Co se stane, když zapomenete na vodu a psa na túře

Co řešit předem, ať to neřešíte na sestupu Materiál a konstrukce nejsou jen marketing. Levné hole s pevnými segmenty sice unesou běžnou procházku, ale na dlouhém sestupu se projeví jejich tuhost. Když špička narazí na kámen, energie se přenese přímo do zápěstí a lokte. Proto vybírejte hole s tlumícím systémem – ať už pružinou, nebo speciální vložkou. Vyzkoušejte je na tvrdém povrchu: rukojeť by neměla poskakovat. Stejně důležitý je teleskopický mechanismus. Upínání, které pouští, je častým zdrojem pádu. V obchodě s holí zatřeste a zkuste ji zkrátit a vysunout alespoň dvacetkrát. Pokud cítíte vůli, jiný kus.

Materiál a zpracování poznáte podle hustoty tkaniny, pevnosti švů a kvality zipů. Levnější batohy mívají tenkou a lesklou textilii, která po pár výletech začne párat. Kvalitnější modely používají hustší nylon nebo polyester s voděodolnou úpravou, ale i tak se vyplatí pořídit si nepromokavý obal, který batoh ochrání před deštěm. Zipy by měly jet hladce a měly by být opatřené velkými táhly, abyste je zvládli otevřít i v rukavicích. Důležité jsou také boční kompresní popruhy, které stáhnou náklad a zlepší stabilitu batohu na nerovném terénu.

První věc, kterou řešíte, je délka. Neexistuje univerzální míra, protože závisí na vaší výšce a technice chůze. Při koupi si hole vždy vyzkoušejte: uchopte rukojeť, předloktí svírejte s paží pravý úhel. Pokud se při dotyku špičky se zemí cítíte natažení v ramenou, je hole příliš dlouhá. Naopak příliš krátká vás nutí předklánět se, což zvyšuje zátěž bederní páteře. Na sestupy si raději zvolte o pár centimetrů delší variantu – umožní vám to držet tělo vzpřímenější a přenášet váhu více do rukou.

Pokud jedete na výlet autem, zamyslete se nad tím, jak minimalizovat odpad už při přepravě. Noste si vlastní termosku s čajem nebo kávou místo plastových kelímků z benzínek. Když si dáte někde oběd, vyberte podnik, který používá vratné nádobí nebo vám jídlo zabalí do vlastní krabičky. Na českých hradech a zámcích se často prodává jídlo v plastových obalech, ale pokud se zeptáte, obsluha vám obvykle vyjde vstříc. Neberte si také zbytečné letáčky a mapy, které skončí v koši – stačí si je vyfotit na mobil.

Klíčové je naplánovat trasu s rezervou. Nechte si vždy alespoň dvě hodiny denního světla na to, abyste dorazili do cíle. Typická chyba je podcenit převýšení – v horách platí, že za hodinu ujdete asi 3–4 kilometry po rovině, ale jen 300–400 výškových metrů. Do plánu započítejte i pauzy na jídlo, focení a případné zdržení. Pokud jdete s dětmi nebo s někým méně zkušeným, ubírejte kilometráž na polovinu.

Když už dojde na situaci, že potkáte kolemjdoucího, který odhazuje odpad, není třeba ho hned kárat. Lepší je jít příkladem – když uvidíte, že si odnášíte i cizí obal, který jste našli na cestě, může to inspirovat. Vždy ale mějte po ruce rukavice nebo pytlík, abyste nemuseli sahat na věci, které neznáte. Vyvarujte se také sázení stromků nebo přesazování rostlin podél cest – to je sice hezké, ale bez znalosti místních podmínek můžeš narušit přirozený ekosystém.

Základ je voda a miska. Pes se při běhu zahřívá rychleji než člověk, a proto potřebuje pít častěji, zejména v teplém počasí. Skládací silikonovou misku přibalte do batohu, zabere málo místa. Vodu mějte vždy o půl litru více, než byste si vzali pro sebe. Pokud jdete po trase bez potoka, je to jediný zdroj tekutin. A pozor na to, aby pes pil z kaluží – může chytit parazity. Pokud je to možné, mapujte si cestu tak, abyste věděli, kde je voda.

Než se rozhodnete, vyzkoušejte si batoh doma – naplňte ho, nastavte si popruhy podle návodu a projděte se po bytě nebo po schodech. Všímejte si, jestli tlačína bedrech, jestli se krk nehrbí a jestli se dá batoh snadno sundat i nasadit. Pokud máte možnost, porovnejte dva tři modely mezi sebou a vyberte ten, který je pro vás nejpohodlnější, ne ten, který vypadá nejlépe. Správný výběr první batohu vám ušetří peníze a hlavně záda, což oceníte hned na prvním delším výletě.

Dalším častým přešlapem je opomíjení koncovek. Většina holí se prodává s kovovým hrotem, který je skvělý na hlínu, ale na asfaltu nebo mokrých skalách klouže. Na sestupy po zpevněných cestách si pořiďte gumové koncovky – mají větší plochu a lepší přilnavost. Měňte je podle povrchu, ne podle ročního období. Stejně tak nezapomeňte na poutka: správně nastavené poutko (přes hřbet ruky, ne přes zápěstí) vám umožní uvolnit sevření a přesto držet hůl pevně. Když půjdete do kopce, poutko povolíte, do sestupu utáhnete – ale pozor, ať neškrtí.