Chyba, kterou dělá každý druhý turista při balení lékárničky

K tomu patří i správné rozložení sil. Náročný hřeben není sprint, ale maraton, kde se rozhoduje v posledních dvou hodinách. Po obědě přichází přirozený pokles energie, který mnozí řeší kávou a sladkostmi. Lepší je dát si menší porci jídla každých 45 minut a pít pravidelně, i když necítíte žízeň. Typická chyba je vypít všechnu vodu na začátku, protože „pramen bude za hodinu" – ten ale na hřebeni často není.

Nejdůležitější je vzít v úvahu, že hole nejsou jen opora pro ruce, ale prodloužení vašeho těla. Špatně zvolená délka vede k přetěžování ramen a zad, materiál zase ovlivňuje, jak rychle se unaví svaly předloktí. Pokud si nejste jistí, vyberte model s větším rozsahem nastavení a o něco lehčí variantou – vždy je lepší mít rezervu pro delší túry, než litovat doma u skříně. Správně zvolené hole vám ušetří energii a ochrání klouby při každém kroku.

Na co se naopak vykašlat, jsou prášky na spaní, projímadla a různé drahé masti na cévní problémy. Na túře řešíte hlavně tři věci: odřeniny, puchýře a dehydrataci. Na puchýře si vezměte náplast s polštářkem, ale ještě předtím se naučte ji nalepit správně. Polštářek musí být přesně na puchýři, ne vedle něj, a okraje náplasti pevně uhlaďte, jinak se zmačká a bude dělat další tlak. Ideální je vzít si navíc kousek mastného krému na promazání. Zní to nepatřičně, ale suchá kůže na patách je živnou půdou pro puchýře.

S ohledem na ochranu přírody respektujte klidová území, kde je vstup mimo vyznačené cesty zakázán. Většinu oblastí poznáte podle značení a informačních tabulí. Pokud přesto chcete zažít divočinu, vyrazte brzy ráno a vracejte se za světla. Zejména v podzimních měsících padá tma rychle, a bez mapy a buzoly riskujete, že budete bloudit do noci. Dodržováním těchto pravidel si zajistíte, že vám Brdy ukážou svou nejkrásnější tvář – a vy si z túry odnesete víc, než jen unavené nohy.

Základem je rozdělit si trasu na úseky podle charakteru terénu, ne podle kilometrů. Na exponovaných místech, kde se jde po skalách nebo s jištěním, budete logicky pomalejší. Počítejte s tím, že hodina na takovém úseku „stojí" za hodinu a půl na běžné pěšině. Méně zkušení chodci často podcení právě tyto pasáže, protože v mapě vypadají krátce. Tip: Pokud máte v plánu úsek, kde je potřeba nasadit ruce, přidejte si k plánovanému času polovinu navíc. A pokud jdete ve skupině, tempo určuje nejpomalejší člen, ne ten nejrychlejší.

Důležité je také sledovat intenzitu pohybu. Pokud jdete svižným tempem do kopce, tělo produkuje hodně tepla a vlhkosti. V takovém případě je lepší jít v softshellu a hardshell mít sbalený v batohu, klidně i na dně. Když přijdete na hřeben, kde fouká, hardshell si obléknete. Pokud ale jdete pomalejší túru s dětmi nebo na sněhu, kde hrozí mokré sněžení, nasaďte hardshell dříve, protože při nízké aktivitě se nepotíte tolik a potřebujete hlavně sucho.

Jak poznáte, že už softshell nestačí Softshell je ideální na pohyb v chladném, ale suchém počasí, kdy potřebujete ochranu před větrem a mírnou vlhkostí. Skvěle funguje při běžkách, rychlé turistice nebo při výstupu v lese, kde vás chrání stromy. Pozor ale na dlouhodobý déšť nebo mokrý sníh – softshell po čase nasákne a přestane hřát. Typická chyba je vzít si ho na hřeben, kde fouká a prší bez přestávky. Zde se z něj stane studená mokrá tkanina, která vás vytáhne teplo rychleji, než byste čekali.

Když se vydáte na náročný hřeben, většina příruček řeší fyzickou přípravu, výbavu nebo počasí. Málokdo ale mluví o tom, co dělá rozdíl mezi zvládnutým přechodem a zbytečným rizikem: o tempu. Nejdřív jdete svižně, abyste „nepromarnili den", po pár hodinách přijdou první známky únavy a vy začnete dělat chyby v odhadech. Přitom stačí nastavit tempo od začátku tak, abyste měli rezervu na poslední úsek, kde už nejde slevit z opatrnosti.

Hardshell naopak oceníte při výstupu na exponované horské hřebeny, kde počasí mění náladu ze minuty na minutu. Jeho membrána vás udrží v suchu i při intenzivní přeháňce nebo sněžení. Ale pamatujte: hardshell není ‚prodyšný zázrak'. Pokud pod ním nemáte správné vrstvy, začnete se potit zevnitř. Typická chyba českých turistů je obléci si hardshell na lehkou procházku, kde se rychle zahřejí, a pak bojují s kondenzací. Pod hardshell patří vždy tenká funkční vrstva a případně střední izolace, nikdy ne silný svetr.

Co dělat, když se něco pokazí Na hřebeni není místo na improvizaci ve chvíli, kdy začne pršet nebo se přihlásí únava. Prvním pravidlem je otočit se, pokud se podmínky zhorší dřív, než jste v polovině exponovaného úseku. Většina nehod se stane při sestupu, kdy už lidé poleví v pozornosti. Pokud musíte pokračovat, zpomalte a každý krok dělejte vědomě. Vyhněte se dvěma nejčastějším chybám: spěchat za světlem a spoléhat na to, že „to přejde".