Japandi styl: Když zen potká hygge v panelákovém bytě 2 1

Poslední rada, kterou dávám všem, kdo řeší interiérové doplňky a malé bydlení: nepodceňujte inteligenci materiálů. Kvalitní složené rošty z bukového dřeva s pružnými lamelami zajistí správnou oporu páteři. Laciné varianty z tvrzeného polystyrenu nebo tenké dřevotřísky se po pár měsících prohnou a začnou vrzat. Stejně tak u čalounění volte tkaniny s vysokým počtem cyklů v Martindaleově testu, ideálně nad 40 000. To je záruka, že sedačka vydrží i psí drápky a dětské hry. A pamatujte, že barevné provedení interiérových doplňků není jen otázka vkusu. Světlé odstíny opticky zvětšují, tmavé zase dodávají útulnost, ale rychleji se na nich ukáže prach. Kombinujte proto funkci s materiálem a velikostí. Teprve pak váš byt přestane být skladištěm a stane se domo


A na závěr malý trik pro ty, kdo mají opravdu málo místa. Pořiďte si sofa bed, který je zároveň postel s úložným prostorem. U modelů s click-clack mechanismem podsedák snadno nadzvednete a pod ním je prostor na asi 30 litrů objemu. Vejde se tam jedna zimní bunda a dvě deky. Nepodceňujte ani kvalitu lamelového roštu. levnější varianty mívají řídké lamely, které se po pár měsících prohnou. Zkuste alespoň laminované dřevo, které má vyšší nosnost. provence style interiors pak nebudou jen hezkým obrázkem na Instagramu, ale místem, kam se budete těšit domů a kde se bez problému vyspí i vaše tchyně. Uvidíte, že to stojí za


Největší výzvou u provence style interiors v běžném bytě je omezený prostor. Kam s hosty, kteří přijedou na víkend? V provensálské vile jsou dveře do pokoje pro hosty, ale vy máte možná jen obývák s rozkládacím gaučem. Tady přichází ke slovu praktičnost. Místo klasického křesla zvolíte sofa bed, jehož potah v barvě vybledlé levandule nebo suché trávy zapadne do celku. Je důležité, aby mechanismus nebyl jen na parádu. U modelů s click-clack mechanismem oceníte, že ho rozložíte jednou rukou, i když máte v druhé ruce sklenici vína. Pod sedákem se často skrývá úložný prostor na ložní povlečení a deku, což řeší věčný problém s tím, kam uklidit věci pro hosty, aby nepřekáž


Nejvíc času mi zabrala ložnice pro hosty. Malá místnost 2,5 krát 3 metry. Klasická postel by zabrala skoro celý prostor. Řešení? Pohovka s výsuvným lůžkem, která přes den slouží jako místo na čtení a večer se promění v plnohodnotné spaní. Ale pozor na mechanismus. Vyzkoušela jsem tři varianty, než jsem našla tu správnou. Click-clack mechanismus je sice skvělý na rychlé rozložení, ale u levnějších modelů skřípe už po pár týdnech. Raději připlaťte za kovový rám s plynulým chodem. U nás doma přespává průměrně jeden host týdně a po roce je pohovka stále tichá a pev


Největší lekce, kterou mi townhouse interior design dal, je přijmout omezení jako součást hry. Nejde o to cpát do domu co nejvíc, ale najít rovnováhu mezi funkcí a pocitem. Dnes mám v ložnici postel s úložným prostorem, v obýváku pohovku s výsuvným spaním a v pracovně pohovku, která hosta zachrání. Když přijde babička na víkend, stačí deset vteřin a má kde spát. Žádné nafukovací matrace, žádné tahání spacáků ze sklepa. A foamová matrace na podlaze v podkroví? Tu miluju nejvíc. Každé ráno se probouzím s nohama na zemi a hlavou až u krokve. Není to dokonalé, ale je to domov. A to je v řadovce to nejcennější, co můžete m


Včera večer jsem zase přemýšlela nad tím, kam uklidím tu skládací židli, aby o ni nikdo nezakopl. Byt 2+1 v paneláku, 55 metrů čtverečních. Moje posedlost japandi style interiors začala právě tady, mezi regálem z dýhy a gaučem, který se po páté večer proměňuje v noclehárnu. Japandi styl není jen o tom nakoupit dubové vázičky a lněné povlečení. Je to tvrdá disciplína, která vás nutí vyhodit věci, které se nevejdou do skříně s hloubkou pouhých 40 centimetrů. Místo dekorací mám úložné boxy v přírodních tónech, ale schnou v nich utěrky, protože sušák se nevejde jinam. Tahle estetika miluje vzduch a světlo, ale co když máte jen jedno jižní okno a za ním protější d


Když se řekne wallpaper in interiors, většina z nás si představí babiččinu kuchyni s omšelými růžemi nebo naopak přehnaně drahou tapetu z katalogu, která vypadá jako z časopisu. Pravda je ale jinde. Tapeta dokáže s prostorem kouzlit líp než jakákoli barva, pokud víte, kam a jak ji umístit. Osobně jsem ji poprvé zkusila až po letech váhání v panelákovém pokoji o rozloze dvanáct metrů čtverečních. Měla jsem tam starý dvoumístný gauč, který po rozložení připomínal spíš trampolínu, a věčně bojovala s nedostatkem místa na ukládání přikrývek. Právě tapeta na jedné stěně změnila celou atmosféru lépe než jakákoli nová poho