Co se stane, když vnější rolety hlučí přes sousedovu zeď

Venkovní rolety chrání před sluncem, teplem i zvědavými pohledy. Jenže když se při každém pohybu ozve rána, která se nese přes půl ulice, přestávají být pomocníkem a začínají být zdrojem konfliktu. Soused to slyší hlavně ráno a večer, kdy je v okolí ticho. Než začnete řešit, kdo za to může, zjistěte, odkud zvuk skutečně vychází. Někdy to není roleta, ale uvolněný kryt, vadný motor nebo rezonující plech na fasádě.

Čtvrtým krokem je pravidelná údržba filtrů a těsnění. Vyjměte filtr čerpadla, vyčistěte ho pod tekoucí vodou a zkontrolujte, zda v něm nezůstaly vlasy nebo nitě. Totéž udělejte s pryžovým těsněním dvířek – stačí ho otřít hadříkem a nechat vyschnout. Pokud těsnění zapáchá nebo je ztvrdlé, vyměňte ho. Pátým krokem je prevence: před praním vždy zkontrolujte kapsy a prádlo zbavte volných vláken. Syntetické materiály perte odděleně od bavlny a nepřeplňujte buben – prádlo by mělo zaujímat maximálně tři čtvrtiny objemu.

Venkovní zásuvka versus prodlužovačka zevnitř Nejbezpečnější řešení je zásuvka, která je pro venkovní použití přímo určená a má krytí alespoň IP44. Bývá na balkoně nebo na fasádě u dveří a je ji možné uzavřít krytkou. Pokud takovou zásuvku nemáte, tahat šňůru z pokoje oknem nebo dveřmi je vždy kompromis. Kabel se přiskřípne, izolace se prodře a do spojení se dostane voda. Když to jinak nejde, veďte kabel tak, aby vznikl takzvaný okapový bod – nejnižší místo kabelu musí být venku, ne uvnitř. Voda pak steče dolů, ne do zásuvky v bytě.

Spoje a rozdvojky patří co nejdál od podlahy a od okapu. Nikdy nenechávejte spoj dva kabelů ležet na balkoně, kde na něj může stéct voda. Když už spoj potřebujete, použijte venkovní spojku s krytím a pověste ji na zeď nebo na zábradlí. Zásuvku v prodlužovačce mějte vždy krytou, ale ne v igelitovém sáčku. Ten se zevnitř orosí a voda v něm zůstane. Krytí řešte krytem výrobce, ne improvizací.

Poté, co návnada zabere, přistupte k utěsnění. Spoje trubek a prostup zdí přetřete sanitárním silikonem nebo použijte těsnicí tmel určený do vlhka. Spáry mezi obkladem vyplňte spárovací hmotou. Zkontrolujte, zda neteče sifon nebo přívodní hadice; i malá kapka stačí, aby mravenci měli důvod se vracet. Opravte také větrání, pokud je prostor pod umyvadlem trvale vlhký. Suché prostředí je pro mravence nepřátelské.

Typická chyba je nechat koberec po dešti ležet a jen ho přejít mopem. Voda steče pod něj, tam zůstane a začne se tvořit plíseň nebo zápach, který se pak těžko odstraní. Další chyba je sušit koberec na topení nebo fénem. Plastová vlákna se teplem deformují, koberec ztratí tvar a okraje se kroutí. Pokud potřebujete sušit rychle, použijte větrák, ne teplo.

Kyselina, nebo zásada – co na rez skutečně fungu

Typická chyba je nechat prodlužovačku na balkoně nastálo, přes zimu i přes déšť. Slunce materiál zkřehne, mráz ho rozláme a na jaře už izolace není spolehlivá. Stejně špatné je používat prodlužovačku jako trvalý přívod pro topení nebo gril. Na to spotřebiče potřebují vlastní obvod s jištěním, ne šňůru. Pokud prodlužovačka leží ve vodě, okamžitě ji odpojte od zásuvky uvnitř, teprve potom ji řešte. A když jde o jakýkoli zásah do zásuvky nebo kabeláže na fasádě, patří to elektrikáři.

Balkon je z hlediska elektřiny venkovní prostor. I když je zastřešený a podlaha suchá, vlhkost vzduchu, mlha, déšť nebo sníh se dostanou všude. Běžná prodlužovací šňůra určená do obýváku tam nepatří. Pokud potřebujete napájet světlo, nabíječku nebo malý spotřebič, musíte nejdřív vyřešit dvě věci: odkud elektřinu berete a jak ji dostanete na místo, kde na ni může působit voda.

Prodlužovací kabel na balkon musí mít krytí minimálně IP44, lépe IP54. Na krytí záleží víc než na počtu zásuvek. Kabel by měl být v pryžové izolaci, ne v měkkém PVC, které na mrazu tvrdne a láme se. Cívku nikdy nenechávejte namotanou, pokud je zapnutá. Při odběru se kabel hřeje a v klubku se teplo nemá kam odvést. Rozviňte ho celý, i když je delší, než potřebujete.