Co se stane, když první REST požadavek nepochopíte
Třetí věc je tuk a pánev. Olej musí být opravdu horký, ale ne kouřící. Ideální je vrstva asi půl centimetru a teplota kolem 170–180 °C. Pokud tuk není dost horký, bramborák se nejdřív nasákne a pak teprve začne zlátnout. To je přesně ten stav, kdy je uvnitř syrový a zvenku mastný. Zkouška je jednoduchá: kousek těsta by měl v oleji okamžitě zasyčet a rychle vyplavat. Smažte vždy jen dva až tři kusy najednou, aby teplota příliš neklesla. Mezi obracením nechte placku pořádně zpevnit, jinak se rozpadne a tuk se dostane dovnitř.
Pátá chyba je ignorovat svislý prostor. Nad dveřmi, na boku linky nebo na boční stěně lze připevnit lišty s háčky na nářadí, prkénko nebo utěrky. Magnetická lišta na nože ušetří místo v zásuvce. Šestá chyba je nechat na zemi kbelík a mop. Ty patří na zeď nebo do úzké výsuvné skříně. Podlaha musí zůstat volná, jinak se v kuchyni nedá pořádně stát.
Sedmá chyba je špatné světlo. Panelákové kuchyně mají často jen jedno centrální světlo, které vrhá stín na pracovní desku. Přidej pod horní skříňky LED pásek nebo bodovku, která svítí přímo na desku. Světlo nad dřezem a sporákem není luxus, ale podmínka, abys viděl, co krájíš. Bez něj děláš chyby a kuchyně působí ještě menší.
Časté praní je nepřítel. Oblečení z druhé ruky často stačí vyvětrat na ramínku, případně osvěžit parou. Pračku zapínejte jen tehdy, když je oblečení opravdu špinavé nebo zpocené. Mezi jednotlivými nošeními nechte kusy odpočinout alespoň den, aby se vlákna stačila vrátit do původního tvaru. U vlněných svetrů a kabátů stačí vykartáčovat prach a nechat je provětrat přes noc.
Nejprve si změřte prostor a zjistěte, kam až sahají stěny a strop. Sauna bez kabiny funguje jen v místnosti, která se dá dobře uzavřít a vyvětrat. Okno nebo účinný ventilátor je podmínka. Bez odvodu vlhkosti se vám do týdnů objeví černé skvrny v rozích a odpadnou tapety. Podlaha musí být neklouzavá a snadno omyvatelná, ideálně dlažba. Koberec do místnosti nepatří.
Stavové kódy nejsou dekorace Odpověď serveru vždy začíná třímístným kódem. 200 znamená úspěch, 201 vytvoření nového zdroje, 400 chybu na straně klienta, 401 chybějící přihlášení, 404 neexistující cestu a 500 chybu serveru. Typická chyba je ignorovat 401 a domnívat se, že je problém v adrese. Pokud API vyžaduje autentizaci, musíte poslat hlavičku Authorization s platným tokenem. Bez ní server neprozradí, zda zdroj existuje, a vy ztratíte čas hledáním v cestě.
První REST API požadavek vypadá jednoduše: klient pošle HTTP metodu, adresu a hlavičky, server vrátí stavový kód a tělo odpovědi. V praxi ale většina začátečníků skončí u toho, že pošle GET na špatnou adresu, dostane 404 a neví proč. Rozdíl mezi funkčním a nefunkčním voláním je přitom v několika detailech, které se snadno přehlédnou. Tady je postup, jak první požadavek sestavit tak, aby server odpověděl tím, co očekáváte.
Začněte tím, že si v prohlížeči nebo v nástroji pro práci s HTTP vyžádáte konkrétní zdroj. Adresa musí obsahovat protokol, doménu a cestu k prostředku. Pokud cesta končí lomítkem nebo naopak chybí, server to může vyhodnotit jako jiný zdroj. Zkontrolujte také, zda posíláte hlavičku Accept s hodnotou application/json. Bez ní server vrátí odpověď v jiném formátu a vy budete zmateni, proč tělo vypadá jako HTML. Metoda GET nesmí měnit data, proto ji použijte jen pro čtení.
Odpověď si vždy nejprve zobrazte celou, včetně hlaviček. Tělo může být prázdné i u úspěšné operace, například po smazání zdroje vrátí server 204. Hlavička Content-Type v odpovědi vám řekne, zda jde o JSON, nebo o chybovou stránku. Pokud dostanete 500, neopravujte klienta, ale podívejte se, co jste poslali za data. Častou příčinou je neočekávaný typ hodnoty, například číslo místo řetězce.
U požadavků, které mění data, použijte POST nebo PUT. Tělo požadavku musí mít hlavičku Content-Type: application/json a data ve formátu JSON. Častá chyba je poslat data jako prostý text nebo zapomenout uzavřít složené závorky. Server pak vrátí 400 s popisem, který je potřeba číst. Nikdy neposílejte citlivé údaje v adrese, protože se ukládají do logů. Pro přihlašovací údaje použijte hlavičku nebo tělo požadavku.
Nakonec si celý cyklus zopakujte s jinou metodou a jiným zdrojem. Ověřte, že rozumíte tomu, co se stalo mezi odesláním a přijetím. Teprve pak můžete přidat hlavičky pro stránkování nebo filtrování. První REST požadavek není o naučení všech pravidel, ale o tom, že dokážete přečíst odpověď a podle ní se zachovat. Pokud to zvládnete, další volání API budou jen variacemi na stejný postup.