parafín.

Typickou chybou bývá použití éterických olejů. Ne každý olej je vhodný pro inhalaci v horké páře, některé mohou dráždit sliznice nebo vyvolat alergickou reakci. Pokud chcete přidat bylinky, sáhněte raději po sušeném heřmánku nebo šalvěji a vložte je do vody před zahřátím. Nikdy nelijte olej přímo do generátoru, pokud to není výslovně povoleno v návodu. Dalším častým problémem je nedostatečné větrání. Parní lázeň zvyšuje vlhkost v místnosti, a pokud nemáte odvětrávání, může se objevit plíseň. Po každé lázni proto otevřete okno nebo zapněte ventilátor a nechte prostor vyschnout.

Po masáži dopřejte tělu klid a tekutiny. Vypijte sklenici vody, ať se odplaví uvolněné toxiny. Vyhněte se studené sprše a průvanu. Ideální je lehnout si na dvacet minut na teplou podložku. Pokud kombinujete masáž s protahovacími cviky, dělejte je až druhý den – hned po masáži jsou svaly příliš povolené a hrozí mikrotrauma. Až olej zcela vstřebá, pokožka zůstane jemná a pružná. To je signál, že jste postupovali správně.

V praxi to znamená, že ve finské sauně se potíte ve vzduchu o teplotě 80–100 °C, který je velmi suchý, pokud si nezamíchnete lávky. V infrasauně je teplota podstatně nižší, obvykle 40–60 °C, ale tělo se prohřívá do větší hloubky. Pokud tedy hledáte intenzivní prohřátí svalů po sportu, infrasauna bude účinnější. Naopak pokud chcete tradiční zážitek s horkým vzduchem a možností ochlazování ve studené vodě, finská sauna je jasná volba.

Saunování doma má své kouzlo. Nemusíte nikam chodit, nikam spěchat a můžete si celý rituál přizpůsobit přesně svým potřebám. Pokud k tomu přidáte správně zvolený bylinkový čaj, podpoříte přirozené detoxikační procesy těla výrazně efektivněji, než když saunujete bez něj. Nejedná se o žádnou vědu, ale pár zásad je dobré dodržet, abyste z kombinace vytěžili maximum a neuškodili si.

Typickým chybou, kterou dělá většina běžců, je zadržování dechu při námaze, zejména do kopce nebo při zrychlení. Když běžíte do stoupání, přirozeně chcete zatnout svaly a zadržet vzduch, ale to přesně vede ke křečím a prudkému nárůstu tepu. Místo toho se při stoupání nadechněte o krok dřív a vědomě prodlužte výdech – to uvolní mezižeberní svaly a pomůže udržet rytmus. Pokud cítíte, že se dech zrychluje na úkor hloubky, přepněte na krátký nádech nosem a delší výdech ústy, jako byste jemně foukali do brčka. Tento výdechový odpor přirozeně zpomalí váš dech.

Po koupeli se neoplachujte čistou vodou. Přebytečné bylinky a oleje jemně osušte ručníkem, ale nechte na kůži tenký film, který hydratuje a podporuje vstřebávání účinných látek. Pak si oblečte teplé oblečení a lehněte si. Ideální je koupel asi hodinu před spaním, kdy tělo stačí zklidnit. A pamatujte – tento rituál nefunguje jako jednorázová záležitost. Pro skutečný efekt si ho dopřejte pravidelně, třeba dvakrát týdně, a vnímejte rozdíl.

Nejdůležitější je odvar, ne jen hrst bylinek ve vodě Základem je připravit si silný odvar. Čerstvé nebo sušené bylinky (např. levanduli, heřmánek, meduňku nebo mateřídoušku) zalijte litrem vroucí vody a nechte 15–20 minut louhovat pod pokličkou. Poté tekutinu přeceďte a vlijte do vany napuštěné vodou o teplotě 37–38 °C. Pokud bylinky hodíte rovnou do vany, jen se namočí, ale účinné látky se do vody neuvolní.

Během lázně sledujte svůj stav. Pokud se vám zatočí hlava, začne bušit srdce nebo se dostaví nevolnost, okamžitě místnost opusťte a napijte se studené vody. Po skončení se osprchujte vlažnou vodou, abyste smyli pot a nechali póry zavřít. Poté si dopřejte alespoň půl hodiny klidu – tělo se potřebuje zregenerovat. Rozhodně neskočte hned do studené sprchy, prudký teplotní šok je zbytečná zátěž pro oběhový systém. Ideální je postupně se ochlazovat a doplňovat tekutiny, nejlépe obyčejnou vodu nebo bylinkový čaj.

Jak si správně připravit domácí parní lázeň a kdy ji raději vynechat Základní pravidlo zní: teplota vody by se měla pohybovat mezi 40 a 45 stupni Celsia. Větší horko už nepřináší lepší účinek, jen zbytečně zatěžuje srdce a cévy. Pokud používáte přenosný parní generátor, postupujte podle návodu a nikdy nenechávejte zařízení běžet bez dozoru. Při improvizované lázni si dejte pozor na opaření – hrnec postavte na stabilní podložku a ručník si přes hlavu přehněte tak, aby vám nebránil v přístupu čerstvého vzduchu. Ideální délka pobytu v páře je 10 až 15 minut, maximálně dvakrát týdně. Více už neznamená lépe.