Jablka do štrůdlu zavařte tak, aby náplň po rozbalení nevytekla

Sůl není jen chuťová přísada, ale hlavní selektor. Koncentrace 2–2,5 % hmotnosti zeleniny potlačí nechtěné mikroby, byt v Paneláku ale mléčným bakteriím nevadí. If you cherished this article and also you would like to obtain more info regarding http://torrentik.net/user/derrickq58/ please visit our own internet site. U zelí to znamená 20–25 g soli na kilogram nastrouhané hmoty. U okurek v nálevu se držte 3–5 % roztoku, tedy 30–50 g na litr vody. Slabší nálev nebo sůl „od oka" je nejčastější důvod, rady pro rekonstrukcič se sklenice zakalí a povrch chytí plíseň. Silnější solení kvašení zpomalí, ale nezkazí, jen bude trvat déle.

Sladká lžička, která rozhoduje o výsledku Cukr nepatří do sklenice v množství, jaké by člověk čekal u kompotu. Na kilogram nakrájených jablek stačí dvě až tři polévkové lžíce krystalového cukru, případně stejné množství medu. Cukr má jedinou úlohu: pustit šťávu a mírně zpevnit strukturu. Kdo nasype hrnek, dostane po upečení štrůdl, který teče po plechu a připálí se. Spolu s cukrem přidejte šťávu z poloviny citronu, aby jablka nezhnědla, a půl čajové lžičky mleté skořice. Hřebíček a badyán do sklenice nepatří, jejich aroma se časem změní na mýdlovou pachuť.

Hotovou náplň před použitím ochutnejte. Pokud je příliš řídká, slijte šťávu a použijte ji jako základ na omáčku. Pokud je naopak přeslazená, přidejte čerstvé nastrouhané jablko a štrůdl pečte o pět minut déle. Zavařená jablka vydrží na chladném a tmavém místě nejméně rok. Po otevření sklenici spotřebujte do tří dnů a uchovávejte v chladničce. Jedna sklenice o objemu půl litru vystačí na dva menší štrůdly nebo jeden velký.

Nejčastější chybou je málo místa pod víčkem a slabé utažení. Když sklenice po vychladnutí neudrží podtlak, obsah po pár dnech zkvasí. Další chybou je příliš dlouhá sterilace, po níž se slupka slije v rosol a plody ztratí tvar. Pokud se nálev zakalí nebo se na hladině objeví bublinky, kompot neotvírejte a vylijte ho. Uchovávejte ho v chladu a temnu, při pokojové teplotě vydrží jen do otevření.

Sterilizace sklenic horkým vzduchem patří mezi nejstarší a nejdostupnější metody. Na rozdíl od páry nebo vaření nepotřebujete hrnec s vodou ani speciální vybavení. Stačí trouba, která udrží stabilní teplotu. Klíčové je pochopit, že horký vzduch ničí mikroorganismy pomaleji než vlhké teplo, proto musí být teplota i čas vyšší. Zatímco pára stačí při 100 °C, suchý vzduch vyžaduje minimálně 160 °C po dobu alespoň 30 minut. Pokud tyto hodnoty nedodržíte, sklenice budou vypadat sterilně, ale ve skutečnosti zůstanou plné spor plísní a bakterií.

Nejčastější chyba je špatné chlazení. Sklenice po vytažení nechte vychladnout dnem vzhůru na utěrce, ne na studeném kameni. Prudký teplotní rozdíl je rozlomí. Další chybou je otevírání sklenice hned druhý den. Náplň potřebuje alespoň dva týdny, aby se chuť spojila. Třetí chybou je zavařování ve velkém hrnci, kde se sklenice tlačí na sebe. Mezi nimi musí zůstat mezera, jinak se rozbijí a celá várka přijde vniveč.

Plnění sklenic má svá pravidla. Sterilizované sklenice naplňte jablky tak, aby nad nimi zůstal asi centimetr volného prostoru. Šťávu, která se pustila, dolijte jen tak, aby zakryla jablka, ne aby plavala. Sklenice uzavřete víčkem a postavte do hrnce na dno vyložené utěrkou. Zalijte vodou po hrdlo, přiveďte k varu a zavařujte při teplotě kolem 85 °C přibližně dvacet minut. Delší var jablka rozvaří, kratší nestačí zlikvidovat mikroorganismy.

Pozor na vlhkost a teplo. Spíž nemá být hned vedle sporáku, myčky ani topení. Ideální je chladné, suché a tmavé místo s teplotou kolem patnácti stupňů. Koření a bylinky ztrácejí vůni na světle, proto je držte v uzavřené skříňce, ne na otevřené poličce. Oleje a ořechy žluknou teplem, takže jim svědčí spíš spodní police dál od zdroje tepla. Pokud se vám v rohu objevila plíseň nebo vlhké mapy, řešte nejdřív příčinu, ne jen úklid. Jinak se vám zásoby zkazí i v sebelepších krabicích.

Zavařování jablek na štrůdl má jediný smysl: v zimě otevřít sklenici a mít náplň, která drží tvar, nevoní po kvasu a nevyteče z těsta. Nejde o kompot. Kompot se jí lžící, štrůdlová náplň musí být hustší, méně sladká a ochucená tak, aby přežila i pobyt v troubě. Proto se do sklenic necpou žádné rozvařené kaše, ale nakrájené kousky, které se teprve v peci rozpadnou na správnou strukturu.

Poslední věc, kterou lidé podceňují, je hygiena. Sklenice i víčka musí být dokonale umyté a propláchnuté horkou vodou, náplň nesmí být zkažená už předem. Zavařování v troubě totiž nezničí všechno, co se v obsahu namnožilo. Pokud sklenice po otevření zapáchá, pění nebo má změněnou barvu, vyhoďte ji bez ochutnávání. Ani správně stažené víčko není zárukou, že je obsah osvětlení v obýváku pořádku.