Co se stane s tlakem, když otevřete dva kohoutky současně

Nejčastější chyba je cpát zařízení do rohů a nechat střed prázdný. V malé koupelně je přitom cenný právě průchozí prostor. Zkuste zařízení seskupit: umyvadlo, zrcadlová skříňka a pračka na jedné straně, vana nebo sprcha na straně protilehlé. Mezi nimi udržte souvislý pruh podlahy široký alespoň sedmdesát centimetrů. Ten pruh je to, co dělá koupelnu pocitově velkou. Pokud se vám to nepodaří, uberte na hloubce skříněk, ne na šířce průchodu.

Sanitární technika ovlivňuje tlak i svou geometrií. Každý koleno, redukce a dlouhý úsek hadice zvyšuje místní ztráty. Pokud máte dva odběry za sebou na jedné větvi, první odebere většinu průtoku a druhý dostane jen zbytek. Řešením je rozdělení rozvodu do samostatných větví hned za vodoměrem, ideálně pomocí rozdělovače. Tím se tlaky na jednotlivých odběrech vyrovnají a současné použití nebude znamenat propad.

Na obalu dlažby najdete nejčastěji dvě číselné informace, které se týkají protiskluznosti. První je třída protiskluznosti podle DIN 51130 (označuje se R) nebo podle DIN 51097 (označuje se A, B, C). Druhá je součinitel tření podle normy ČSN EN 16165, dříve DIN 51131, kde se uvádí hodnota μ. Tyto údaje nejsou zaměnitelné a každý platí pro jiné podmínky. Pokud je výrobce uvede oba, lépe si vyberete. Pokud uvede jen jeden, musíte vědět, co vlastně měří.

Představte si běžnou situaci: ráno se sprchujete a partnerka si mezitím čistí zuby. Najednou z hlavice proudí jen slabý pramínek. Není to porucha, ale fyzika. Tlak vody v instalaci závisí na tom, kolik vody proteče za jednotku času a jaký odpor jí klade potrubí, armatury a samotné baterie. Jakmile otevřete dva odběry najednou, průtok se rozdělí a tlak v každém z nich klesne. Jak moc, to určuje především dimenzování rozvodů a typ použitých ventilů.

Materiál hraje roli i při čištění. Smaltovaná vanička snese běžné čisticí prostředky, ale nesmí se používat abrazivní prášky, které udělají matné škrábance. Akrylátová vanička je náchylná na ostré předměty a na přípravky s rozpouštědly. U podlahové sprchy záleží na povrchu dlažby. Matná dlažba je příjemnější na bosou nohu, ale drží víc nečistot. Lesklá dlažba se čistí snadněji, ale je kluzká. Řešením je protiskluzná úprava nebo rohož, ne leštění voskem.

R, A, B, C a μ: co které číslo znamená Třídy R (R9 až R13) se měří na šikmé rovině s olejem jako kluznou látkou. R9 je nejnižší, R13 nejvyšší. Třídy A, B, C se měří stejně, ale s vodou a mýdlem, a používají se hlavně pro mokré prostory, bazény, sprchy. Součinitel tření μ se měří na vodorovné ploše a udává poměr síly potřebné k pohybu po povrchu. Čím vyšší μ, tím větší odpor. Hodnota μ 0,30 je minimální pro bezpečný pohyb, hodnota 0,40 a více se doporučuje pro mokré a znečištěné provozy. Pozor: R11 neznamená totéž co μ 0,40. Jsou to různé zkoušky a nelze je převádět.

Rozměry se berou vždy na hotové vaně, ne na obkladu. Měří se šířka vany v místě, kde má zástěna stát, a to ve třech bodech – u zdi, uprostřed a u okraje. Vany nejsou dokonale rovné, rozdíl i dva centimetry znamená, že pevná zástěna nebude sedět. U rohových van se navíc měří hloubka a úhel. U atypických rozměrů je lepší volit zástěnu na míru, i když je to dražší a dodání trvá déle. Sériová zástěna se dá zkrátit jen v omezené míře a u některých typů vůbec.

Na co si dát pozor při nákupu: obal může uvádět „protiskluzná" bez jakéhokoli čísla. To není normovaný údaj. Stejně tak „vhodná do koupelny" neznamená, že splňuje třídu A nebo B. Vždy hledejte konkrétní znak, například „R10" nebo „A" nebo „μ 0,42". Pokud je na obalu jen logo nebo slovní popis, výrobce se vyhýbá měření. Dále sledujte, zda je hodnota uvedena pro suchý, nebo mokrý stav. Někteří výrobci uvádějí μ pro suchý povrch, což je pro koupelnu irelevantní.

Pokud tlak kolísá i po výměně filtrů a kontrole rozvodů, může být příčinou tlakový regulátor. Bývá nastaven příliš nízko nebo je vadný. Regulátor seřídíte podle hodnoty doporučené pro daný objekt, obvykle mezi dvěma a čtyřmi bary. Před regulací vždy zavřete hlavní přívod a po nastavení zkontrolujte, zda při dvou odběrech neklesá tlak pod jeden bar. U starších domů je někdy nutné nainstalovat čerpadlo s frekvenčním měničem, které tlak udrží i při větším odběru.

Praktický postup: nejdřív určete, kde bude dlažba ležet. Interiér bez vody – stačí R9 nebo μ 0,30. Koupelna, sprcha, bazén – hledejte A, B, C, ideálně B nebo C, případně μ 0,40 a více. Kuchyně, garáž, dílna – R10 až R12, protože se zde objevuje olej a mastnota. Venkovní schody, terasy, vjezdy – kombinace R11 a μ 0,40, plus drsný povrch. Vždy se ptejte na oba údaje, pokud jsou dostupné. Pokud výrobce uvádí jen jeden, berte to jako omezenou informaci a raději hledejte dlažbu, která má údaje oba.