Co prozradí dvůr a portál, když si spletete renesanční palác

Co si všímat, když stojíte před fasád

První častou chybou je představa, že Karel IV. vládl jen Čechám. Ve skutečnosti byl římským císařem a českým králem, což znamenalo neustálé cestování mezi říšskými a českými zeměmi. Jeho politika nebyla zaměřená výhradně na Prahu, i když ji výrazně upřednostňoval. Kdo chce pochopit jeho rozhodnutí, musí sledovat, kde se právě nacházel a jaké měl v té chvíli zájmy. Mnoho domnělých rozporů v jeho jednání zmizí, jakmile si uvědomíte, že řešil souběžně několik politických rovin.

U diabetiků, lidí s poruchou cévního zásobení a u těch, kteří mají sníženou citlivost nohou, je hledání stop ran zvlášť zrádné. Bolest nemusí být vůbec cítit, i když je rána hluboká. Proto se vyplatí nohu kontrolovat pravidelně, nejlépe denně při přezouvání, a všímat si i drobných změn barvy nebo zápachu. Zanedbaná drobnost se během několika dní může změnit v obtížně léčivou infekci.

Prakticky: vstupenku si kupujte předem, zvlášť o víkendech a v turistické sezoně. Na místě bývá fronta, která se hýbe pomaleji, než by člověk čekal, protože pokladna obsluhuje i dotazy k ostatním objektům. Uvnitř se počítejte s menším počtem míst k sezení a s tím, že některé sály mají omezený počet návštěvníků najednou. Pokud jdete s dětmi nebo s někým, kdo hůř chodí, naplánujte kratší trasu a nechte si rezervu.

Rokokové průčelí není to, kvůli čemu stojí za to vejít Palác vznikl v polovině 18. století na místě starších gotických domů a jeho průčelí s bohatou štukovou výzdobou patří k nejvýraznějším na náměstí. Jenže to nejzajímavější je uvnitř: původní schodiště, klenuté sály a především to, jakým způsobem jsou do historických prostor vkládány výstavní instalace. Právě tady lidé nejčastěji chybují v očekávání. Nejde o muzeum s pevnou expozicí, ale o výstavní dům. Kdo čeká stálou přehlídku nábytku nebo obrazů, odejde zklamaný.

Častá chyba je přehlédnout druhotné osazení. Portál mohl být přenesen z jiné stavby nebo vsazen do mladší zdi. Poznáte to podle toho, že spáry v omítce kolem ostění nesedí s vrstvami zdiva, nebo je ostění oproti zdi mírně předsazené bez logiky. Všímejte se také soklu: renesanční portál často sedí na nízkém soklu, který je od zdiva oddělen spárou. Pokud sokl chybí a ostění vyrůstá přímo z dlažby, může jít o pozdější úpravu.

Než vyrazíte, ověřte si, která část paláce je zrovna přístupná. Budova patří mezi ty pražské objekty, kde se výstavy střídají a mezi nimi bývá zavřeno i několik týdnů. Termíny se mění častěji, než se zdá podle informačních tabulí na fasádě. Pokud přijedete cíleně kvůli konkrétní výstavě, ověřte si aktuální stav den předem — ne měsíc dopředu, kdy si plánujete cestu.

Palác Kinských na Staroměstském náměstí v Praze vypadá jako stavba, kterou projdete za dvacet minut. Většina návštěvníků ale udělá stejnou chybu hned na začátku: vejde do průchodu z náměstí a čeká, že se ocitne přímo v expozici. Ve skutečnosti jde o běžný průchozí dům s obchody a kancelářemi. Výstavní prostory Národní galerie mají vlastní vstup z boční ulice a je potřeba ho najít dřív, než začnete obcházet nádvoří.

Poslední věc, kterou si návštěvníci pletou: fasáda patří celému paláci, ale provozovatel výstav je jen v části budovy. Když narazíte na zavřené dveře nebo na personál, který vás odkáže jinam, není to chyba ani podvod. Je to důsledek toho, že dům slouží několika účelům současně. Kdo to ví předem, nemusí ztrácet čas obcházením budovy a hledáním vchodu, který v danou chvíli vůbec není otevřený.

Další častá chyba je časování. Palác leží přímo na trase mezi Staroměstskou radnicí a Karlovým mostem, takže ho lidé zařazují jako zastávku na půl hodiny mezi dvě další body. To je málo. Samotná prohlídka výstavy zabere hodinu i víc a v historických sálech se člověk zdrží déle, než čeká. Naopak pokud máte opravdu jen půl hodiny, je lepší vejít, projít přízemí a schodiště a neplatit vstupenku do plných prostor.

Interiér si všímejte stejně jako fasády. Schodiště, zábradlí a dlažby nesou stejný geometrický jazyk jako průčelí. Když si nejste jistí, co přesně vidíte, pomůže jednoduché pravidlo: hledejte linie, které se lámou pod ostrým úhlem. Kubistický detail se nikdy nezakulacuje do oblouku, vždycky se zlomí. Právě podle toho rozeznáte autentický kubistický prvek od pozdější dekorace.

Dům U Černé Matky Boží stojí na rohu Celetné ulice a Ovocného trhu v Praze 1. Je to jediná stavba svého druhu na světě, která byla od počátku navržena jako kubistický obchodní dům, a proto se vyplatí ji navštívit cíleně, ne jen mimochodem při cestě na Staroměstské náměstí. Prohlídku si naplánujte tak, aby vám zbylo dost času na fasádu i interiér, protože obojí funguje jinak než u běžné secesní nebo funkcionalistické architektury.