Hřadování slepic: trpělivost versus zbytečný stres
Typickou chybou je podcenění střechy a hřebene kurníku. Kuna se dokáže prokousat i přes střešní krytinu, pokud je pod ní vrstva izolace nebo dřeva. Nezapomeňte na pevné ukotvení střešních panelů a zkontrolujte všechna místa, kde se střecha setkává se stěnami. Každou škvíru o velikosti větší než 2 cm je třeba utěsnit kovovým plechem nebo maltou. Po dokončení stavby projděte celý kurník a běžně dostupnými testy — zkuste zatlačit na jednotlivé části, zda povolují, a zkontrolujte, zda nejsou mezery, které byste přehlédli.
Dalším častým problémem je příliš krátký hřad. Každá slepice potřebuje na hřadě minimálně 25 centimetrů prostoru, jinak se budou tlačit a některé spadnou. Pokud máte deset slepic, hřad musí být dlouhý alespoň 2,5 metru. Nedostatek místa vede k tomu, že slabší jedinci zůstanou na zemi a naučí se spát mimo hřad. Kontrolujte také, zda hřad není příliš hladký – kluzký povrch způsobuje, že slepice nemohou pevně uchopit tyč a raději spí na podlaze.
Prevence je vždy levnější než oprava škod. Pokud už kuna jednou zaútočila, je pravděpodobné, že se vrátí. Proto po každém útoku zkontrolujte všechny přístupové cesty a zesilte slabá místa. Kombinace pevného oplocení, dvojitých dveří, elektrického ohradníku a rušení světlem vytváří bariéru, kterou kuna není ochotna překonat. Pravidelná kontrola každý týden a okamžitá oprava případných poškození jsou klíčem k tomu, aby kurník zůstal bezpečný po celý rok.
Jak často měnit podestýlku a proč záleží na větrání? Četnost výměny závisí na počtu slepic a velikosti prostoru. Obecně platí, že hluboká podestýlka se mění jednou za dva až tři měsíce, ale v létě, kdy slepice více pijí, může být nutné ji měnit častěji. Vždy po odstranění staré podestýlky prostor vyvětrejte a nechte ho vyschnout. Větrání je druhým nejdůležitějším krokem. Kurník musí mít přívod čerstvého vzduchu u země a odvod vlhkého u stropu – často stačí dvě protilehlé větrací štěrbiny. Pokud v zimě vzduch stagnuje, roste vlhkost, a tím i zápach.
Třetím krokem je eliminace trusu pod hřady. Právě zde se hromadí největší množství exkrementů. Umístěte pod hřad vyjímatelný plech nebo fólii, kterou budete denně sypat ven. Pravidelným odstraněním trusu předejdete tomu, aby se rozkládal a nasákl do dřeva. Dřevo samo o sobě je porézní a absorbuje pachy, proto je dobré jednou za čas ošetřit vnitřní stěny kurníku vápenným mlékem nebo speciálním dezinfekčním přípravkem určeným pro chov drůbeže – vyhněte se agresivní chemii, která by mohla slepicím ublížit.
Pokud máte mladé slepice, které dosud nikdy na hřadě nespaly, začněte je na něj učit večer, když se začnou shlukovat k spánku. Vezměte jednu slepici do rukou, jemně ji položte na hřad a podržte ji tam několik vteřin, dokud nezíská rovnováhu. Pak ji pusťte a pokračujte s další. Tento postup opakujte každý večer po dobu jednoho až dvou týdnů. Slepice si rychle zvyknou, že večer patří na hřad, a začnou tam vylétat samy.
Pozor na častou chybu: přidávání vápníku do krmiva ve velkém množství najednou. Nadbytek vápníku může narušit příjem fosforu a dalších minerálů, což problém ještě prohloubí. Ideální je podávat vápník odděleně – do krmítka nebo samostatné nádoby – a nechat slepice, ať si samy regulují. Dbejte také na čerstvou vodu, protože dehydratace snižuje produkci vaječné skořápky.
Pátým krokem je použití přírodních absorbentů. Pokud chcete zápach eliminovat bez chemie, posypte vlhká místa ve výběhu nebo kurníku tenkou vrstvou dřevěného popela nebo diatomitové zeminy. Tyto materiály vysušují a neutralizují amoniak. K tomu lze použít i obyčejnou jedlou sodu – stačí ji lehce nasypat na podestýlku. Důležité je ale nepoužívat je jako náhradu za pravidelný úklid, pouze jako doplněk. Šestým krokem je kontrola hlodavců a hmyzu. Myši a mouchy nejsou jen přenašeči zápachu, ale také nemocí. Pravidelně kontrolujte, zda se v kurníku nevyskytují hnízda, a zabezpečte všechny skuliny.
Zimní měsíce představují pro nosnice zátěž, která se projeví nejen na jejich kondici, ale hlavně na počtu snesených vajec. Kratší den, chlad a stres z nedostatku pohybu zvyšují nároky na živiny. Pokud chcete udržet produkci i v lednu, musíte upravit krmnou dávku tak, aby respektovala sezónní potřeby ptáků. Nejde o to přidat vše, co vám přijde pod ruku, ale cíleně doplnit konkrétní vitamíny a minerály.
Co změnit v krmení a režimu, aby se skořápka zpevnila? Začněte úpravou jídelníčku. Do krmné směsi přidejte drcené vaječné skořápky nebo lastury. Skořápky před podáním properte a vysušte, pak je rozdrťte na menší kousky. Slepice si je vezmou podle potřeby. Stejně důležité je zajistit přístup ke gritu – drobným kamínkům, které napomáhají trávení. Pokud chováte nosnice v kleci, zajistěte jim dostatek pohybu, protože omezený pohyb zhoršuje metabolismus vápníku.