Japandi styl v interiéru: Když méně znamená víc prostoru pro spaní

Nejvíc práce ale dalo vybrat samotný mechanismus spaní. Znám tu bolest: koupíte pohovku, která se dá rozložit, ale pak na ní host stráví noc a celý druhý den chodí jako polámaný. Od té doby trvám na tom, že každá rozkládací sedačka musí mít solidní slatted frame. Laťkový rošt s pružnými lamelami dává páteři daleko víc než plochá dřevotříska. A hlavně k němu patří pořádný foam mattress. Neříkám, že pěna musí mít dvacet centimetrů, ale pokud je to jen tenký plát, připomíná to spaní na překližce. Já osobně jsem vsadila na variantu s šestnácticentimetrovým pěnovým jádrem. Když poprvé hosté ráno vstávali s úsměvem, věděla jsem, že to byla investice do pohody. A tenhle komfort se okamžitě propsal do celkové atmosféry bytu. Když víte, že si můžete kdykoliv lehnout na kvalitní podložku, přestanete vnímat místnost jako stísněnou a začnete ji vnímat jako bezpečné útočiště. To je podstata opravdového cozy interiéru – nejde jen o vzhled, ale o funkční spolehliv


Ukládání lůžkovin je u japandi stylu velkou výzvou. V bytě bez šatny musí každý kus nábytku plnit dvě role. Kávový stolek s odklápěcí deskou, uvnitř kterého schováte deky a polštáře. Nebo nízká komoda u vstupu, kam se vejde ložní prádlo na hosty. Žádné otevřené regály plné krabic. V jednom projektu jsme dokonce využili prostor pod parapetem a nechali vyrobit úzké výsuvné zásuvky na přikrývky. Nikdo by neřekl, že za dřevěným čelem gauče se skrývá prostor na dvě sady povlečení a zimní deku. Japandi interiors jsou o tichém luxusu, který nemusíte křičet do oko


Problém s nočním spaním a denním sezením řeší jedno zařízení geniálně. Mám na mysli vyklápěcí pohovku, kterou v českých domácnostech známe jako rozkládací gauč. U japandi směru ale nesmí být masivní a přeplácaná. Volíme model s čistými liniemi, bez zbytečných prošívání a ozdobných knoflíků. Místo oblíbeného sametu volíme matný len nebo bavlnu v odstínech šedé, pískové nebo tmavě zelené. Pokud ale toužíte po dotyku luxusu, sametové čalounění může fungovat, pokud je v tlumeném tónu a bez lesku. Důležité je, aby mechanismus byl tichý a hladký. Klikačka je můj oblíbený typ, protože při rozkládání nehrozí, že probudíte celou rod


Když se ohlédnu zpátky, vlastně jsem musel udělat chyby, abych pochopil, co potřebuji. První sedačka byla levná, s tenkou pěnou a bez úložného prostoru. Po roce šla do bazáru. Druhá měla skvělý mechanismus, ale hloubka sedu byla jen 45 centimetrů. Na sezení krátké, na spaní úzké. Až třetí kus s důkladným slatted frame a dostatečnou šířkou pro pohodlné spaní dvou lidí splnil účel. Dnes už vím, že living room design není o tom, co je zrovna v trendu. Je o tom, jak se v místnosti žije každý večer, když přijde návštěva nebo když si chcete jen v pátek natáhnout n


Pokud přemýšlíte o tom, jak vylepšit malý byt, kde máte jen jednu hlavní místnost, která slouží jako obývák, ložnice i jídelna, zkuste začít u země. Doslova. Položte na podlahu několik květináčů různých výšek a barev. Zkombinujte je s textiliemi, jako je měkký koberec nebo sametové polštáře. Až budete stát před rozhodnutím, zda koupit další poličku na knihy nebo raději třetí monstrou, sáhněte po rostlině. Nejenže provzdušní vzduch a zlepší vlhkost, ale hlavně vám dodá pocit, že váš byt není jen skladiště nábytku, ale skutečný domov. A za mě je to mnohem víc než jakýkoliv drahý kus nábytku s click-clack mechan


Když teď ohlédnu zpátky, nejvíc mě překvapilo, jak snadno se dá click-clack mechanismus ovládat jednou rukou, i když jsou polštáře těžké. A že i malá kuchyně může pojmout postel s úložným prostorem, pokud se zbavíte zbytečných skříní a vsadíte na multifunkční nábytek. Dnes, kdykoliv se mě někdo ptá na radu ohledně rekonstrukce, vždycky říkám: Nevyhazujte peníze za drahou žulu na linku, dokud nemáte vyřešené, kde budou spát vaši hosté. Protože v českých bytech se stejně nejvíc času tráví v kuchyni, ať už vaříte, nebo jen sedíte s kávou a sledujete, jak se za oknem stmí


Jenže samotná pohovka nestačila. Když přijela celá rodina z Moravy, potřebovali jsme alespoň dvě lůžka. Tehdy přišla na řadu postel s úložným prostorem v předsíni, kterou jsme původně zamýšleli jen jako skříň na boty. Nechali jsme vyrobit nízké lehátko s výklopným víkem, pod které vejdou tři zimní bundy a čtyři páry bot, ale přes den slouží jako lavice na obouvání. Na noc stačí vytáhnout spodní výsuvný díl a máme druhé spaní. Tohle řešení jsme objevili až při druhé fázi rekonstrukce kuchyně, kdy jsme bourali příčku mezi chodbou a kuchyní. Najednou vznikla možnost propojit prostor a využít každý k