Co zyskaš, když postel v malé ložnici zvedneš nad podlahu

Zapínání je dalším častým zdrojem potíží. Suchý zip se snadno obouvá a utahuje, takže se hodí pro přestávky mezi cestami. Šněrování drží pevněji a lépe se přizpůsobí tvaru nohy, ale obouvání je pomalejší. Gumová poutka na patě pomáhají při nazouvání a uvítáte je hlavně tehdy, když máte zpocené nohy. Vyhněte se botám, které se při prvním obutí zdají „akorát" – po zahřátí guma povolí a bota se mírně vytáhne.

První návštěva umělé stěny obvykle znamená půjčené boty. Půjčovna ale nabízí omezený sortiment a tvar, který nesedí každému. Pokud se chystáte lézt pravidelně, vyplatí se pořídit vlastní pár. Jenže právě u prvních bot dělá většina začátečníků stejné chyby: koupí příliš těsné, příliš tvrdé nebo příliš drahé. Následujících pět kritérií vám pomůže vybrat tak, abyste na stěně skutečně lezli, a ne jen trpěli.

V malé ložnici většinou nestačí jen uklidit. Problém je jinde: podlaha, skříně a noční stolky zabírají místo, které by mohlo sloužit k ukládání. Nejúčinnější trik je přesunout úložiště nahoru nebo dolů a podlahu nechat volnou. Začněte tím, že změříte výšku stropu, šířku postele a vzdálenost mezi postelí a dveřmi. Podle těchto čísel se rozhodnete, co má smysl.

Pro netradiční hry nepotřebujete drahé vybavení. Stačí kužely, provázky, novinové míče, šátky nebo křídy na vyznačení. Prostor rozdělte na dvě zóny: herní a odpočinkovou. Herní zóna musí být stranou od chodby, dveří a topení. Pokud hrajete na chodbě, nikdy nepoužívejte hry se skluzem nebo ostrými obraty. U novinových míčů počítejte s tím, že se rozpadnou – mějte připravené dvě náhrady, jinak se hra zastaví. Kužely nestavte do řady u zdi, ale tak, aby mezi nimi byl alespoň metr a půl, jinak do sebe děti narazí.

Osvětlení bývá opomíjené. Šikmina pohlcuje světlo a vytváří stíny. Místo jedné stropní lampy použijte nástěnné svítidlo s ohebným ramenem, umístěné na kolmé stěně, ne na šikmině. Barvy držte ve světlých tónech, ale nebojte se kontrastu na nízké stěně – opticky ji to „zvedne".

Zhubnout znamená přijmout méně energie, než pes vydá. Základ je krmení. Odměřte denní dávku krmiva přesně – ne od oka, ne hrnkem, který se mění podle nálady. Použijte kuchyňskou váhu nebo odměrku, kterou máte pořád po ruce. Snižte dávku o deset až patnáct procent a vydržte dva týdny. Pokud pes nehubne, uberte dalších pět procent. Nikdy nekrmte méně než dvě třetiny původní dávky bez porady s veterinářem, jinak hrozí nedostatek živin.