Dětský pokoj vs. teenagerský: co skutečně měnit

Typická chyba: malování za vlhka a při otevřeném okně do průvanu. Barva pak zasychá nerovnoměrně, na stěně zůstanou přechody a v rozích se sloupne. Druhá častá chyba je příliš mnoho odstínů v jedné místnosti. Dítě vydrží jeden výrazný akcent, ne pět. Pokud chcete motivy, použijte šablonu na jedné stěně a zbytek nechte jednobarevný. Ušetříte barvu i nervy při dalším malování.

Když se z dítěte stane teenager, jeho pokoj přestává plnit funkci, kterou měl posledních deset let. Hračky, pastelové barvy a nízký nábytek najednou nestačí. Nejde ale o to všechno vyhodit a koupit nové. Jde o to rozpoznat, co teenager skutečně potřebuje, a co je jen zvyk z dětství. Prvním krokem je projít pokoj společně s ním a rozdělit věci na tři hromady: používá denně, používá výjimečně, nepoužívá vůbec. Poslední hromada putuje do krabic do sklepa nebo na půdu. Nevyhazujte hned, ale odklizení je nutné, jinak se v pokoji nikdy nic nezmění.

Oddělte spánek, učení a volný č

Základem je rozdělit pokoj na dvě zóny, i když je místnost malá. Nestačí jen do protilehlých rohů. Pomůže nízká knihovna, komoda nebo závěs, který oddělí výhled. Školák ocení, když jeho stůl nestojí přímo u batolecího koutek s hračkami. Batole naopak potřebuje, aby jeho postýlka byla co nejdál od dveří a od rušivého provozu. Pokud to jde, dejte školákovi místo u okna, kde je přirozené světlo na čtení a psaní.

Typická chyba je použití těžkých dřevěných beden bez koleček. Vypadají dobře, ale s dítětem je nevytáhnete a při každém přesunu riskujete poškrábání podlahy. Další častá chyba je ukládat tam věci, které dítě potřebuje ráno před školou – batoh, přezůvky, sportovní tašku. Ráno pak vzniká zbytečný stres a prostor se stejně zaplní nepořádkem.

Policový systém, který vydrží každodenní prov